V Česku se výrazně zvyšují soukromé investice do výzkumu a vývoje ze zahraničí. V roce 2016 činily výdaje zahraničních firem téměř dvě třetiny všech soukromých výdajů do V&V. Naproti tomu výdaje českých firem do výzkumu a vývoje v posledních dvou letech spíše stagnovaly, nebo se mírně snížily. Jak jsme již dříve informovali, veřejné výdaje do výzkumu a vývoje se poprvé od roku 2008 snížily, a to zejména kvůli poklesu objemu prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů až o 80 %.
Jako jedno z rizik nejen pro oblast výzkumu a vývoje zmiňuje zpráva nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků. Podíl obyvatel ve věku od 30 do 34 let, kteří mají vysokoškolské vzdělání, je stále výrazně pod průměrem Evropské unie, přestože se v posledních deseti letech zvyšuje. Aby se Česká republika v budoucnu vyhnula potížím s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, který může brzdit technologický pokrok, apeluje zpráva na přilákání většího počtu talentů k vědecké kariéře, včetně studentů ze zahraničí. Důraz je třeba klást také na zlepšování podmínek pro ženy, kterých je mezi vědeckými pracovníky v Česku jen asi 23 % (v plných pracovních úvazcích – FTE).
Spolupráce soukromého a veřejného sektoru se zlepšuje
V minulosti byla přijata opatření k navázání užší spolupráce mezi akademickým sektorem a komerční sférou, míra transferu znalostí je však stále relativně nízká. Mezi efektivní nástroje, které napomáhají posílení vzájemné spolupráce obou sektorů, patří podle zprávy programy Technologické agentury ČR, jmenovitě nový program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu ÉTA, připravovaný program Národní centra kompetence, a také regionální inovační vouchery poskytované jednotlivými kraji.
Investice do výzkumu nejsou dostatečné efektivní
Díky rozsáhlým investicím ze strukturálních fondů se Česká republika v roce 2016 umístila na devátém místě z hlediska intenzity veřejného výzkumu mezi všemi státy EU (podíl veřejných výdajů na V&V na celkovém HDP země). Nicméně tyto investice zatím podle zprávy neměly dopad na výrazné zvýšení kvality vědecké práce. Česko se například umístilo až na 20. místě z hlediska podílu vysoce citovaných vědeckých publikací, ačkoli zpráva přiznává výrazné zlepšení v některých specifických oborech. Z celkového pohledu ale přetrvává kontrast mezi indikátory vstupů do systému VaV a jeho výstupů, za což může i nízká míra otevřenosti vůči zahraničí.
Reformní kroky započaly
Zpráva dále konstatuje, že reformní kroky k zvýšení efektivity již byly zahájeny, nicméně zatím nebyly plně implementovány. Jako příklady uvádí novou Metodiku hodnocení výzkumných organizací 2017+, proces implementace Národní strategie inteligentní specializace, nebo mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, které proběhlo v minulém roce.
V závěru kapitoly zpráva konstatuje, že oblast výzkumu a vývoje a její řízení je v České republice značně fragmentována a vzpomíná přípravu zcela nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, který měl ambice tuto situaci napravit. Jeho projednávání však skončilo spolu s koncem funkčního období předchozí vlády.
Celý Country Report naleznete zde. Oblasti V&V se věnuje především na straně 36 a 37.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Evropská komise
Předmětem Country Reportu je kromě samotné analýzy hospodářské a sociální situace dané země rovněž zhodnocení implementace tzv. doporučení, která Česká republika obdržela v minulém roce. Spolu mají být dodatečným impulsem pro formulaci reformních priorit pro stávající rok. Ty jsou každoročně součástí Národního programu reforem a Konvergenčního programu, které vláda schvaluje v dubnu. Po důkladném zhodnocení obou dokumentů Komise v květnu navrhne členským státům nová doporučení.
