Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Výzvy pro českou politiku výzkumu a inovací

8. 4. 2018
Výzvy pro českou politiku výzkumu a inovací

Evropská Observatoř pro výzkum a inovace zveřejnila výroční zprávu o stavu výzkumu a vývoje v roce 2017 v EU i v jejích jednotlivých státech. Zpráva pro Českou republiku zahrnuje zejména ekonomický kontext, hodnocení výkonů ve výzkumu, vývoji a inovacích, nejdůležitější události roku 2017 a budoucí výzvy pro národní politiku.

Ekonomický kontext

Zpráva uvádí, že česká ekonomika se po krizových letech 2008 a 2009 znovu dostala do kondice a roste. HDP v roce 2016 vzrostl meziročně o 2,6 % a očekává se, že růstu dosáhne i v letech 2017 (4,3 %), 2018 (3 %) a 2019 (2,9 %). Také se zlepšil stav veřejných financí. Především se snížil vládní schodek – v roce 2016 rozpočet zaznamenal dokonce přebytek, a to ve výši 0,6 %. Česká ekonomika je tedy na vzestupu.

„Mírný inovátor“ s nedostatkem citací

Zpráva cituje Srovnávací přehled EU za 2017, který zařadil Českou republiku do kategorie „mírných inovátorů“, kteří mají inovační výkon pod průměrem EU. Ten u České republiky od roku 2010 klesnul o 3,5 % a v tomto žebříčku obsadila 17. místo. Stále se ale ČR umístila před Itálií, Španělském a Portugalskem. K nejslabším stránkám českého inovačního prostředí patří především nízká inovativnost malých a středních podniků, malý vývoz služeb náročných na znalosti a nedostatek výdajů na rizikový kapitál.

K indikátorům, které pro český výzkum vyšly nejhůře, patří nízká citovanost publikací a malý podíl zahraničních studentů v doktorandském studiu. Problémem je také malý počet společných publikací mezi soukromým a veřejným sektorem.

Co se stalo v roce 2017 v české politice VaV

Dokument shrnuje nejdůležitější změny, které české vědní prostředí za minulý rok zažilo. O těchto událostech jste se mohli v průběhu celého roku dočíst na portále Vědavýzkum.cz:

Co změnit do budoucna?

Dokument dále vytyčuje několik hlavních výzev pro politiku výzkumu, vývoje a inovací v České republice:

  1. Český systém výzkumu, vývoje a inovací se stále potýká s nedostatkem koordinace, fragmentací i nedostatečným hodnocením a tudíž nemožností systém efektivně řídit. Je tedy žádoucí další reforma řízení a správy sektoru veřejného výzkumu.
  2. Problematickým bodem českého výzkumu je uzavřený trh práce pro výzkumníky a badatele ze zahraničí. (Na to v nedávném rozhovoru pro Vědavýzkum.cz upozornil také Tomáš Jungwirth.)
  3. Je třeba posílit vazby mezi veřejným a soukromým sektorem. Palčivá je zvlášť chybějící celostátní strategie transferu znalostí.
  4. Českému prostředí dominují dotační programy pro financování výzkumu a vývoje. Je proto třeba věnovat pozornost i podpoře rizikového a rozvojového kapitálu, např. business angels, a revolvingovým fondům.

Celou zprávu pro Českou republiku, kterou zpracovali Martin Srholec a Miguel Sanchez-Martinez, naleznete zde, zprávu za celou EU naleznete zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Observatoř pro výzkum a inovace