O tom, že celkové výdaje na VaV v roce 2016 po sedmiletém období růstu klesly a proč tomu tak bylo, jsme již informovali. Český statistický úřad nyní zveřejnil publikaci Ukazatele výzkumu a vývoje 2016, která obsahuje mnohé další zajímavé statistiky týkající se lidských a finančních zdrojů ve všech subjektech podnikatelského, vládního, vysokoškolského i soukromého neziskového sektoru v oblasti VaV.

Ve výzkumu a vývoji pracuje v České republice zhruba 100 tisíc osob, po přepočtu na plnou pracovní dobu (FTE) jich pak v roce 2016 bylo 65,8 tisíc. To znamenalo meziroční pokles asi o 700 osob. Tito lidé svou činnost provozovali na 2 830 pracovištích. Největší koncentrace pracovišť, zaměstnanců i vynaložených zdrojů do oblasti vědy a výzkumu byla v hlavním městě Praze, kde byla vynaložena téměř třetina veškerých výdajů České republiky z oblasti výzkumu a vývoje. Prahu následuje Jihomoravský kraj, který těží z přítomnosti výzkumných center zahraničních společností a vysokých škol v Brně. Na opačné straně žebříčku jsou regiony ústecký a karlovarský.

Mezinárodní srovnání

V absolutních výdajích jsme v rámci Evropské unie byli v roce 2016 na 14. místě, mezi Irskem a Portugalskem. V přepočtu na HDP Česká republika obsadila 11. místo s podílem 1,68 % na celkovém HDP. V tomto ohledu jsme sice stále pod průměrem Evropské unie, ale zůstali jsme pouze o jednu setinu procenta za Velkou Británií. Na 14. místě se umístila Česká republika v rámci Evropské unie také ve statistice výdajů na výzkum a vývoj přepočtených na jednoho obyvatele - od třináctého Španělska ČR dělilo pouhých 5 eur. Co se týče struktury výdajů na danou oblast, údaje naznačují, že v porovnání s ostatními státy Evropské unie se na nich v České republice méně podílí vysokoškolský sektor. V míře participace tohoto sektoru na výdajích jsme 8. od konce, za námi je ale například i Německo nebo Belgie. V podílu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji – přepočteno na FTE (plný pracovní úvazek) – vůči zaměstnaným v celé zemi jsme pak téměř přesně v průměru států Evropské unie.

Pracoviště

Počet pracovišť zabývajících se výzkumem a vývojem v roce 2016 pouze mírně klesl oproti roku minulému. Odchylka od předcházejících let je ale minimální a k výrazným změnám v tomto ohledu dlouhodobě nedochází. Suverénně největší podíl na tomto počtu (83,2 %) má podnikatelský sektor, který ve zkoumaném roce provozoval 2 355 pracovišť. V ostatních sektorech jich bylo o poznání méně – ve vysokoškolském 227, vládním 195 a soukromém neziskovém 53. Mírný nárůst počtu pracovišť (o 10,8 %) zaznamenal vysokoškolský sektor naposled v roce 2015, dlouhodoběji jsou ale čísla i v těchto sektorech konzistentní.

Zajímavý je pohled na počty pracovišť dle velikosti výdajů. Poprvé od roku 2007 klesl počet pracovišť s ročními výdaji přesahujícími 50 milionů Kč. Ty tak tvořily 10,9 % z celkového počtu. Nejvíce pracovišť (47,7 %) vydává na výzkum a vývoj od 1 do 10 milionů Kč. Zbylých 41,4 % se téměř rovným dílem rozděluje na pracoviště s výdaji menšími než 1 milion Kč ročně a s výdaji mezi 10 a 50 miliony Kč ročně.

Zaměstnanci

Stejně jako ostatní ukazatele i celkové počty zaměstnanců po dlouhé době klesly. Nejcitelněji to poznamenalo sektor vysokoškolský. Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji zde v roce 2016 klesl o 1 976 pracovníků, což v přepočtu na FTE činilo 1 667 osob. Z 92,7 % se jednalo o zaměstnance veřejných a státních vysokých škol. Naopak v sektoru podnikatelském přibyla zhruba 2 % zaměstnanců výzkumu a vývoje, tedy 898 osob přepočtených na FTE. Ve vládním i neziskovém sektoru zůstaly počty zaměstnanců téměř nezměněny. Stejně tak zůstává stabilní počet žen. V roce 2016 jich bylo 18,7 tisíc, což odpovídalo 28 % přepočtených osob. Těch je nejvíce ve vládním sektoru, a to téměř polovina. Nejméně naopak v podnikatelském, což má souvislost s převahou podniků zabývajících se průmyslem a IT v tomto sektoru.

Celou publikaci ČSÚ naleznete zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Český statistický úřad