facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

ESFRI: Výzkumné infrastruktury musí hrát klíčovou roli v budoucí podobě Evropského výzkumného prostoru

14. 12. 2020
ESFRI: Výzkumné infrastruktury musí hrát klíčovou roli v budoucí podobě Evropského výzkumného prostoru

Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) na svém 74. zasedání vyzvalo k diskuzi nad novou vizí Evropského výzkumného prostoru. Dvoudenní zasedání ESFRI se konalo virtuálně ve dnech 8. a 9. prosince 2020. Fórum, složené z národních delegací, odborníků, zástupců Evropské komise a asociovaných zemí se shodlo, že výzkumné infrastruktury musí hrát klíčovou roli v budoucí podobě Evropského výzkumného prostoru.

Účastníky ESFRI Fóra, které se mělo původně konat v Berlíně pod organizační záštitou německého předsednictví v Radě EU, přivítala spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum Anja Karliczek. „Svobodné myšlení, sdílení znalostí i odpovědnosti, atraktivita pro mladé vědce z celého světa je to, co dělá výzkumné infrastruktury tak důležité v Evropském výzkumném prostoru,“ uvedla ve svém projevu Anja Karliczek.

Anja Karliczek

 Anja Karliczek

„Výzkumné infrastruktury podporují konkurenceschopnost ve vědě a výzkumu, ale i evropského průmyslu, a významně přispívají k řešení socioekonomických výzev. Mají pozitivní vliv na kvalitu života evropských občanů,” navázal na německou ministryni předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.

Výzkumné infrastruktury v evropském kontextu

Zástupkyn74th ESFRI Forum 1 300x150ě Evropské komise Anna Panagopoulou z Generálního ředitelství pro výzkum a inovace představila konkrétní plánované kroky revitalizace Evropského výzkumného prostoru, které popisuje Sdělení Komise ze dne 30. září 2020. Anna Panagopoulou mimo jiné zdůraznila význam výzkumných infrastruktur podstatný pro naplnění vize Evropského výzkumného prostoru.

Výzkumné infrastruktury a ESFRI považuje Sdělení Komise za jeden z největších úspěchů posledních 20 let. „Úsilí Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury vedla k rozvoji konceptů 55 evropských výzkumných infrastruktur napříč různými vědními obory, z nichž bylo již 37 realizováno a investice do nich dosáhly téměř 20 miliard EUR,” uvádí například Sdělení. Avšak Evropa v současnosti čelí závažným společenským, ekologickým a hospodářským výzvám, které dále prohlubuje koronavirová krize.

Bílá kniha ESFRI nahrává akčním krokům

Jako odpověď na probíhající společenské změny a obnovu Evropského výzkumného prostoru vydalo ESFRI již na jaře 2020 svůj zásadní strategický dokument, Bílou knihu ESFRI 2020 Making Science Happen. V ní ESFRI prezentuje význam výzkumných infrastruktur v ekosystému výzkumu a inovací a jejich podstatu v připravenosti evropských států na jakoukoliv možnou budoucí krizi.

„Na základě Bílé knihy ESFRI vzniká akční plán pro implementaci klíčových sdělení a doporučení. Musíme se přesunout od slov k činům,“ zdůraznil předseda ESFRI Jan Hrušák.

Aktuálně ESFRI připravuje tzv. Stakeholder Forum, které propojí ESFRI se všemi zúčastněnými stranami se zájmem o politiku výzkumných infrastruktur a umožní diskutovat a vyměňovat si znalosti i osvědčené postupy. Na podzim 2020 vznikla neformální pracovní skupina, která shromažďuje zkušenosti výzkumných infrastruktur s klíčovými výkonnostními indikátory navrženými ve Zprávě skupiny pro přípravu metodiky monitorování evropských výzkumných infrastruktur. Další pracovní skupina připravuje podrobnou analýzu, která by měla pomoci zefektivnit interní organizaci ESFRI.

Členka výkonného výboru ESFRI Gelsomina Pappalardo ve své prezentaci shrnula aktuální stav přípravy analýzy krajiny výzkumných infrastruktur, který bude zásadní součástí aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Cestovní mapa je strategický dokument, který zahrnuje projekty evropských výzkumných infrastruktur, které byly identifikovány jako prioritní pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru. Vydání Cestovní mapy se předpokládá na konci roku 2021 na konferenci v průběhu slovinského předsednictví v Radě EU.

 

 

Autorka: Vladka Coufalová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.

Foto: Archiv StR-ESFRI

Zdroj: CESNET