Vytisknout tuto stránku

Co potřebuje česká věda?

19. 12. 2018
Co potřebuje česká věda?

Začátkem prosince se v Českých Budějovicích uskutečnilo diskusní fórum s názvem Perspektivy české vědy. Čeští i zahraniční vědci, rektoři, zástupci vrcholného managementu vědy a ambasadoři se shodli na klíčových doporučeních, která mají umožnit tuzemské vědecké komunitě obstát ve stále kompetitivnějším prostředí a podílet se na určování vývoje světové vědy.

Podkladem pro diskusi na konferenci byla závěrečná zpráva z výzkumu mezi vědci a vědeckými manažery, kterou jsme na portále Vědavýzkum.cz zveřejnili na konci října. O průběhu samotné akce jsme vás informovali zde. Podívat se můžete také na záznam. Organizátoři nyní formulovali závěry, jejichž úplné znění naleznete níže a také v příloze.

„Dokument představuje rezoluci upozorňující na hlavní problémové okruhy, se kterými se náš vědecký výzkum na univerzitách i v institucích neuniverzitního výzkumu střetává. Děje se tak zpravidla na rozhraních s centrálními úřady, které administrují coby poskytovatelé příslušné finanční zdroje. Dokumentem by se měly s plnou vážností zajímat zmíněné centrální úřady a jejich orgány, kterým byl adresován, včetně Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Současně by měl posloužit jako výchozí podklad pro jarní konferenci na stejné téma, kterou uspořádá v Brně CEITEC MU,“ komentuje za organizátory vznik tohoto doporučení Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR.

Proč celá akce vznikla a jaký je její význam, doplňuje Hana Šantrůčková: „K uspořádání diskuzního fóra nás vyprovokovaly hlavně neustále se opakující zkušenosti s byrokratizací vědy, častá složitost, nesystematičnost a neprůhlednost přidělování financí, nepromyšlenost pravidel umožňujících příchod nadějných vědců a mnohdy malá otevřenost institucí související se špatně nastavenými pravidly a chybějící strategií rozvoje. Význam celé akce tkví v tom, že jsme shromáždili reprezentativní údaje, na jejichž základě bylo možno definovat nejzávažnější problémy vědy, a otevřeli diskuzi mezi vědci a vědeckým managementem na všech úrovních.“

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)


Vědecká komunita v České republice má potenciál obstát ve stále kompetitivnějším prostředí a podílet se na určování vývoje světové vědy. Shoduje se na tom, že toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím podpory vědeckého výzkumu označovaného „hypothesis driven research“ v jejímž rámci bude (budou):

  • Zakládány vědecké týmy kolem výrazných osobností, které ponesou odpovědnost za úspěch či neúspěch týmu.
  • Dodržovány podmínky otevřené soutěže o vědecké pozice.
  • Systematicky vedeni mladí vědci a bude jim pomáháno.
  • Naplňována internacionalizace, která musí být kategorickým imperativem; všechny materiály týkající se české vědy, kromě popularizace, musí být v angličtině.
  • Podporováno sebevědomí publikovat v prestižních časopisech (Q1, Q2) a nakladatelstvích, a soutěžení o prestižní mezinárodní projekty (zejména projekty EU - Horizont 2020, ERC apod.).
  • Zviditelňovány kvalitní vědecké programy a výsledky.
  • Akcentována kvalita nad kvantitou.
  • Kriticky a systémově hodnocena úroveň vědy nejen na vědeckých ústavech, ale i na univerzitách a výsledky hodnocení využívány při rozvoji instituce.

K tomu, aby vědecká komunita svůj vědecký a výzkumný potenciál využila, nezbytně potřebuje ze strany státu a institucí určujících vědní politiku:

  • Vizi a strategii vědeckého výzkumu.
  • Aktivní a kvalifikovaný přístup institucí a státu při vytváření podmínek vhodných pro vědecký výzkum – změny nemohou přicházet „zdola“.
  • Prioritní podporu excelentního „hypothesis driven“ výzkumu při současném zachování jeho nezbytné heterogenity (zvýšit prostředky GA ČR a TA ČR).
  • Zvýšit podíl institucionální podpory na úkor účelové podpory a tím nastolit potřebnou stabilitu vědeckého výzkumu.
  • Stabilní a transparentní systém podpory rozvoje vědeckého výzkumu s jasně danými pravidly vylučujícími nesystémové určení financí, a to zejména ze zdrojů MŠMT.
  • Snížit počet poskytovatelů finančních zdrojů.
  • Výrazně zjednodušit pravidla čerpání i hodnotící kritéria (týká se zejména MŠMT), tak aby se zabránilo nedočerpání prostředků vyčleněných na vědecký výzkum a vědecký výzkum byl zbaven byrokratických nešvarů.
  • Nastolit důvěru poskytovatelů finančních zdrojů v poctivost vědců běžnou ve vyspělé cizině: vědci potřebují finanční prostředky pro vědecký výzkum, nikoliv aby se obohatili – vycházet z presumpce neviny.
  • Zásadně snížit administrativní zátěž (byrokratické nároky centrálních řídících institucí) s cílem podpořit svobodu vědeckého výzkumu; větší flexibilitu převodu prostředků mezi rozpočtovými kategoriemi.
  • Budovat profesionální administrativní servis založený na motivačním principu „your success is my success“.
  • Vytvořit podmínky pro zakládání silných kompetitivních týmů (např. prostřednictvím „start-up“ programů).
  • Nastavit a zavést jasný a stabilní plán kariérního růstu pro mladé vědecké pracovníky.
  • Vytvořit takové podmínky pro vědkyně a vědce s malými dětmi, které jim umožní skloubit pracovní i osobní život.
  • Zjednodušit podmínky pro přijímání zahraničních vědců a uznávat jejich vzdělání, kvalifikaci a již dosažené pozice.

Za organizátory diskusního fóra „Perspectives of Czech Science 2018“:

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc. a Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.

 

 

Stáhnout přílohy: