Cílem semináře bylo také zprostředkovat britské zkušenosti z této oblasti, proto akci zaštiťovalo i Britské velvyslanectví v Praze. Kromě předsedy Senátu, Milana Štěcha, který zdůraznil potřebu spolupráce a ze své zkušenosti zvláště chválil spolupráci s Historickým ústavem AV ČR, přivítala účastníky semináře také velvyslankyně Británie v ČR, Jan Thompson. Ta zdůraznila, že věda v současnosti ovlivňuje každý aspekt lidského života a i proto je klíčové, aby vědci a politici byli schopni spolupracovat.
S první přednáškou vystoupila Sarah Bunn, z Odboru pro vědu a technologii Parlamentu Spojeného království Velké Británie (Parliamentary Office of Science and Technology, zkráceně POST). Ve svém příspěvku se snažila předat některé klíčové zkušenosti, které od roku 1989, kdy začal úřad postupně fungovat, Britové nasbírali. POST je založen na myšlence nezávislého, ale začleněného poradního orgánu parlamentu, který podává apolitické, objektivní a vyvážené informace politikům o klíčových vědeckých a technických tématech. Hlavním nástrojem, který POST používá, jsou krátké zprávy s délkou kolem pěti až deseti stran, které srozumitelnou formou shrnují nejdůležitější informace z dané oblasti. Ty jsou pak také dostupné veřejně – můžete si je prohlédnout například zde.
Sarah Bunn zdůraznila, že nejdůležitější při vytváření takových krátkých zpráv je zachování jejich vysoké kvality, objektivity a apolitičnosti. Jejich smyslem není formulovat doporučení, ale pouze informovat o klíčových vědeckých faktech v daném tématu. Toho se POST snaží dosáhnout velmi přísným a robustním recenzním řízením. Aktivity POST ale taky zahrnují podporu jednotlivých výborů parlamentu, pořádáním tematických fór a událostí, kde se mohou vědci a politici setkávat. Úřad poskytuje také krátké stáže pro studenty (a nově i pro etablované akademiky), kterým umožňuje nahlédnout do fungování úřadu a naučit se komunikovat s vládními činiteli.
John Normanton vystoupil s dalším příspěvkem. Ten se týkal tří desítek let britských zkušeností s transferem technologií a univerzitními spin-outy. Normanton, který původně pracoval v akademické sféře, je dnes výkonným ředitel firmy Oxandia. Ve své přednášce vyzdvihnul především kvalitu českých věd o živé přírodě. Podle jeho názoru je možné s nevelkými investicemi do infrastruktury vytvořit z Česka významné evropské centrum těchto oborů a přilákat významné mezinárodní investory.
Jan Kysela, tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, a Martin Kavěna, zástupce ředitele Parlamentního institutu, informovali posluchače o způsobech, jak poslanci a senátoři využívají odborné poradenství. Většina takových aktivit se soustředí na konzultace v oblasti legislativního procesu, formulování zákonů nebo právní asistenci. Intenzivnější spolupráce s vědci naneštěstí chybí. Tomáš Grulich, předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, pak ve svém příspěvku také vyzdvihnul přínosnou práci českých vědeckých diplomatů.
Odpoledne Jiří Plešek, Jaroslav Doležel, Václav Hořejší a Petr Sommer představili nabídku expertní podpory Akademie věd zákonodárcům. Jiří Plešek, který mluvil o možnostech poradenství v oblasti neživé přírody, vyzdvihnul například tématiku měření znečištění, problém těžby lithia nebo akutní nedostatek vody. Jaroslav Doležel představil oblast věd o živé přírodě. Poukázal hlavně na palčivé téma zajištění dostatku kvalitních potravin, dále možnosti genetických modifikací, otázku odlesňování a zmínil i problémy způsobené špatným chováním lidí k půdě. Václav Hořejší mluvil především o medicíně a chemii – zdůraznil, že v této oblasti může Akademie věd posloužit v otázkách lidského genomu, genetické modifikace člověka, produkce léčiv nebo třeba v oblasti vývoje nových chemických materiálů jako například různých biodegradabilních polymerů. Petr Sommer mluvil o přínosu společenských a humanitních věd, které mohou reflektovat zásadní změny v demokratické společnosti. Závěrečný příspěvek pak přednesl František Cvrček, který mluvil o negativních trendech v českém právním řádu.
Konference je prvním krokem v dialogu mezi vědci a politiky v českém prostředí. Zvlášť cenné byly příspěvky britských partnerů, jejichž zkušenosti a dobrá praxe může sloužit jako významná inspirace v budoucí spolupráci mezi Akademií věd a Parlamentem.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
