Vytisknout tuto stránku

Výdaje na výzkum a vývoj meziročně vzrostly jen o dvě procenta

5. 2. 2022
Výdaje na výzkum a vývoj meziročně vzrostly jen o dvě procenta

Český statistický údaj opět vydal rozsáhlou publikaci Ukazatele výzkumu a vývoje, tentokrát shrnující data za rok 2020. Zjistěte mimo jiné, jak se v České republice investovalo do výzkumu a vývoje a také jak si stojíme v mezinárodním srovnání.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v Česku v roce 2020 rekordních 113,4 miliardy korun. Meziročně však vzrostly jen o 2 %. Nejvýraznější meziroční nárůst (7 %) byl zaznamenán ve vládním sektoru, v ostatních hlavních sektorech, podnikatelském a vysokoškolském, byl meziroční nárůst výdajů na VaV nižší než 1 %.

 

Výzkum a vývoj v Česku – základní ukazatele

Výzkum  a vývoj  v Česku základní ukazatele

Zdroj: ČSÚ; Roční zjišťování o výzkumu a vývoji VTR 5-01

 

Historicky nejvyšší byl ukazatel podílu výdajů na VaV na HDP, který se vyšplhal na 1,99 % a překonal doposud rekordních 1,96 % z roku 2014. Zde je ovšem třeba podotknout, že na tento ukazatel má podstatný vliv ekonomická situace způsobená pandemií koronaviru, kdy HDP v roce 2020 poprvé od roku 2009 meziročně nerostlo, ale pokleslo.

Za posledních pět let podniky, český stát a EU vynaložily na VaV prováděný na území našeho státu celkem 500 miliard korun. A i když v roce 2020 výdaje na VaV v běžných cenách meziročně vzrostly při zohlednění inflace, došlo ve srovnatelných cenách v Česku k meziročnímu poklesu ve financování VaV činnosti o téměř 3 %.

Podniky investovaly od VaV nejméně za poslední desetiletí

Hlavním zdrojem financování VaV v Česku jsou od roku 2010 podniky. Domácí a zahraniční podnikové zdroje se v roce 2020 podílely na financování VaV provedeném na našem území z 58 %. V absolutním vyjádření šlo z těchto podnikových zdrojů na VaV v Česku celkem 66,1 mld. Kč. Meziročně se navýšily „pouze“ o 1,4 mld. Kč (2 %), což znamená nejnižší nárůst posledního desetiletí. V předchozích třech letech (2017 až 2019) se výdaje na VaV financované z podnikových zdrojů navyšovaly v průměru o 10 % ročně. Pro zajímavost uveďme, že ještě v roce 2009 šla ze státního rozpočtu na VaV stejná částka jako ze zdrojů podnikových. V roce 2020, již podniky investovaly do VaV v Česku ze svých zdrojů o 27,5 mld. Kč více než náš stát.

Drtivá většina podnikových zdrojů slouží na financování vlastního vnitropodnikového VaV, a tak 95 % těchto prostředků končí v podnikatelském sektoru. Přibližně jedna miliarda ročně z podnikových zdrojů směřuje do vysokoškolského výzkumu, a to především formou smluvního výzkumu. Větší obnos směřuje do VaV ve vládním sektoru, kam z podnikových zdrojů v roce 2020 zamířilo 2,5 mld. Kč. Největší část prostředků byla vyplacena formou licenčních poplatků ze zahraničí, méně bylo za smluvní výzkum.

Nárůst veřejných zdrojů zpomaluje, zahraniční zdroje klesají

Nárůst financování VaV z veřejných domácích zdrojů se nezastavil ani v době pandemie. V roce 2020 činily veřejné domácí zdroje na VaV celkem 38,6 mld. Kč, o deset miliard více než v roce 2015. Přesto je patrné, že začíná docházet k postupnému zpomalování výrazného nárůstu, který začal po roce 2016. V letech 2015 až 2020 investoval stát do výzkumu a vývoje celkem 200 miliard korun a podílel se v tomto období z jedné třetiny na financování výzkumu a vývoje v Česku.

