Vytisknout tuto stránku

Inovační výkon Česka se mírně zlepšuje. Bude to stačit k naplnění ambiciózních cílů?

5. 9. 2020
Inovační výkon Česka se mírně zlepšuje. Bude to stačit k naplnění ambiciózních cílů?

Již potřinácté byl zveřejněn žebříček hodnotící světové ekonomky podle jejich inovačních schopností. Česko se v něm umístilo na 24. místě z celkových 131 hodnocených zemí, a obhájilo tak svůj výsledek před třemi lety. Ke splnění cíle zařadit se mezi inovační lídry Evropy mu ale stále zbývá ujít dlouhou cestu.

GII2020 banner 2

Žebříček Global Innovation Index (GII), který vydávají Cornell University, INSEAD a Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), patří společně s European Innovation Scoreboard nebo Bloomberg Innovation Index k nejznámějším srovnáním inovační výkonnosti národních států.

I když pohled těchto žebříčků je značně zjednodušující, stále se těší velké popularitě a jsou oblíbeným předmětem politických proklamací. K výraznému zlepšení české pozice v nich se upínají i cíle Inovační strategie ČR 2019 – 2030: The Country for the Future. Do deseti let by její tvůrci rádi viděli Česko v první sedmičce zemí Evropské unie, tedy například ve společnosti Švédska, Finska, Dánska a Nizozemska. Jak si stojí Česko nyní?

GII 2020 a české cíle

Multidimenzionální hodnocení GII se skládá ze sedmi hlavních pilířů a téměř 80 indikátorů členěných na inovační vstupy a výstupy. I když dochází k postupnému zlepšování českého výkonu téměř ve všech kategoriích, dalo by se říci, že stávající tempo nemusí být k naplnění stanovených cílů dostačující.

Česko se oproti loňskému výsledku o dvě místa zlepšilo a obsadilo 24. příčku, kde se ale nacházelo již v roce 2017. Stále platí, že silnější stránku představují inovační výstupy (17. místo) než inovační vstupy (28. místo). V porovnání se skupinou 49 vysokopříjmových zemí, kam se Česko řadí, dosahuje nadprůměrného výkonu ve čtyřech pilířích (infrastruktura, sofistikovanost obchodu, znalostní a technologické výstupy a tvůrčí výstupy), podprůměrně hodnocené jsou tři zbývající pilíře – instituce, lidský kapitál & výzkum a také sofistikovanost trhu.

V dílčích oblastech si Česká republika nejlépe vede ve výzkumu a vývoji financovaném ze zahraničí, kde se umístila dokonce na celkovém prvním místě. Projevuje se tak dlouhodobě rostoucí podíl výzkumu realizovaného v podnicích pod zahraniční kontrolou. Z dalších oblastí Česko vyniká v oblastech souvisejících se zpracovatelským průmyslem, především dovozu i vývozu špičkových technologií a jejich výrobě. Celá zpráva za Českou republiku je dostupná zde.

„Dosahujeme dílčích úspěchů, ale se současnými výsledky se nemůžeme smířit. Situace v souvislosti s bojem proti SARs-COV2 ukázala, že máme nové národní bohatství, a tím je transfer technologií, vývojové týmy a celkově kreativní procesy, které v krátkém čase přináší úspěšná technologická řešení a nové produkty globálního významu. Vše je o tvořivosti, spolupráci od vize k její realizaci,“ okomentoval české výsledky koordinátor Inovační strategie ČR Robin Čumpelík.

Co na to ostatní žebříčky?

Připomeňme, že dle posledního vydání European Innovation Scoreboard, zveřejněného v červenci tohoto roku, se Česko řadí do skupiny tzv. mírných inovátorů s inovačním výkonem dosahujícím zhruba 84 % průměru zemí EU. Nejlépe v něm Česko dopadlo v kategoriích jako inovace produktů nebo zaměstnanost v rychle rostoucích firmách, naopak slabé výsledky vykazovalo v indikátorech rizikového kapitálu, citovanosti vědeckých publikací a množství patentů.

Podle lednového Bloomberg Innovation Index si Česko nevede špatně v oblasti přidané hodnoty průmyslu nebo množství výzkumníků a intenzity VaV (poměr výdajů na výzkum vůči HDP). Jednoznačně nejslabší oblastí Česka je podle tohoto srovnání koncentrace high-tech průmyslu. Celkově se pak ČR umístila na 24. místě, tedy srovnatelně s novým GII 2020.

Inovační lídři ve světě

Pozici tří globálních lídrů v oblasti inovací dle žebříčku GII 2020 obhájily Švýcarsko, Švédsko a Spojené státy americké. Na čtvrté místo se letos prosadila Velká Británie, která přeskočila Nizozemsko.

Zajímavý je pohled na srovnání zemí v jednotlivých regionech světa. Ve východní a jihovýchodní Asii je inovačním lídrem Singapur, ve střední a jižní Asii obsadila první místo Indie, v Latinské Americe je to Chile, v subsaharské Africe dominuje Jihoafrická republika a na blízkém východě Izrael.

 

Celý report je ke stažení zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: GII 2020, MPO