„Jsme svědky zrodu novodobé tradice“ prohlásil státotvorně moderátor a herec Oldřich Smysl na adresu konference Dny výzkumu, vývoje a inovací při jejím zahájení. Soudě dle názoru organizátorů a ohlasu účastníků by bylo skutečně dobré u této tradice zůstat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy totiž na konferenci komunikuje aktuální témata ze své agendy a prezentuje svou činnost. A letošní druhý ročník byl ještě o kus lepší a zralejší než ten první.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zorganizovalo konferenci opět v Brně, tentokrát v knihovně univerzitního kampusu Masarykovy univerzity (MU). Brno by dle MŠMT mělo být hostitelským městem konference i v budoucnu. Zatímco loňský ročník MŠMT zaměřilo tematicky zejména na výzkumné infrastruktury, hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ a 10. rámcový program EU (o konferenci jsme psali zde), letošními lákadly byla budoucnost financování a legislativy, strategické technologie a bezpečnost výzkumu.
Kontext financování se prolínal všemi tématy. Systém investic do výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) byl v ČR dosud výrazně závislý na evropských kohezních fondech. Očekávané významné snížení objemu peněz z těchto fondů po změně programového období EU po roce 2028 nutí vládu i odbornou veřejnost hovořit o udržitelném a diverzifikovaném financování v budoucnu. To lze realizovat například prostřednictvím většího zapojení soukromého sektoru, aktivnější účasti v širším spektru mezinárodních projektů nebo zapojením národních prostředků.
Právě na národní zdroje jsme se zeptali organizátorky konference Lucie Núñez Tayupanta, ředitelky odboru výzkumu a vývoje MŠMT: „Je zřejmé, že pokud bude mít ČR k dispozici méně financí z kohezní politiky, bude nutné vést strategickou diskuzi ohledně toho, co bude možné pokrýt ze zdrojů státního rozpočtu. Tato diskuze bude vyžadovat strategicky řízenou debatu napříč celým ekosystémem podpory výzkumu, vývoje a inovací, a bude tak logicky představovat hlavní výzvu do nadcházejícího volebního období.“
Klíčové slovo excelence
Konferenci zahájila vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Radka Wildová. Její krátká úvodní řeč mimo jiné vybízela k odvaze ke změnám a prosazení politických vizí a ke stabilnímu financování výzkumu. Byla ale svým způsobem i rozloučením. Radka Wildová totiž k 30. 9. 2025 ve funkci končí.
Následoval úvodní vstup Martina Bareše, rektora Masarykovy univerzity, který témata konference, ale i kritiku některých aspektů českého výzkumného prostředí propojil s příklady z MU a grafy úspěšnosti v prestižních grantech Evropské komise. Bareš nezapřel svou typickou přímost projevu. Sice vyzval k diverzifikaci zdrojů do výzkumu, ale jasně deklaroval, že excelence v mezinárodní konkurenci dosáhneme pouze úsilím o nejvyšší úroveň náročnosti a kvality, zejména v grantových schématech: „Na olympiádu se také nekvalifikujeme šesti výsledky na úrovni okresního přeboru.“ V této souvislosti je dle Bareše pro funkční systém počet přes 200 organizací provádějících výzkum mnoho.
Rektora MU vystřídala u řečnického pultu Lucie Núñez s již cílenější prezentací s názvem Aktuální témata VaVaI z pohledu agendy MŠMT. Příspěvek tematicky rámoval zaměření konference. Lucie Núñez představila mimo jiné detaily nového Programu na podporu vytvoření a kultivace systémových podmínek pro rozvoj excelence, který by měl být vyhlášen v říjnu 2025.
Výzkumné organizace, které v posledních pěti letech získaly podporu z programů jako ERC, MSCA, EXPRO nebo s žádostmi v režimu Seal of Excellence, si budou moci žádat o bezmála pětileté granty za 100 mil. Kč. Instituce mají za tyto peníze nejen rozvíjet systémové podmínky pro excelenci ve VaVaI, například grantovou podporu, institucionální metodiky a mobilitu výzkumníků, ale i udržet samotné týmy v chodu po ukončení jiných projektů. Projekt očekává zvyšující se míru spolufinancování, která bude v prvním roce projektu 10 %, ale v pátém roce již 80 %. Na konci projektu by instituce měla mít vlastní strategii rozvoje excelence a zavedený systém její podpory. Projekt obsahuje i podmínku otevřených publikací, což je zejména v souvislosti s projekty OP JAK kontroverzní téma.