Veřejné domácí zdroje, slouží v největší míře k financování výzkumu ve veřejném sektoru. Téměř polovina všech veřejných prostředků (18,7 mld. Kč) směřovala na vysokoškolský výzkum, o něco méně (15 mld. Kč) podporuje stát VaV ve vládním sektoru. Podpora podnikového výzkumu formou dotací ze státního rozpočtu se v posledních letech příliš nemění a pohybuje se pod hranicí pěti miliard za rok, které tvoří přibližně 12 % veřejných domácích zdrojů na VaV.

Meziročně naopak poklesly veřejné zahraniční zdroje, a to o 0,9 mld. Kč na 7,2 mld. Kč v roce 2020. Veřejné zahraniční zdroje tak činily 6 % celkových výdajů na VaV. V letech 2014 a 2015 tvořily dokonce 15 % a přispívaly českému výzkumu více než 13 mld. Kč ročně. Zahraniční veřejné zdroje zahrnují především dotační podporu výzkumu z EU. Nejvíce prostředků ze zahraničních veřejných zdrojů v roce 2020 čerpaly vysoké školy (3,5 mld. Kč), za kterými následovaly podniky (1,9 mld. Kč) a vládní sektor (1,8 mld. Kč).

Koncentrace výzkumu ve velkých městech

Výzkum a vývoj se koncentruje především do velkých měst, a tak nepřekvapí, že jednoznačně nejvíce prostředků na tuto činnost se vynakládá v Praze. V roce 2020 to bylo celkem 43,5 mld. Kč. Praha je v tomto ohledu natolik dominantní, že se zde vynakládá na VaV nejvíce prostředků ve všech sektorech provádění. V Praze najdeme nejvíc vysokých škol, většinu veřejných výzkumných institucí a největší počet podniků provádějících VaV.

 

Výdaje na výzkum a vývoj podle krajů v roce 2020 (mil. Kč; % HDP)

Výdaje na výzkum  a vývoj podle krajů  v roce 2020 mil. Kč HDP

Zdroj: ČSÚ; Roční zjišťování o výzkumu a vývoji VTR 5-01

 

S velkým odstupem za Prahou následuje Jihomoravský kraj, v němž se v roce 2020 vynaložilo na VaV 20, 4 mld. Kč. V Brně sídlí několik velkých vysokých škol, dále tu působí značné množství zahraničních podniků a nejdeme zde i několik veřejných výzkumných institucí. Dlouhodobě na třetím místě je Středočeský kraj se 14,7 mld. Kč výdajů na VaV v roce 2020. Ve Středočeském kraji nesídlí žádná univerzita, VaV zde probíhá převážně v podnikovém prostředí s velkým významem automobilového průmyslu. Dále se zde nachází několik institucí vládního sektoru včetně velkých výzkumných center vybudovaných za hranicemi Prahy. Odstup dalších krajů za třemi vedoucími regiony je značný. Ve čtvrtém Moravskoslezském kraji se v roce 2020 vynaložilo na VaV 6 mld. Kč. V žádném dalším kraji nepřesáhly výdaje na VaV hranici pět miliard.

V ukazateli podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP dosahuje dlouhodobě nejlepšího výsledku Jihomoravský kraj. V roce 2020 to bylo 3,3 % jihomoravského HDP. Hranici tří procent HDP se v roce 2020 přiblížilo i hlavní město (2,8 %). Kolem 2 % krajského HDP se na výzkum a vývoj vynaložilo ještě ve Středočeském a v Libereckém kraji. Naopak jen kolem 0,5 % krajského HDP bylo na VaV vynaloženo v Kraji Vysočina a v Ústeckém kraji, v Karlovarském kraji se jednalo dokonce jen 0,3 %.

