Budoucnost evropského výzkumu: 5 klíčových opatření pro konkurenceschopnou Evropu

V souvislosti s oznámením nového kolegia komisařů Ursuly von der Leyenové a jejich konkrétních úkolů a se zveřejněním tří zásadních zpráv – Lettovy, Draghiho a Heitorovy skupiny – informujících politiky o dalším postupu v oblasti konkurenceschopnosti Evropy se výzkum a inovace (VaI) staly hlavní hnací silou evropské prosperity.

Ursula von der Leyenová to ve svém pověřovacím dopise Jekatěrině Zaharievové formulovala jasně: „Konkurenceschopnost Evropy (...) bude vyžadovat, aby se výzkum a inovace, věda a technologie staly středobodem naší ekonomiky“. Zatímco ekonomické zdůvodnění rezonuje především mezi politiky, panuje také všeobecné přesvědčení, že odolný a robustní evropský ekosystém v oblasti výzkumu a inovací na špičkové světové úrovni má zásadní význam pro zdravou, prosperující a udržitelnou budoucnost občanů a planety. Vědomí, že výzkum v oblasti věd o živé přírodě je důležitým pilířem pro budoucnost lidstva a má zásadní význam pro budoucnost Evropy, potvrzují i instituty EU-LIFE, jakožto přední organizace zabývající se výzkumem v oblasti věd o živé přírodě v celé Evropě.

Ďábel se však skrývá v detailu. Jak přesně budou výzkum a inovace posíleny, aby přispěly ke konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, zlepšily zdraví a účinně řešily globální výzvy? Vzhledem k tomu, že se stále objevují další podrobnosti návrhu Evropské komise pro příští politický a finanční cyklus, EU-LIFE přináší svou reakci a poukazuje na 5 klíčových opatření, na něž by se Evropská komise, Evropská rada a členské státy měly zaměřit, pokud jde o budoucnost evropského výzkumu.

Být ambiciózní, ale zároveň realističtí

Jak naznačují zprávy a pověřovací dopisy kandidátům na eurokomisaře, Evropa musí usilovat o větší dopad svých programů v oblasti výzkumu a inovací. To znamená být ambiciózní a usilovat o dlouhodobější výsledky s větším dopadem: více se zaměřit na výzkum a inovace oproti současnému programu, který se příliš soustředí na implementaci.^1-3 Zároveň je třeba být realističtí a uvědomit si, že cílů lze dosáhnout pouze zvýšením investic, jak je jasně uvedeno ve zprávách Draghiho a Heitorovy skupiny: zdvojnásobit investice do výzkumu a inovací a vyčlenit je na celý finanční cyklus.^1-3, ^6-8 Zdvojnásobení investic na nejméně 220 miliard eur by však bylo dostačující pouze v případě, že by bylo zachováno stávající portfolio výzkumu a inovací. Pokud se portfolio rozšíří, např. zahrnutím priorit, jako jsou průmyslové strategie a obrana, musí se investice zvýšit ještě více. Vzhledem k tomu, že inovace jsou výsledkem vysoce rizikových přístupů s vysokým ziskem, je třeba zajistit zdvojnásobení investic do Evropské rady pro výzkum (ERC) a zvýšit rozpočet na program Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA)⁴ a Evropské rady pro inovace (EIC), zejména na rané fáze inovací⁵.

Posilovat ekosystém

Uvědomte si, jak fungují vědecké procesy, a prosazujte způsoby, které skutečně podporují prosperující ekosystém výzkumu a inovací, aby bylo možné čelit globálním výzvám v reálných časových horizontech. Jak je zdůrazněno ve zprávách i v programových dopisech kandidátů na eurokomisaře, investujte do lidí a podporujte talenty. Toho by mělo být dosaženo prostřednictvím investic do odměňování profesního působení v oblasti výzkumu, účinného přenosu znalostí a špičkové výzkumné infrastruktury. Stejně tak je třeba zlepšit excelenci výzkumných institucí na základě kvality, otevřeným, spravedlivým, férovým a rozmanitým způsobem, ať už prostřednictvím stávajících nebo nových mechanismů, jako je Draghiho myšlenka „ERC pro instituce“.^2-3 Tyto prvky budou klíčové pro zavedení páté svobody, kterou navrhuje Lettova zpráva, vytvoření svobody pohybu znalostí a inovací prostřednictvím smysluplné spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými ústavy a podniky. Tímto způsobem budou výzkum a inovace přispívat k silné evropské průmyslové strategii: posílením Evropského výzkumného prostoru.