Lucie Núñez následně přejala roli moderátorky panelové diskuze zaměřené na tři stěžejní horizontální témata s řečníky, od nichž lidé očekávají jasné teze. Těmi byli: Pavel Doleček, náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace, Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy, zde v roli předsedkyně České konference rektorů, Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity, Ján Matejka, člen předsednictva Akademické rady Akademie věd ČR a Martin Bunček, ředitel kanceláře Technologické agentury ČR.
Moderátorka se nejprve zeptala členů panelu, jak si představují udržitelné financování. Několik diskutujících se shodlo na tom, že systém řízení vědy v ČR je roztříštěný, a to i uvnitř organizací (Králíčková, Bareš, Matejka). V takto nastaveném systému okolo 200 výzkumných organizací se tříští kapacity pro výzkum a dochází k přílišnému soutěžení o zdroje, zatímco dlouhodobý charakter výzkumu si naopak žádá stabilní financování (Matejka). Systému by však pomohlo sjednocení účelové podpory (Doleček).
Panelisté se shodují na tom, že se musí neprodleně začít s konkrétními kroky, které povedou k zajištění dostatku finančních prostředků na excelentní výzkum ve střednědobém výhledu. Kvůli omezení zdrojů z fondu kohezní politiky bude potřeba se zaměřit na dosažení pákového efektu prostřednictvím lepšího využití synergií, investic do prioritních oblastí a podpory implementace evropských politik. Martin Bunček velmi otevřeně zkritizoval neschopnost ČR formulovat a hájit svou pozici na evropské scéně. Podle něj je nutné nynější laxní a diletantský přístup zlepšit a zvýšit kvalitu našeho evropského zastoupení. Poznámce o nezájmu státu o kondici univerzit kontrovala moderátorka Lucie Núñez právě proběhlým hodnocením výzkumných organizací podle Metodiky 2025+. Koncepčním rozlišením jednotlivých forem podpory (institucionální, účelová, systémová) by měl stávající systém finančních nástrojů zpřehlednit nový zákon o podpoře výzkumu.
Zákon 328/2025 Sb. o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který nahrazuje původní „stotřicítku“ (130/2002 Sb.), vstoupí v účinnost 1. 1. 2027. Jaké vidí diskutující výzvy a co je posunem k lepšímu? Přispěje zákon ke zvýšení důvěry mezi institucemi a státem?
Podle Pavla Dolečka už není čas na opakování obecných hodnot: „My jako státní správa musíme rozumět detailu a musíme být být schopni moderovat diskuzi. …Mít silnější leadership a víc koordinovat, to neznamená omezení autonomie.“ Nicméně ostatní diskutující pokládají zákon spíše za nedotažený a nevyvážený co do míry detailu různých ustanovení. Martinu Bunčekovi chyběla úvodní diskuze nad tím, zda zákon bude mít technické nebo strategické zaměření, Martin Bareš zase využil literární přirovnání k „mírnému pokroku v mezích zákona“. Lucie Núñez soudí, že „jakkoliv tento legislativní dokument zachovává celou řadu stávajících gescí poskytovatelů, jeho nepřímou ambicí je směřovat měkkými nástroji k posílení koordinace a vnitřního dialogu v rámci celého systému“. Pro Akademii věd ČR i vysoké školy zůstává jako zásadní cíl zachovat dostatečnou míru autonomie, a to jak v rámci řízení, tak s ohledem na směřování finančních zdrojů.
I přes slova Pavla Dolečka několikrát zazněla obava z možných zásahů státu do badatelské svobody a do rozhodování o tom, jaké oblasti výzkumu by měly být prioritní. Shodně naopak panelisté ocenili posílení významu transferu znalostí a zpřehlednění podmínek pro jeho snadnější realizaci.
