Ministři výzkumu EU uvítali potvrzení Ursuly von der Leyenové, že 10. rámcový program zůstane samostatným programem a po setkání, na kterém projednali nedávno zveřejněné průběžné hodnocení programu Horizont Evropa, vyzývají Evropskou komisi, aby dodržela své slovo.
„Ďábel se skrývá v detailech,“ řekl polský ministr vědy Marcin Kulásek, který schůzi, která proběhla 23. 5. 2025, předsedal. S ohledem na podrobné návrhy Komise ohledně budoucích finančních nástrojů EU, které by měly být předloženy letos v létě, slíbil, že Rada je „důkladně prozkoumá a projedná“.
Von der Leyenová minulý týden ukončila měsíce nejistoty, když prohlásila, že program EU pro výzkum a inovace zůstane nezávislý, ale dodala, že bude „úzce propojen“ s evropským Fondem pro konkurenceschopnost.
Přečtěte si také
Evropská komise podniká kroky k tomu, aby sloučila všechny fondy na výzkum a inovace, včetně Evropské rady pro výzkum (ERC) a Evropské rady pro inovace (EIC), do nového megafondu konkurenceschopnosti, který by byl spuštěn v rámci nového víceletého rozpočtu, jenž by měl začít platit v roce 2028.
Během pátečního setkání ministři zopakovali svou podporu nezávislému programu, který požadovali v březnovém Varšavském prohlášení. „Je naprosto nezbytné, aby byl rámcový program zachován i v příštím víceletém finančním rámci a aby byl propojen s Fondem pro konkurenceschopnost, i když zatím neznáme podrobnosti,“ uvedla během debaty španělská ministryně vědy Diana Morantová.
Ministři zejména zdůraznili potřebu pokračovat v podpoře společného výzkumu v 10. rámcovém programu. Průběžné hodnocení zveřejněné začátkem tohoto měsíce zjistilo, že 81 % finančních prostředků dosud směřovalo na společné projekty, a to především v rámci 2. pilíře programu, ale Komise mlčí o tom, jak budou tyto projekty v 10. rámcovém programu podporovány.
Členské státy jasně uvedly, že dodatečné financování Evropské rady pro výzkum (ERC) a Evropské rady pro inovace (EIC) by nemělo jít na úkor 2. pilíře (prostředky pro ERC byly navýšeny, jak jsme informovali, pozn. red.). „ERC a EIC jsou velmi důležité nástroje, ale hlavním zdrojem přidané hodnoty je nadnárodní spolupráce (v rámci programu),“ uvedl během diskuse irský ministr vědy James Lawless.
„Podpora a posilování spolupráce musí zůstat jádrem evropského výzkumu a inovací,“ souhlasil finský ministr hospodářství Wille Rydman, zatímco španělský ministr Morant označil druhý pilíř za „mocný nástroj globální vědy.“
Členské státy se shodly na potřebě urychlit účast společností, zejména malých a středních podniků, které mohou hrát klíčovou roli v transformaci výzkumu do inovativních produktů, v rámcovém programu.
Chtějí vidět podporu v celém hodnotovém řetězci od základního výzkumu až po inovace a rozšiřování. „Evropa nemůže být silná v průmyslu a inovacích, aniž by byla silná ve vědě,“ uvedla dánská ministryně vědy Christina Egelundová.
Výzkum technologií dvojího užití, které mají civilní i vojenské aplikace
Otázka otevření rámcového programu technologiím dvojího užití, s civilními i vojenskými aplikacemi, byla jedním z hlavních bodů programu zasedání, kterému předsedalo polské předsednictví Rady EU. Členské státy jsou v této otázce stále rozděleny, ale stále více se uznává, že mnoho nových technologií financovaných programy EU, od umělé inteligence až po pokročilé baterie, má ze své podstaty dvojí užití.
Litva patří mezi země, které silně podporují otevření programu pro projekty dvojího užití. „Vzhledem k tomu, že se stále více národních a unijních financí přesouvá do obrany, musíme se stejnými zdroji dosáhnout více,“ uvedla náměstkyně ministra vědy Regina Valutytėová.
Jiní jsou otevřeni myšlence přezkoumání výhradně civilního zaměření programu Horizont Evropa, ale domnívají se, že je zapotřebí více diskusí a záruk.
Přečtěte si také
Ministři výzkumu EU vyslali jasný signál, že chtějí, aby příští rámcový program pro výzkum a inovace, byl samostatným programem a nebyl součástí širšího Evropského fondu pro konkurenceschopnost, ale mlčí o opatřeních, která by překonala propast mezi výzkumem a inovacemi v Evropě.
