Od roku 2005 se v České republice na výzkum a vývoj vynaložil více než jeden bilion korun. Vloni již druhým rokem v řadě překonaly výdaje částku sto miliard, konkrétně se jednalo o 111,6 miliardy. Ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) činil v roce 2019 podíl výdajů na výzkum a vývoj 1,94 % a byl tak druhý nejvyšší v historii ČR.
Zdroj: ČSÚ
V mezinárodním srovnání se výší výdajů na VaV ve vztahu k HDP Česká republika vrátila k průměru Evropské unie. V rámci osmadvacítky zaujímá desáté místo za Nizozemskem a Slovinskem, ale překvapivě například před Velkou Británií. Před deseti lety bylo přitom Česko v této statistice až šestnácté. Na nejvyspělejší evropské státy ale Češi zatím stále ztrácí. Evropský cíl - vynakládat na výzkum a vývoj více než tři procenta hrubého domácího produktu - v současné době zvládají naplnit pouze Švédsko, Rakousko, Německo a Dánsko.
Rostou hlavně mzdové výdaje, investice stagnují
Více než polovinu výdajů na výzkum a vývoj, téměř 60 miliard korun, tvořily v roce 2019 mzdové náklady, které rostou dvakrát rychleji než výdaje celkové. Investiční výdaje naopak v posledních několika letech spíše stagnovaly, nebo dokonce klesaly. V roce 2019 tvořily investice asi 10 % celkových výdajů na výzkum a vývoj, ještě před pěti lety, tedy v době vrcholícího přísunu evropských prostředků, tvořily kolem 20 %.
Již řadu let platí, že největší podíl na financování výzkumu a vývoje v České republice mají podnikatelské zdroje. V loňském roce to bylo konkrétně 58 %, zatímco státní rozpočet se podílel zhruba z jedné třetiny a veřejné zahraniční zdroje tvořily asi 7 % celkových výdajů na VaV. Finance ze státního rozpočtu výrazně rostou od roku 2016 a z hlediska podílu veřejných výdajů na VaV vůči HDP je Česká republika nad průměrem EU.
Do výzkumu nejvíce investují zahraniční firmy
Výzkum a vývoj v Česku aktuálně provádí téměř tři tisíce subjektů a mezi nimi 2042 podniků. Jen asi jedna čtvrtina z nich však v loňském roce vynaložila na tyto aktivity více než 10 milionů korun. Podniků, které na VaV vynakládají částku vyšší než 100 milionů korun, bylo v České republice 110, přičemž 81 z nich je pod zahraniční kontrolou. Zahraniční firmy v celkovém srovnání dominují jak velikostí výdajů, tak i počtem pracovníků ve výzkumu a vývoji.
Na konci roku ve výzkumu a vývoji v ČR pracovalo zhruba 117 tisíc pracovníků, při přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) to bylo bezmála 80 tisíc. Ve veřejném a vládním sektoru vloni dohromady pracovalo na 38 tisíc výzkumných pracovníků (20,6 tisíce FTE).
Podíl žen na vysokých školách a v akademii roste
Přestože má Česko stále velmi nízké zastoupení žen ve výzkumu a vývoji, konkrétně asi 30 % pracovníků, což je nejmenší podíl z celé EU, ve vysokoškolském a vládním sektoru roste podíl žen mezi nově zaměstnávanými pracovníky. Přetrvávající nízký podíl žen ve VaV je tak způsoben zejména nízkým zastoupením žen v dominantních oborech podnikatelského sektoru – zpracovatelském průmyslu a ICT, kde ženy tvoří zhruba jen 14 %.
Zdroj: ČSÚ
Ve vysokoškolském a vládním sektoru roste také podíl zahraničních výzkumných pracovníků, kteří tvoří zhruba 11 % (vysoké školy) respektive 18 % (vládní sektor) výzkumníků. Největší podíl těchto zahraničních pracovníků tvoří Slováci. Mezi zeměmi, z nichž pochází 100 a více zahraničních pracovníků ve veřejném a vládním sektoru jsou dále Indie, Ukrajina, Rusko, Itálie a Německo.
Kompletní statistické údaje k výzkumu a vývoji v České republice za rok 2019 najdete na webových stránkách Českého statistického úřadu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