V rámci poslední otázky na příspěvek VaVaI ke zvyšování obranyschopnosti diskutující spíše mírnili možné sklony ke zbrklé orientaci na témata obranyschopnosti ve výzkumu: „Nástroje na podporu výzkumu máme, není nutné přebarvovat všechno na zeleno, nekanibalizovat vědu“ (Doleček, Bunček). Ostatně charakter výzkumu je často duální a spousta nyní civilních technologií vzniklých v rámci výzkumu byla původně vojenská. Glosa Martina Bunčeka o tom, že armáda spíše neví, co od výzkumu chce, ale rezonovala ještě následující den, v diskuzi v rámci sekce o podpoře strategických technologií.
Pavla Dolečka jsme požádali, aby čtenářům portálu VědaVýzkum.cz sdělil svůj názor na aktuální problémy a průběh diskuze: „Velmi oceňuji konání konference i volbu diskuzních témat. Po řadě upozornění a odborných konferencí již snad všichni vnímají, že situace, s ohledem na budoucnost operačních programů, vývoj národních rozpočtů a koneckonců i vývoj evropských politik, bude vyžadovat koncentrovanější a koordinovanější přístup. Byl bych ale rád, kdyby debata více pronikla do technických řešení, jaké typy výdajů a jakými nástroji podporovat. Spíše, než ulpívat na poměrně obecných deklaracích. Toto je a bude v našem fragmentovaném systému výzva. Současně přijatý zákon sice příliš nemění strukturu řízení českého výzkumu jako celku, nicméně rozšiřuje a umožňuje realizaci celého spektra opatření, pokud k nim nalezneme shodu a také zejména odvahu. To se samozřejmě týká i otázky obranného a bezpečnostního výzkumu."
Z pohledu zaměření konference dílčím, ale neméně zajímavým tématům evropských partnerství, mezinárodní spolupráce prostřednictvím center DIOSCURI, výzkumných infrastruktur a také stáží v mezinárodních organizacích, byl vyhrazen odpolední blok.
Čipy a AI jako strategické oblasti výzkumu
Druhý den konference byl zaměřen na oblast strategických technologií a bezpečnosti výzkumu. Evropská unie (EU) má definovaných deset klíčových strategických technologických oblastí, ve kterých chce být nezávislá: čipové technologie (polovodiče), kvantové technologie, umělá inteligence a další. Na výzvy Evropského aktu o čipech Česká republika reaguje společnými konsorcii a projekty, například programem MŠMT STRATE, který bude realizován v letech 2026–2031. Proč jsou strategické právě tyto oblasti?
Michal Vávra z oddělení pro Evropský výzkumný prostor MŠMT ve svém úvodním příspěvku vysvětlil, že výroba čipů je velmi koncentrovaná v USA, Číně a na Taiwanu, takže Evropa má omezený přístup k dodavatelským řetězcům. Evropskou čipovou iniciativu reprezentuje Chips JU, institucionalizované partnerství programu Horizont Evropa s cílem posílit technologickou autonomii. V něm ČR boduje, 50 % všech projektů Chips JU má českého partnera, které MŠMT do této chvíle podpořilo souhrnně již 700 miliony korun. Navazovat má program Čipy pro Evropu s postupně nabíhajícími aktivitami. Například Vysoké učení technické v Brně již v rámci tohoto programu od letošního roku koordinuje kompetenční centrum Czech Semiconductor Centre.
Přečtěte si také
V Brně zahájily špičky českého výzkumu a politiky činnost Českého polovodičového centra, které si klade za cíl propojit akademickou sféru s průmyslem, rozvinout ve studentech podnikavost, podpořit vznik startupů a usnadnit vývoj čipů pro malé a začínající podniky. Těm nabídne mentoring, finanční poradenství i přístup k pilotním linkám, a přispěje tak k rozvoji polovodičového ekosystému nejen v České republice, ale i v Evropě, neboť se stane součástí evropské sítě center, která mají za cíl posílit technologickou soběstačnost Evropy.
