Poziční dokumenty ze sedmi členských států střední a východní Evropy naznačují, že existuje velká různorodost názorů na to, jak by EU měla organizovat a strukturovat příští rámcový program pro výzkum a inovace. Analýza pozičních dokumentů ze 7 členských států střední a východní Evropy ukazuje na rozdílné názory na desátý rámcový program, který nahradí program Horizont Evropa.
Desátý rámcový program (FP10) nezačne dříve než v roce 2028, ale neformální diskuse probíhají již nyní, přičemž Evropská komise by měla do června příštího roku zveřejnit návrh velikosti a obsahu FP10. Poté se členské státy a Evropský parlament zapojí do jednání o podobě programu v kontextu vážných ekonomických a technologických výzev, na které upozornila řada politických zpráv a projevů v posledních měsících.
Hlavní města EU se připravují na zdlouhavé debaty o programu. Jednání budou náročná a pravděpodobně odkryjí staré rozepře mezi novějšími a staršími, chudšími a bohatšími členskými státy.
Budoucnost programu Widening v rámci FP10 pravděpodobně vyvolá vášnivé debaty. Předchozí analýza Science Business o 15 pozičních dokumentech univerzit, výzkumných organizací a průmyslových skupin ukázala silnou podporu pro pokračování programu Widening. Existují však rozdílné názory na strukturu, nástroje, rozpočet a účel těchto opatření.
V rámci společného dopisu zaslaného Evropské komisi vytvořilo 15 ministrů výzkumu jednotný postoj, kdy požadují zdvojnásobení rozpočtu programu Widening. Nejnovější poziční dokumenty však ukazují možné trhliny v této jednotě.
V úvaze s předvídanými hlavními body sporu se předběžně podíváme na to, co některé členské státy ve střední a východní Evropě od FP10 očekávají.
Česko
Český národní kontaktní bod (NCP), kterým je Technologické centrum Praha, zveřejnil tento měsíc dokument, ve kterém vyzývají Komisi k užší spolupráci s NCPs ve všech členských státech, aby tyto kanceláře mohly nadále poskytovat komplexní a kvalitní informace o financování výzkumu a inovací EU.
Dokument také vyzývá ke zvýšení celkového rozpočtu FP10. Zainteresované strany a europoslanci požadují rozpočet ve výši 200 miliard eur, což je více než dvojnásobek současného rozpočtu programu Horizont Evropa.
Pracovníci českého NCP však požadují zejména zjednodušení postupů a zajištění efektivnějšího fungování programu. Kritizují také zpoždění při poskytování podrobných vysvětlení struktury modelové grantové dohody v Horizontu Evropa. „Je nepřijatelné, aby se výklad pravidel v Annotated Model Grant Agreement (AGA) stal plně dostupným až v polovině programu,“ uvádí dokument.
Český dokument dále požaduje zjednodušené formy financování, jako je financování paušálními částkami, paušální sazby pro nepřímé náklady a efektivnější pravidla implementace pro osobní náklady. Tyto požadavky jsou v souladu se závěry pracovní skupiny vedené bývalým portugalským ministrem vědy Manuelem Heitorem, která vyzvala Komisi k drastickému zjednodušení programu a zkrácení doby od přidělení grantu po financování.
Český NCP chce, aby Komise zvýšila velikost individuálních grantů přidělovaných prostřednictvím Evropské rady pro výzkum (ERC). „Mělo by se zvážit zvýšení velikosti individuálních grantů, aby si ERC udržela konkurenceschopnost,“ uvádí dokument.
Nakonec dokument uvádí, že nástroje programu Widening, které se týkají šíření účasti a excelence, by měly být odděleny od zaměření Evropského výzkumného prostoru na reformu a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací. „Současný status quo je zavádějící a mate žadatele.“
Litva
S ohledem na svou geografickou blízkost k válečné zóně Litva zdůrazňuje význam obranných a kritických technologií ve svém pozičním dokumentu o FP10. Jeden z hlavních vzkazů je, že FP10 by měl zvýšit podporu výzkumu a vývoje technologií s potenciálem dvojího užití. FP10 by měl také vytvořit „rámcové podmínky pro podporu vzniku a inkubace kritických technologií“. Litva rovněž vyzývá k „cíleným integračním opatřením“ pro Ukrajinu a Moldavsko.
Na téma Widening Litva uvádí, že FP10 by měl podporovat rozmanitost financování pro více malých nebo středně velkých projektů na nižších úrovních technologické připravenosti a požaduje, aby byl program Widening restrukturalizován a „začleněn“ napříč všemi pilíři FP10.