„Geopolitickou situaci musíme brát jako důvod k tomu, abychom v budoucnu umožnili výzkum dvojího užití,“ uvedla rakouská ministryně výzkumu Eva-Maria Holzleitnerová, která uvítala návrh Komise financovat projekty dvojího užití prostřednictvím Rady pro inovace (EIC). Dodala však, že Rakousko nepodporuje financování čistě obranného výzkumu v rámcovém programu a uvedla, že EU by měla podporovat i výzkum v oblasti civilní bezpečnosti, předcházení konfliktům a udržování míru.
Podobně nizozemský ministr vědy Eppo Bruins podpořil větší vzájemné obohacování mezi civilním a obranným výzkumem, ale uvedl, že jakékoli změny v roli Rady pro inovace (EIC) by měly být před rozhodnutím o 10. rámcovém programu pečlivě prostudovány. „Pro nás je nezbytné, aby civilní aplikace zůstaly výchozím bodem a nadále byly součástí aktivit dvojího užití, které budou financovány v rámci EIC. Pro aktivity s pouze vojenským využitím jsou vhodnější programy, jako je Evropský obranný fond a InvestEU,“ uvedl.
Dokonce i Irsko, které si chce v 10. rámcovém programu zachovat civilní zaměření, uznává „zvýšené příležitosti pro vzájemné obohacování civilní a obranné oblasti a potenciální přínosy pro konkurenceschopnost a bezpečnost Evropy,“ uvedl Lawless.
Několik ministrů uvítalo zavedení jednorázové částky (tzv. lump sum financování, pozn. red.) jako nástroje pro zjednodušení administrativy a vyzvalo k většímu úsilí o zvýšení účasti žen, zejména ve vedoucích vědeckých pozicích.
Znovu zdůraznili také důležitost zvýšení financování výzkumu a inovací. V první polovině programu Horizont Evropa zůstalo 70 % vynikajících projektů nefinancováno.
Umělá inteligence ve vědě
Na zasedání ministři rovněž schválili závěry Rady o budoucí strategii EU pro umělou inteligenci ve vědě, kterou v současné době vypracovává Komise (portál VědaVýzkum.cz uspořádal o využití AI ve vědě workshop, který bude v budoucnu opakovat, pozn. red.)
Ministři uvedli, že strategie by se měla zaměřit na interdisciplinární výzkumné ekosystémy, zvyšování kvalifikace výzkumníků a zajištění otevřeného přístupu ke spolehlivým datům. Zdůraznili důležitost vývoje specializovaných systémů umělé inteligence pro vědecké aplikace a lepšího zapojení výzkumné a inovační komunity do ekosystému kolem evropských továren na umělou inteligenci.
Závěry zdůrazňují „transformační potenciál“ umělé inteligence pro stimulaci znalostí a zavádění inovací a zároveň uznávají rizika spojená s neetickým používáním algoritmů, manipulací s daty, generováním faktických chyb a zkreslením. EU by se proto měla zaměřit na podporu „zodpovědného, etického, udržitelného a inkluzivního“ používání systémů umělé inteligence.
Rada rovněž schválila agendu politiky Evropského výzkumného prostoru (ERA) na období 2025–2027, která obsahuje 11 dlouhodobých strukturálních politik ERA v oblastech, jako je otevřená věda a reforma hodnocení výzkumu, a osm cílených opatření ERA, od rozvoje umělé inteligence ve vědě až po posílení bezpečnosti výzkumu.
Komisařka pro výzkum Jekatěrina Zaharijevová se zúčastnila zasedání Rady, aby představila některé z regionálních, národních a unijních programů, které byly zřízeny s cílem přilákat mezinárodní výzkumníky v rámci iniciativy Choose Europe for Science. Tyto iniciativy si nyní můžete prohlédnout na portálu EURAXESS.
Přečtěte si také
V rámci ERC by měl být vytvořen nový sedmiletý „supergrant“, který nabídne dlouhodobou perspektivu nejlepším výzkumníkům. Bude taky kladen větší důraz podpoře vědců na začátku kariéry prostřednictvím pilotního projektu „Choose Europe“ v rámci programu Maria Skłodowska-Curie. Iniciativu „Choose Europe“ pro otevřenou a svobodnou vědu v Evropě nastínila 5. května 2025 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na konferenci „Choose Europe for Science“ na pařížské Sorbonně.
Zaharievová rovněž oznámila plány na novou výzvu pro ERA Chairs v hodnotě 230 milionů eur v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2026–2027. Pokud ji členské státy schválí, zdvojnásobí se rozpočet předchozí výzvy a přiláká až 120 výzkumníků a manažerů výzkumu na univerzity a výzkumná centra v zemích s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací.
Text vznikl překladem s drobnou redakční úpravou článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autor: Martin Greenacre
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