Petra Nichtburgerová a Naďa Dřizga z oddělení pro výzkumné infrastruktury MŠMT zase popsaly, jakými nástroji EU realizuje svou vizi stát se globálním lídrem v oblasti AI technologií, jakožto druhé z klíčových strategických oblastí. EuroHPC JU (European High Performance Computing Joint Undertaking), společný podnik Evropské unie, podporuje vznik evropské infrastruktury superpočítačů skrze jednotlivé ekosystémy počítačů i expertních kapacit, tzv. AI factories. Jednou z takových AI továren je LUMI-AI ve Finsku, jejíž zřízení podpořila v rámci konsorcia i Česká republika. ČR ale usiluje i o podporu budování vlastního národního AI ekosystému a českou AI factory, pro jejíž spolufinancování z EU již podala projektovou přihlášku. Tato iniciativa se však netýká jen počítačů.
Přečtěte si také
Zatímco Spojené státy a Čína dominují vývoji umělé inteligence díky investicím a technologickým gigantům, Evropa se snaží náskok dorovnat prostřednictvím výzkumu, strategických iniciativ, budování supervýpočetní infrastruktury i regulace skrze AI Akt, jehož českou implementaci právě připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Česká republika ale nezůstává pasivní ani v dalších, nelegislativních oblastech – buduje infrastrukturu, vzdělávání, snaží se o podporu inovací, rozvoj talentů a bezpečnost.
MŠMT prostřednictvím programu LM na podporu výzkumných infrastruktur podporuje velkou výzkumnou infrastrukturu LINDAT/CLARIAH-CZ spravující jazyková data a digitální nástroje pro jazyk. Podpora a vývoj velkých jazykových modelů jsou v kulturně a jazykově silně heterogenní Evropě naprostým základem pro rozvoj nejen AI, ale obecně digitální suverenity.
Přečtěte si také
Přední evropské firmy, výzkumné instituce a velká výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí spojují své síly a odborné znalosti, aby v projektu OpenEuroLLM vyvinuly otevřené velké jazykové modely nové generace podporující rozvoj evropských schopností v oblasti umělé inteligence. Univerzita Karlova je hlavním koordinátorem projektu.
Due diligence jako nová expertiza na výzkumných organizacích?
Pokud předchozí program nevyvolával příliš otázek z publika konference a diskuze se tak vedla buď u debatního stolu, anebo v kuloárech, bezpečnost výzkumu aktivovala publikum o něco více. Matti Tetřev, vedoucí oddělení globálních rizik a odolnosti Ministerstva zahraničních věcí (MZV) v úvodu dalšího diskuzního panelu nastínil znepokojivý obrázek současného světa. Byla příležitost si uvědomit, kolik se toho odehrává v pozadí. A také, že rizika nejsou vzdálená jen proto, že se vědci a vědkyně cítí bezpečně v klidu své pracovny. V geopolitice přestávají platit dřívější společenské dohody, vznikají nová spojenectví, nová rizika a výzkum získává duální charakter – civilní i vojenský, což se odráží již v současném programu Horizont Evropa. Jak ale zajistit rovnováhu mezi otevřeností (vědeckým pokrokem) a bezpečností? Panel ve složení Mattiho Tetřeva, Jiřiny Fryčové z oddělení pro Evropský výzkumný prostor MŠMT, Michaela Myklína, ředitele odboru centrální analytiky Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Radka Tihelky, team leadera ve firmě PatentEnter, Ondřeje Vodičky, zástupce ředitele odboru průmyslové spolupráce Ministerstva obrany a zástupce Ministerstva vnitra přiblížil, jak na tuto situaci reaguje státní správa i firemní sektor.
Ondřej Vodička za Ministerstvo obrany zmínil historický kontext obranného výzkumu v zemích NATO a zemích bývalého sovětského bloku a připomněl program Technologické agentury ČR PRODEF. Ministerstvo školství zase v kontextu bezpečnosti garantuje spíše měkké oblasti výzkumné integrity, jako jsou ochrana výsledků a transfer technologií, etiku a otevřenou vědu. Zvýšená míra nelegitimního ovlivňování v posledních letech vedla k založení platformy pro jeho potírání. Tzv. Potírači velmi úzce spolupracují s Ministerstvem vnitra. Čistě z pohledu statistiky kybernetických incidentů jsme podle NÚKIB pro země, které se vlivovou politikou systematicky zajímají, tj. Čína a Rusko, méně prioritním cílem. S tím však nesouhlasí rezorty obrany a vnitra, které zaznamenávají závažné případy ovlivňování a zneužívání vědců. Všichni v panelu se pak shodli na tom, že české univerzity tato rizika podceňují.