Zajišťovat soudržnost

Dbejte na zajišťování soudržnosti programu výzkumu a inovací. Rozptýlené, nesoudržné nástroje skryté mezi ostatními strategickými cíli EU nezajistí potřebný evropský vliv na konkurenceschopnost a inovace. Zatímco ERC a EIC byly v Draghiho zprávě a v pověřovacích dopisech Ursuly von der Leyenové jasně uznány za ústřední body budoucnosti výzkumu, o zásadním programu MSCA se rozhostilo ohlušující ticho, které narušila až zpráva Heitorovy skupiny. Spolu s ERC^2-3 a EIC⁵ musí program MSCA⁴ jako klíčový nástroj pro přilákání, rozvoj a udržení talentů⁴ zůstat prioritou i v nadcházejícím finančním cyklu. Je podstatné, aby všechny tři programy byly soudržně seskupeny do jednotného zastřešujícího programu pro výzkum a inovace, který bude upřednostňovat nezávislé řízení pod vedením odborníků. Nesmíme se však chytit do pasti a domnívat se, že tyto vynikající programy přinesou vysoký dopad bez excelentní výzkumné infrastruktury a jasných investic do společného výzkumu směřujícího zdola nahoru, zaměřeného na objevy a kvalitu v celé Evropě i ve světě.^{1, 9-13}

Dosáhnout správné rovnováhy

Nacházejte rovnováhu mezi potřebou zefektivnit priority a potřebou umožnit rozvoj objevů v Evropě. Důvod, proč by se mělo z veřejných a soukromých zdrojů investovat do výzkumu a inovací, spočívá v jejich přínosu pro konkurenceschopnost hospodářství, bezpečnější a udržitelnější životní prostředí, blahobyt a prosperitu občanů. Důležitá je proto kontextualizace výzkumu a inovací. Nemůže to však znamenat posedlé zaměření na směrovost, tj. politiku směřující shora dolů, která určuje, jak a kdy mají výzkumní pracovníci a inovátoři vyvíjet nové myšlenky a řešení. Naopak, silný, odolný a dopadový excelentní výzkum vyžaduje jasný přístup směřující zdola nahoru, v jehož čele stojí výzkumní pracovníci a inovátoři. Stejně tak musí být moudře vyváženy veřejné a soukromé investice. Dbejte na to, aby veřejné prostředky byly investovány tam, kde se soukromý sektor nemůže zapojit: v částech cyklu výzkumu a inovací s vysokým rizikem a vysokým ziskem.^2-3 Průmyslové strategie by neměly zastínit kritickou potřebu investovat veřejné prostředky do základního výzkumu.

Dbát na jednoduchost

Proveďte revoluční změnu výzkumu a inovací tím, že promítnete politické uznání jejich hodnoty do finančních investic, avšak zajistěte, aby při tom nedošlo k rozmělnění struktury evropských programů výzkumu a inovací. Naplánujte takový rozvoj rámcového programu Horizont Evropa, který překoná izolaci jednotlivých částí programu a dále přispěje ke společnému úsilí o vytvoření zdravé a prosperující Evropy.

Modernizace evropské strategie konkurenceschopnosti a výzkumu a inovací je značně opožděná a velmi důležitá. EU-LIFE nabízí odborné znalosti svého společenství a vedení, které může tento reformní proces doprovázet.

Barcelona, 17. října 2024

Relevantní poziční dokumenty EU-LIFE, na něž je v textu odkazováno, naleznete v prohlášení.

 

Zdroj: CEITEC