Ačkoli Litva neuvádí konkrétní čísla, dokument zdůrazňuje, že FP10 by měl mít „zvýšený a stabilní rozpočet“.
Malta
Malý středomořský ostrov má program Widening jako hlavní prioritu své agendy pro FP10. Další rámcový program by měl „naléhavě řešit nedostatečnou účast menších členských států EU,“ uvádí dokument. „FP10 by měl výrazně rozšířit a začlenit větší finanční prostředky na opatření Wideningu, aby se uzavřela inovační propast, využil potenciál všech aktérů inovačních ekosystémů a podpořil rozvoj a přilákání talentů.“
Dokument také uvádí, že financování z ERC (Evropské rady pro výzkum) a Evropské rady pro inovace (EIC) by mělo být dostupnější pro žadatele z widening zemí. „Měly by být zavedeny specifické grantové programy pro země programu Widening, aby se zajistilo, že tito výzkumníci mohou plně participovat a těžit z těchto prestižních nástrojů.“
Malta chce, aby FP10 měl jednodušší, přehlednější a transparentnější strukturu. „Složitost, délka a nedostatek jasnosti současného aplikačního procesu jsou významnými překážkami účasti,“ říká dokument.
Polsko
Ve svém pozičním dokumentu Polská obchodní komora pro špičkové technologie uvádí, že FP10 by měl zachovat a rozšířit program Widening. Cílem by bylo dále snižovat bariéry pro inovace a implementaci pokročilých technologií v Evropě.
Polský dokument upozorňuje, že Evropská rada pro inovace (EIC) a Evropský institut pro inovace a technologie (EIT) by měly pracovat na snížení překryvů.
Dokument požaduje, aby rozpočet FP10 byl dvojnásobný oproti Horizontu Evropa, což by podle něj zvýšilo úspěšnost při podávání žádostí o granty. Rovněž uvádí, že by měla být posílena koordinace s dalšími programy EU a s národními finančními agenturami.
Rumunsko
Tento východoevropský stát má nejnižší výdaje na výzkum a vývoj v EU a konzistentně se umisťuje na posledních příčkách evropských žebříčků výzkumu a inovací. Dokument ministerstva výzkumu uvádí, že FP10 by měl pomoci snížit odliv mozků v Evropě, zajistit anonymní hodnocení návrhů a rovné platy pro výzkumníky v chudších zemích. Rovněž je zde výzva k tomu, aby EU aktualizovala pravidla státní pomoci a vyloučila investice do základního výzkumu z působnosti antimonopolních zákonů.
Slovensko
Dokument ministerstva školství, výzkumu a vývoje rovněž požaduje „anonymní hodnocení“ grantových žádostí za účelem zvýšení důvěry a transparentnosti ve FP10. Dále požaduje, aby byl program Widening „začleněn“ napříč všemi pilíři FP10.
Slovensko chce, aby FP10 zachoval svůj civilní charakter a vyhnul se výzkumu a vývoji technologií s potenciálem dvojího užití. „Protože technologie s dvojím užitím mohou běžně obsahovat utajované informace a hodnoticí proces bude zahrnovat specifická opatření a postupy na ochranu těchto informací, mohlo by být rozumné vytvořit specifický sub-program,“ uvádí dokument.
Slovinsko
Tato malá středomořská země uvádí, že FP10 by měl implementovat „výzvy založené na problémech“, které by umožnily výzkumníkům větší autonomii. Tento přístup by zajistil, že výzkumná témata a priority budou formovány „skutečnými potřebami a příležitostmi ve výzkumu a inovacích, spíše než aby byly diktovány politickými rozhodovateli.“
Pokud jde o program Widening, Slovinsko uvádí, že ne všechny jeho nástroje musí nutně být financovány ze 100 % z prostředků EU, ale mohly by být také kofinancovány. Rozpočet na Widening by měl být zvýšen, ale „bylo by racionálnější navrhnout nástroje jako kofinancované, aby se stimulovaly národní investice.“
Autor: Florin Zubașcu
Zdroj: SCIENCE BUSINESS
Článek vznikl překladem originálního textu publikovaného na portálu Science Business, s nímž má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém partnerství.
O přípravě desátého rámcového programu si také můžete přečíst náš analytický článek. Dále také doporučujme článek od CZELO, který srovnává doporučení pro evropský výzkum, jež sepsali Letta, Draghi a Heitor.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
