Vytisknout tuto stránku

Velké projekty vyčíslily své provozní náklady na další tři roky

17. 5. 2020
Velké projekty vyčíslily své provozní náklady na další tři roky

S letošním rokem skončí podpora v rámci Národního programu udržitelnosti II, který měl zajistit financování nových výzkumných kapacit vybudovaných z evropských prostředků a posílení jejich stability a konkurenceschopnosti. Vládní RVVI nyní hodnotí přínosy těchto center a s pomocí poskytovatelů podpory vyčíslila náklady na jejich provoz v letech 2021 – 2023.

opvavpiloga

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se na svém 356. zasedání dne 30. dubna 2020 zabývala mimo jiné vědeckým výkonem, potenciálem socio-ekonomických přínosů a organizačním uspořádáním vybraných výzkumných center financovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) a posléze Národních programů udržitelnosti NPU I a NPU II. Jednalo se o takzvané velké projekty, tj. projekty s celkovými náklady na vybudování převyšujícími 50 milionů eur.

Konkrétně se jedná o šest výzkumných center - Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy (BIOCEV), Středoevropský technologický institut (CEITEC), na němž se podílí Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Mendelova univerzita v Brně, Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství, ELI Beamlines spadající pod Fyzikální ústav Akademie věd ČR, centrum excelence IT4Innovations zahrnující Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava, Vysoké učení technické v Brně, Slezskou univerzitu v Opavě a Ostravskou univerzitu, Centrum SUSEN, které je součástí společnosti Centrum výzkumu Řež, ale podílí se na něm i Západočeská univerzita v Plzni, a konečně Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

RVVI si od jednotlivých poskytovatelů podpory vyžádala podkladové materiály shrnující vědecký výkon a přínosy těchto center včetně návrhu jejich budoucího financování v letech 2021 – 2023 a ve spolupráci s poskytovateli předloží zprávu o jejich dalším fungování.

Podle Petra Dvořáka, místopředsedy RVVI, se jedná o nutný a důležitý proces. Potřebné je podle něj nejen hodnocení výzkumných či ekonomických přínosů center, ale také například jejich organizační začlenění do zakládajících institucí. "Po skončení zvláštního financování je zapotřebí pečlivě prodiskutovat vztah mateřských institucí a podpořených projektů s tím, že uspořádání by mělo být takové, aby to, co bylo s velkými náklady vybudováno a funguje dobře, efektivně sloužilo výzkumu i nadále", komentoval Petr Dvořák pro portál Vědavýzkum.cz.

Centra se zařadila mezi nejlepší vědecká pracoviště v Česku

Poskytovatelé podpory v dodávaných podkladech vesměs konstatují, že se centrům daří naplňovat cíle NPU II včetně socioekonomických očekávání. Dle MŠMT se centra (CEITEC, IT4I, SUSEN, BIOCEV) „zařadila mezi nejúspěšnější výzkumná pracoviště v ČR a jsou konkurenceschopná v získávání finančních prostředků na svou činnost. (…) V neposlední řadě tato výzkumná centra umožnila provoz a další výzkumný rozvoj řady velkých výzkumných infrastruktur, které již v současné době tvoří páteř výzkumného ekosystému České republiky.“ Obdobně Akademie věd ČR, která je poskytovatelem podpory pro centra ELI Beamlines a BIOCEV a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), jež přiděluje prostředky na centrum SUSEN, dokládají přínosy center množstvím vědeckých publikací, realizovaných projektů, spoluprací s aplikační sférou, ochráněných předmětů duševního vlastnictví, ale i pozitivních dopadů na infrastrukturu, zaměstnanost a další aspekty svého okolí.

S ohledem na probíhající pandemii onemocnění COVID-19 a naléhavé úkoly rezortu zdravotnictví nebyla dodána analýza výkonnosti vědeckého centra FNUSA-ICRC. Ministerstvo deklarovalo, že počítá s jeho působením i do budoucna, nicméně „v omezeném rozsahu a za předpokladu předem známých výzkumných projektů, a to jak ve střednědobém, tak i dlouhodobém výhledu.“ Detailní plán dalšího působení včetně financování by měl být dle ministerstva dodán po skončení nouzového stavu a normalizaci situace.

Podklady rezortů a zprávy za jednotlivá výzkumná centra jsou dostupné v dokumentech k jednání RVVI zde.

Podle ředitele CEITEC Masarykova univerzita Jiřího Nantla je obrovský úspěch, že řada nových výzkumných center se během deseti let zařadila mezi nejlepší vědecká pracoviště v České republice i v širším měřítku. „Zkušenost ukazuje, že kromě finanční podpory velmi pomohlo, pokud centrum bylo efektivně začleněno do zřizovatelské instituce, úspěch centra byl součástí strategie mateřské instituce,“ uvedl pro portál Vědavýzkum.cz.

„Někdy se objevovaly úvahy o nějaké jiné organizační formě, ale považuji to vlastně za obtížně představitelné i proveditelné, pokud by stát nebyl připraven opravdu speciálně a v plném rozsahu taková centra financovat jako elitní ústavy základního výzkumu do jisté míry vytržené ze zbytku systému. S ohledem na velikost země i zkušenosti podobně velkých zemí bych ale za lepší cestu považoval celkovou profilaci několika výzkumných univerzit a jejich ještě užší spolupráci s Akademií věd,“ dodává Jiří Nantl.

Náklady na financování center v letech 2021 - 2023

Dle vyčíslených nákladů na financování center v příštích třech letech, které jsou součástí podkladů k jednání RVVI, je nejvíce finančních prostředků, více než 3,7 miliardy korun, plánováno pro centrum ELI, přičemž více než třetinu této částky tvoří zahraniční zdroje (včetně příspěvku ČR) pro financování konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ELI-ERIC.

Druhým nejnákladnějším bude projekt institutu CEITEC, na který je v letech 2021–2023 určeno přes 3,2 miliardy korun, z toho cca 2,5 miliardy z veřejných národních zdrojů. Zhruba poloviční jsou náklady na zajištění tříletého financování center BIOCEV a IT4Innovations, pro které se počítá s částkami 1,65 respektive 1,55 miliardy korun.

Dále podklady obsahují předpokládanou podporu projektu SUSEN, který by měl dle údajů MPO vyjít státní rozpočet na 90 milionů korun ročně, obdobně jako doposud v programu NPU II. Provoz těchto pěti center by tedy v příštích třech letech měl stát přibližně 10,5 miliardy korun.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS, AV)

Zdroj: RVVI