Prvním bodem čtvrtečního jednání Rady byly výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj v letech 2019 – 2021. Premiér Andrej Babiš upozornil na značnou sumu nespotřebovaných výdajů v předchozích rozpočtech, která k 1. 1. 2018 činí 6,9 miliardy korun. Rozpočet na rok 2018 přitom činí 34,8 mld. Kč. Premiér bude tedy od jednotlivých ministerstev chtít slyšet, proč tyto prostředky nebyly v minulosti využity.
Jednání RVVI se zúčastnili také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner a předseda Technologické agentury ČR Petr Očko, kteří dostali za úkol provést analýzu poskytovaných finančních prostředků na výzkum z hlediska případných vzájemných duplicit mezi MPO a TAČR a s výsledky seznámit Radu do dvou měsíců.
Podmínky dotací centra splňují. Finální rozhodnutí o existenci je na zřizovateli
Významným bodem jednání RVVI byla i situace kolem financování výzkumných center vystavěných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) a jejich udržitelnosti po roce 2020, kdy centra přestanou čerpat peníze z evropských fondů. Ministr školství Robert Plaga předložil analýzu, v níž vyčíslil počáteční náklady na vybudování výzkumných center. Premiér očekává její dopracování také o náklady na jejich provoz, tak aby bylo jasné, jaké nároky budou výzkumná centra klást na státní rozpočet po roce 2020, případně která centra jsou bez evropských dotací neudržitelná a zda má provoz všech center smysl. První místopředseda RVVI Petr Dvořák v této souvislosti upozornil, že ačkoliv například v chemii patří Česká republika k absolutní špičce, mezi výzkumnými centry není ani jedno zaměřené tímto směrem. Naopak materiálovým vědám se jich věnuje hned třináct.
Podle ministra školství Roberta Plagy zpráva MŠMT ukázala, že systém udržitelnosti má Česká republika nastavený dobře. „Provoz výzkumných center nikdy nebyl zamýšlen tak, že bude po době udržitelnosti plně financován ze soukromých zdrojů a smluvního výzkumu. Ta role veřejných prostředků tam zůstane i nadále,“ upozorňuje Plaga. Z hlediska splnění podmínek evropských dotací není podle ministra školství mezi výzkumnými centry žádné v nějakém zásadním ohrožení. „Podmínky evropských dotací nejsou příliš tvrdé. Finální rozhodnutí, jestli centrum obstojí, nebo neobstojí ve vědecké soutěži a jestli po roce 2020 redukovat nebo zvýšit jeho aktivitu, je na jeho zřizovateli. To v té debatě poměrně často zapadá a je to zásadní věc,“ dodává ministr Plaga.
Daňové odpočty by mohla posuzovat TAČR
Karel Havlíček, který byl na minulém jednání zvolen místopředsedou RVVI, představil směr, kterým by se mohl ubírat systém daňových odpočtů na výzkum a vývoj v příštích letech. Lze očekávat, že v souvislosti s úbytkem peněz ze strukturálních fondů se totiž právě daňové odpočty stanou významným nástrojem podpory výzkumu a vývoje. Havlíček přitom zdůraznil, že je nutné, aby se eliminovaly spory v souvislosti s kontrolami, které provádí finanční správa. Ta totiž v některých případech postupuje příliš přísně či byrokraticky (čtěte zde a zde), což může vést k nejistotě firem a neochotě tuto formu podpory vůbec využívat.
Za rok 2016 činila daňová výhoda pro firmy přibližně 2,5 miliardy korun. Otázkou do budoucna zůstává, který orgán by měl mít agendu daňových odpočtů na výzkum v kompetenci. „V tuto chvíli je na stole takzvaný rakouský model, kdy by se externí agentura, v tomto případě TAČR, mohla stát tím, kdo dá finální razítko, zda je možné si danou položku odečíst od daňového základu“, vysvětluje Havlíček. Firmy by podle tohoto modelu daň nejprve zaplatily a teprve na základě potvrzení od agentury by zpětně nárokovaly daňovou úlevu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Záznam z tiskové konference naleznete zde.
