Národní průmyslový summit, který se letos konal vůbec poprvé, byl rozdělen do tří panelů: Strategie obnovení konkurenceschopnosti – strategie vlády, Český průmysl v měnících se podmínkách – Inovace a nové technologie jako klíč k úspěchu a Efektivní spolupráce průmyslu a akademie. Dle organizátorů taková akce neproběhla naposledy.
V rámci summitu byla představena Analýza českého průmyslu 2020, která mapuje situaci českého průmyslu a je zpracována na základě rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu. Nejdůležitější závěry této analýzy si budete moci přečíst již brzy na našem portále.
Během prvního panelu diskutující mluvili také o čerstvě zveřejněném inovačním žebříčku Global Innovation Index 2020, v němž se Česko umístilo na 24. místě z celkových 131 hodnocených zemí, a obhájilo tak svůj výsledek před třemi lety. Více o tématu jsme psali zde. Přístup Česka k inovacím ocenil i ředitel Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) Francis Gurry, který účastníkům summitu zaslal videozdravici.
Velmi diskutovaným tématem v rámci summitu byla spolupráce průmyslu s akademickou sférou. Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0, dokonce propojení průmyslu, akademické sféry a státu označil jako cíl celého summitu. Nutnost podpory vědy a větší spolupráce mezi akademií a průmyslem byly hojně skloňovanými tématy ve spojitosti s konkurenceschopností českých podniků. Zástupci podniků se v zásadě shodli na nezbytnosti spolupráce, velkou důležitost však přikládají také kvalifikovaným pracovníkům, kteří chybí zvláště v menších regionech a menších podnicích. Zástupci podniků vidí právě dostatek kvalifikovaných zaměstnanců jako klíčový pro konkurenceschopnosti Česka. Silvana Jirotková, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, zdůraznila také požadavek, aby podniky více investovaly do inovací a aktivně inovovaly.
Ministr průmyslu a obchodu a místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček upozornil na nutnost probíhající změny v přerozdělování prostředků na výzkum. „Je potřeba peníze na výzkum a vývoj směřovat k těm, kteří jsou nejlepší. Škálování je potřebné, musíme si zkrátka říct, kdo je dobrý a kdo není. Toto je zásadní změna v řízení výzkumu, vývoje a inovací,“ nechal se během summitu slyšet Karel Havlíček.
S tím, že peníze mají jít za kvalitou, se ztotožňuje také Petr Sklenička, předseda České konference rektorů a rektor České zemědělské univerzity v Praze, a dodává, že v dnešních podmínkách je kvalita hodnocena kritérii, která vyvolávají kritiku z řad technických univerzit, aplikovaných univerzit, ale i profesních sdružení. Podle něj je dnes snazší zabodovat v základním výzkumu, což omezuje technické univerzity. Vnímá proto potřebu vybalancovat Metodiku 2017+ tak, aby se nikdo necítil ukřivděn .
Dle diskutujících je pro spolupráci průmyslu a akademie klíčové odstraňování bariér, jako je například nejistota v nakládání s duševním vlastnictvím v rámci univerzity. Dále je třeba, aby stát zvolil vhodné motivační nástroje pro tuto spolupráci. Zástupci průmyslu a akademie však pozitivně hodnotili, že se dnes již daří nalézt společnou řeč mezi oběma sférami, což bylo v minulých letech vnímáno jako problém.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
FOTO: NCP 4.0