Mezinárodní srovnání: Česko je v polovině žebříčku

V celé Evropské unii se v roce 2020 vynaložilo na VaV 311 miliard eur. Jednoznačně nejvíce v Německu, 106 miliard eur, což tvořilo více než jednu třetinu celé evropské sedmadvacítky. Výdaje na VaV druhé Francie jsou ve srovnání s Německem téměř poloviční, v roce 2020 činily 54 mld. Eur. S dalším velkým odstupem následuje Itálie s 25 miliardami v roce 2020. V žádném dalším státě EU27 se na VaV nevynakládá více než 20 miliard eur.

Česko je v celkové výši výdajů na VaV v polovině žebříčku, v roce 2020 s 4,3 mld. Eur (1,4 % výdajů na VaV v celé EU) zaujímalo 13. místo. Pokud se podíváme na populačně srovnatelné státy s Českem, tak ve Švédsku se za VaV utratilo 17 mld. Eur, v Belgii 16 mld. Eur, v Rakousku 12 mld. Eur, v Portugalsku 3,2 mld. Eur, v Řecku 2,5 mld. Eur a v Maďarsku 2,2 mld. Eur. Za zmínku stojí ještě dva naši sousedé. Ve více než třikrát lidnatějším Polsku to bylo 7,3 mld. Eur a v populačně polovičním Slovensku 0,8 mld. Eur.

V mezinárodním srovnání se hojně cituje podíl výdajů na VaV na HDP. Ten byl v Česku již zmiňovaných 1,99 %, což v celkovém pořadí znamenalo 10. místo v EU. Ze států přistoupivších do EU po roce 2000 jde o druhý nejlepší výsledek po Slovinsku (2,15 %). Průměr EU v roce 2020 činil 2,32 %. Česko je od tohoto průměru pořád poměrně vzdálené, ale je třeba podotknout, že ho překonává pouze 7 států. Pět států zaznamenalo dokonce podíl výdajů na VaV na HDP vyšší než 3 %, konkrétně se jednalo o Belgii, Švédsko, Rakousko, Německo a Dánsko. Třináct států EU vynaložilo na VaV méně než 1,5 % jejich HDP, z toho šest států dokonce méně než 1 %.

V Česku přetrvává nízké zastoupení žen ve VaV

V roce 2020 pracovalo v Česku ve VaV celkem 118 tisíc osob, o jeden tisíc více než v předchozím roce. V ukazateli přepočtených osob na plný úvazek ve VaV (FTE) to bylo celkem 81 tis. osob, což značilo 2% meziroční nárůst. S růstem počtu pracovníků ve VaV roste i jejich zastoupení na zaměstnané populaci, které v roce 2020 dosáhlo 1,5 % (FTE), přičemž o deset let dříve v roce 2010 pracovalo ve VaV rovné 1 % zaměstnané populace. Obdobně jako v případě výdajů, i v počtu pracovníků ve VaV je nejdůležitějším sektorem provádění podnikatelský sektor, na který připadá 57% podíl (FTE). Za podniky s odstupem následují vysokoškolský (25 %) a vládní sektor (18 %).

Pro Česko je charakteristické nízké zastoupení žen ve VaV, dlouhodobě nižší než 30 %, čímž patříme spolu s Nizozemskem a Německem mezi státy EU s nejnižším podílem žen mezi pracovníky ve VaV. Nízký podíl žen jen zapříčiněn především odvětvovým zaměřením českého výzkumu, který se nejvíce orientuje na průmysl a ICT, což jsou odvětví s tradičně dominantním zastoupením mužů.

Regionální zastoupení do značné míry kopíruje výdaje na VaV. Nepřekvapí tak, že jednoznačně nejvíce pracovníků ve VaV působí v Praze. V roce 2020 to bylo celkem 29,1 tis. osob (FTE), což tvořilo 36 % všech pracovníků ve VaV v Česku.

 

Celou analýzu najdete zde

 

Zdroj: Český statistický úřad

redakčně upraveno