Podle publikovaných odhadů přispěly veřejné výdaje do VaI aktivit v Evropě za posledních 25 let k ekonomickému růstu v hodnotě 500 miliard EUR a vytvořily přes 130 tisíc vědeckých a nepřímo 160 tisíc dalších pracovních míst. Výsledky doposud publikovaných studí, které se snaží odhadnout dopady veřejného financování výzkumu na společnost, se však v míře pozitivního vlivu do značné míry liší.

Podle studie z roku 2013 měly dvě třetiny ekonomického růstu v Evropě mezi lety 1995 a 2007 původ ve výzkumných a inovačních aktivitách. Novější studie z roku 2016, která posuzovala období mezi lety 2000 – 2013, však vliv VaI na ekonomický růst hodnotí výrazně střízlivěji. Přisuzuje mu desetiprocentní podíl na celkovém ekonomickém růstu, s výraznými rozdíly mezi jednotlivými státy (kolem 17 % ve Finsku, Velké Británii či Německu, až 30 % v Irsku).

Mezi všemi faktory, které mohou mít vliv na růst produktivity práce, odhaduje studie EK 15% podíl výzkumu a inovací mezi lety 2000 – 2013. Opět lze ale pozorovat výrazné rozdíly podle zemí. Ve Finsku či Velké Británii je vliv aktivit VaI na růst produktivity práce odhadován na 40-50 %, zatímco v zemích jako Česká Republika, Slovensko, Maďarsko či Řecko se pohybuje pod hranicí 10 %.

V obecné rovině lze podle studie říci, že desetiprocentní zvýšení investic do výzkumu a inovací zvyšuje produktivitu práce o 1,1 až 1,4 %. Za podmínky stejné odpracované doby by pak zvýšení produktivity práce v Evropě o 1,1 % představovalo 1,1% zvýšení hrubého domácího produktu.

Ohledně dopadu výzkumu a inovací na trh práce nejsou empirická data stále dostatečně průkazná. Výzkumná a vývojová činnost, která přináší nové komunikační technologie, další robotizaci či umělou inteligenci, nahrazuje značné množství existujících povolání a snižuje počet pracovních míst. Na druhé straně vede k vytváření nových, kvalitnějších pracovních příležitostí ve znalostním a technologickém sektoru (až 400 tisíc míst v Evropě mezi lety 2008 a 2013).

Celou studii EK najdete stažení zde.