Evropská komise a Japonsko koncem prosince loňského roku úspěšně uzavřely jednání o přidružení Japonska k programu Horizont Evropa, stěžejnímu programu EU pro financování výzkumu a inovací v hodnotě 93,5 miliardy eur. Umožní japonským výzkumným pracovníkům vést a koordinovat své vlastní výzkumné a inovační projekty v rámci programu, žádat a získávat finanční prostředky a usilovat o užší spolupráci s partnery v EU a dalších přidružených zemích.
Dohoda, která má být podepsána v roce 2026, představuje nejbližší formu spolupráce, kterou EU nabízí globálním partnerům v této oblasti. Konkrétně se zaměřuje na pilíř II programu Horizont Evropa, který řeší společenské výzvy prostřednictvím nadnárodních projektů spolupráce, jako je digitální transformace, potravinové zabezpečení a klimaticky neutrální energetika. V rámci přechodných opatření mohou japonské subjekty podávat žádosti na výzvy programu Horizont Evropa od roku 2026 a bude s nimi zacházeno jako se „způsobilými subjekty“ z přidružené země.
Tento milník následuje po nedávném rozšíření programu na další významné globální partnery a vědecké velmoci, včetně Jižní Koreje na začátku tohoto roku a naposledy Švýcarska, Egypta, Kanady, Spojeného království a Nového Zélandu.
Japonsko je pro Evropu klíčovým strategickým partnerem. Dvoustranné vztahy v oblasti výzkumu a inovací se v posledních dvou desetiletích neustále rozvíjejí a vycházejí z dohody o vědeckotechnické spolupráci z roku 2011, společné vize přijaté v roce 2015 a prohlášení o záměru podepsaném v květnu 2020.
Japonsko je 23. zemí mimo EU, která se připojila k programu Horizont Evropa, a to po širším politickém tlaku v Bruselu na vytvoření silnějších vazeb s hlavními světovými vědeckými mocnostmi. Země patří mezi přední světové vědecké mocnosti a v roce 2023 vynaložila na výzkum a vývoj 3,4 % svého hrubého domácího produktu – podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj tak srovnala objem investic s USA a překonala samotnou EU.
Dohoda také zdůrazňuje ohroženou roli USA v globální vědě, jelikož Trumpova administrativa v uplynulém roce brzdila financování a útočila na přední univerzity.
V reakci na to EU výrazněji usiluje o získání nových vědeckých partnerů. Toto úsilí se vyplatilo a vyvrcholilo řadou dohod, které Komisi umožnily rozšířit skupinu zemí zapojených do programu přidáním Jižní Koreje, Švýcarska, Egypta, Kanady, Spojeného království a Nového Zélandu. Další by mohla být Austrálie .
„Věříme, že vědecká spolupráce může budovat mosty, a to i v náročných geopolitických časech,“ uvedla ve svém prohlášení komisařka EU pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva.
Uzavření těchto rozhovorů – na základě průzkumných diskusí – představuje významný milník a připravuje půdu pro silné vazby v oblasti výzkumu a inovací.
Zdroj: Evropská komise, Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Evropská komise