Proto se jako příhodná ukázala otázka moderátora, jak instituce rizikového partnera rozpozná? Podle panelistů na to není univerzální návod. Rizikovost se totiž vyhodnocuje v kontextu daných aktivit, nikoli obecně. Proto ani návod na vyhodnocení rizik není jednoduchý a univerzální. Orientačně se můžeme řídit indexem akademické svobody, ale Ministerstvo vnitra doporučuje, aby každá insitutce měla zavedený interní soubor pravidel a evidovat postup, jak se k rozhodnutí došlo. Procesu komplexního prověřování se říká due dilligence a tento výraz provázel celý program druhého dne konference.
Zavádění due diligence postupů pro bezpečnost výzkumu na vysokých školách a výzkumných organizací byla věnována velká pozornost. Petr Bílý z Odboru bezpečnostní politiky MV v hodinové přednášce představil principy due dilligence a způsob, jak nad novodobými hrozbami přemýšlet. Laicky řečeno, vědecká spolupráce s určitými zeměmi se sama o sobě nepovažuje za nežádoucí, ale v případě návštěv zástupců českých institucí do některých zemích je nutné uvažovat o speciálních bezpečnostních opatřeních a osobní návštěvy českých akademiků do některých vybraných oblastí raději vůbec nerealizovat. Na obavu z publika, že instituce nebudou schopny na tak citlivou a složitou problematiku, jako je vědecká spolupráce a vyhodnocování určitých rizik, vyškolit personál a že má raději Ministerstvo vnitra pokrývat tuto službu centrálně, Bílý reagoval tím, že se nejedná o žádnou složitou problematiku a vysoké školy mohou využívat Protivlivový manuál pro sektor vysokých škol. Z hlediska Ministerstva vnitra je kvůli byrokracii státu efektivnější mít na institucích kontakty, ideálně i s prověrkami, se kterými budou sdílet informace v rámci platformy Potíračů.
Přečtěte si také
Odolnost vůči nelegitimnímu ovlivňování ze strany rizikových států, jako je například Čína, se stává jednou z priorit výzkumného prostředí západních států. K jakým bezpečnostním opatřením ve vzdělávání a výzkumu přistupují české instituce?
Je proto zřejmé, že zejména ve vybraných strategických oborech se posuzování rizika spolupráce s partnery stane organickou součástí procesu podávání projektů a jejich schvalování. Opatrnost však není na místě pouze u institucionálních partnerství, ale i v individuálním chování. „Verbování“ akademiků a různé formy zneužívání jsou, bohužel, ne zcela neobvyklou praxí a ohrožují zejména méně zkušené vědce v rané fázi kariéry. Politika protivlivu mimořádně zaujala celé publikum a uzavřela celou konferenci.
Více než 200 účastníků zhmotnilo ideu konference, slovy Radky Wildové, propojit odborníky akademické, vládní i soukromé scény. Organizátorka Lucie Núñez si na otázku, co si bere jako hlavní poselství z konference, odpověděla, že „osobně nutnost a potřebu kontinuální komunikace mezi státní správou a výzkumným terénem ohledně nastavování priorit, způsobu řízení celého systému i mantinelech, kterými je limitován státní rozpočet. Touto diskuzí sice stěží dojde k bezprostřední proměně systému, ale může představovat prostor pro usnadnění vzájemného porozumění a objasnění klíčových postojů všech stran.“
Soudě dle toho, co portálu VědaVýzkum.cz sdělil Lukáš Palko, ředitel Odboru výzkumu hostitelské instituce, tak nejen organizátoři, ale i účastníci mohli být s konferencí spokojeni: „Konference Dny VaVaI se vydařila, a to nejen organizačně. MŠMT otevřeně diskutovalo podporu vědy i navzdory velmi složité aktuální situaci končící vlády, byl prostor probrat aktuální záležitosti managementu výzkumu s kolegy z jiných institucí i s poskytovateli a vyměnit si kuloárně zkušenosti i ohledně jiných sektorově relevantních témat, např. intenzivní implementace reformy doktorských studií. Těším se na příště.“
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
