Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Výdaje na výzkum a vývoj meziročně vzrostly o třináct procent

24. 10. 2018
Výdaje na výzkum a vývoj meziročně vzrostly o třináct procent

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil výsledky každoročního šetření o výzkumu a vývoji. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v České republice dosáhly v roce 2017 rekordní výše 90,4 miliardy korun. Hlavní podíl na výrazném růstu výdajů měl podnikatelský sektor. České výdaje na výzkum a vývoj ve výši 1,79 % HDP jsou ale stále nižší než v letech 2013-2015, kdy jsme se přiblížili průměru EU.

153219758

Na VaV dávají nejvíce zahraniční podniky

K meziročnímu nárůstu českých výdajů na výzkum a vývoj o více než 10 miliard korun přispěly všechny zdroje financování, nejvíce však podnikatelský sektor, kde se výdaje zvýšily o 5,6 miliardy korun. Svůj podíl na financování výzkumu v České republice tak podniky zvýšily na 60 %. Většina těchto výdajů se spotřebovává opět v podnicích, pouze asi 5 % podnikových výdajů na VaV připadá na vysokoškolský a vládní sektor.

„Téměř dvě třetiny výdajů v podnikatelském sektoru byly vynaloženy ve firmách pod zahraniční kontrolou“, uvedl Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Výdaje na výzkumné pracoviště jsou v těchto firmách v průměru až šestkrát vyšší a výdaje na jednoho pracovníka jsou v průměru o polovinu vyšší než v domácích podnicích. Zahraniční podniky více působí ve výrazně rostoucích oborech jako je automobilový nebo elektrotechnický průmysl, zatímco v tradičních domácích odvětvích jako strojírenství nebo kovozpracující průmysl výdaje na výzkum spíše stagnují.

Zajímavé je také nerovnoměrné rozložení výdajů na výzkum a vývoj podle velikosti podniků. Z celkových 2 628 podniků, které v Česku v roce 2017 prováděly výzkum a vývoj, jich 75 % vynaložilo na tyto činnosti méně než 10 milionů Kč a zaměstnávalo méně než 10 výzkumných pracovníků. Pouze 5 % podniků zaměstnává ve výzkumu a vývoji více než 50 osob a pouhých 5 podniků vynaložilo na VaV v ČR více než 1 miliardu korun.

Regionální rozdíly se snížily

Za poslední desetiletí také mírně klesl podíl Prahy na celkových výdajích na výzkum a vývoj v České republice a vzrostl podíl některých jiných regionů. Vedle Jihomoravského nebo Středočeského kraje je zajímavý například nárůst výdajů na Vysočině, která tradičně patřila ke krajům s nejnižšími výdaji na výzkum a vývoj. Výrazné zvýšení intenzity VaV v některých krajích je především důsledkem financování ze strukturálních fondů v programovém období 2007-2013 (o nedávno zveřejněné evaluaci čtěte zde).

Přes 30 miliard ze státní kasy

Veřejné výdaje na výzkum a vývoj činily v roce 2017 35,5 mld. Kč, což odpovídá asi 0,7 % HDP. Již v roce 2016 došlo k výraznému snížení podílu výdajů z veřejných zahraničních zdrojů, především strukturálních fondů. V roce 2017 pocházelo ze zahraničí asi 12 % veřejných výdajů na VaV. Naopak veřejné domácí výdaje vůbec poprvé překonaly hranici 30 miliard korun. Růst veřejných výdajů se projevil především ve mzdách. Například ve vysokoškolském sektoru tvořily mzdy v roce 2017 56 % výdajů na výzkum a vývoj.

Smluvní výzkum na vysokých školách

Z dat ČSÚ také vyplývá, že se postupně zvyšuje objem příjmů ze smluvního výzkumu ve vysokoškolském sektoru. V roce 2017 dosáhly příjmy ze smluvního výzkumu 5,7% podílu na celkových výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru. „Stabilní růst příjmů ze smluvního výzkumu v doplňkové činnosti je příznivý,“ komentuje trend Vlastimil Růžička z Technologického centra AV ČR a bývalý rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Že je i přesto tento podíl zatím stále poměrně nízký, to souvisí s vysokým počtem veřejných vysokých škol v České republice, dodává kriticky Růžička.

Výdaje na výzkumná centra se stabilizovaly

V minulých letech se také ustálila výše výdajů na výzkumná centra vybudovaná v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). U center vybudovaných na vysokých školách došlo od roku 2015 k výraznému utlumení investičních výdajů a ostatní běžné a mzdové výdaje se v letech 2016 a 2017 pohybovaly na úrovni 3,4 miliardy Kč, což představuje asi jednu pětinu výdajů na výzkum a vývoj na veřejných vysokých školách.

Z údajů šetření ČSÚ také vyplývá, že pouze asi 16 % výzkumných pracovníků v těchto centrech mělo jiné státní občanství než české. Jak upozorňuje Vlastimil Růžička, hlavní příčinou tohoto relativně nízkého podílu zahraničních pracovníků nemusí být ani tak horší mzdové podmínky, jako spíše celková atraktivita prostředí, možnosti kariérního postupu či příležitosti ke spolupráci s významnými odborníky.

Lze předpokládat, že obdobná situace panuje také v případě ostatních z celkem 48 výzkumných center vybudovaných z OP VaVpI, nicméně dostupnost komplexních dat za centra spadající pod jiné typy zřizovatelů je velmi problematická, jak upozornil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Kompletní výsledky šetření naleznete v publikaci Ukazatele výzkumu a vývoje za ČR zde. Prezentace z tiskové konference je dostupná zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)