Očekávaná zrychlená novela zákona o vědě se může zadrhnout. Vláda varuje před vlastními chybami

Vláda na svém jednání 14. září schválila stanovisko k připravované novele Zákona o  výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 328/2025 Sb., jejímiž předkladateli jsou poslanci vládního hnutí ANO Karel Havlíček a Roman Kubíček. Vláda sice k návrhu vyjadřuje souhlasné stanovisko, současně ale v několika bodech varuje před potenciálními nedostatky. Podle dokumentu má návrh mezery například v otázkách práv vydavatelů vědeckých časopisů nebo v (ne)souladu s novým zákonem o státních zaměstnancích. Problematická má být i část návrhu, která ruší některé již přijaté technické opravy terminologie – to by podle vlády mohlo vést k nejednotnosti právních předpisů.

Zákon, na který se čekalo dekády

Pro vysvětlení současného vývoje je ale třeba se vrátit o dva roky zpět. V roce 2025 totiž tehdejší vláda Petra Fialy v čele s jejím ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem (TOP 09) prosadila nový Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (dále jen Zákon o vědě). Svým způsobem jde o revoluční změnu – jedná se totiž o nejrozsáhlejší legislativní úpravu v českém výzkumném a inovačním prostředí od roku 2002. 

Zákon si klade vysoký cíl: rozhýbat vědu a inovace v Česku přiblížením vědy aktuálním potřebám společnosti a ekonomiky. Mezi změnami, které zavádí, je např. začlenění transferu znalostí jako systémového prvku, zavedení systémové podpory mladých vědců v rané fázi kariéry nebo vytvoření podmínek pro řízení podpory vědy v krizových situacích.

Zákon však čelil kritice nejen od tehdejší opozice, která pro něj ve Sněmovně nezvedla ruku, ale například i Svazu průmyslu a dopravy ČR. Protože po sněmovních volbách na podzim roku 2025 vláda Petra Fialy dovládla a přesunula se do opozice, sama se tak ve funkci „nedožila“ vstupu legislativy v účinnost – ta je totiž naplánována na leden 2027. Kritici zákona tak získali příležitost legislativu sami upravit.

Změna změny 

Představitelé nové vlády Andreje Babiše avizovali, že se zákon pokusí změnit ještě před tím, než nabude účinnosti, a to pomocí novelizace. Tohoto úkolu se chopili vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček a jeho stranický kolega Roman Kubíček. Ještě před předložením návrhu představil Karel Havlíček hlavní části poslanecké novely v srpnovém rozhovoru pro VědaVýzkum.cz. Zmínil, že plánuje působnost Grantové agentury ČR (GA ČR), ze které zákon vytváří hlavní orgán pro poskytování podpory a převádí ji pod zákon o státní službě, vrátit do původního stavu. Dále představil, že chce snížit roli RVVI při hodnocení výzkumných organizací na úkor poskytovatelů nebo odstranit ze zákona pojem „transfer znalostí“. Jak sám v rozhovoru zmínil, jedná se zejména o změny „technického charakteru“.

Přečtěte si také

Karel Havlíček: Vědě chceme příští rok přidat 4 miliardy. Lepší musí dostávat více, slabší méně

Návrh státního rozpočtu na výzkum pro rok 2027 počítá podle vicepremiéra Karla Havlíčka s částkou 46,9 miliardy korun, tedy přibližně o čtyři miliardy více než letos. Samotné navyšování výdajů ale podle něj nestačí – hodnocení výzkumných organizací se musí výrazněji promítnout do jejich financování. Havlíček chce také dlouhodobě ukotvit agendu výzkumu na Ministerstvu hospodářství. V rozhovoru vysvětluje i to, proč prosazuje rychlé změny systému, přestože nový zákon o vědě ještě ani nenabyl účinnosti.

O několik dní později Havlíček a Kubíček předložili návrh novely Poslanecké sněmovně. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslanecký návrh, v případě zrychleného procesu by mohl být schválen hned v prvním čtení Sněmovnou. 

Bez připomínek

A právě sami autoři novelizace avizovali, že úpravu zákona je podle nich třeba přijmout co nejrychleji, aby byla připravená, než původní verze zákona vstoupí v účinnost. K tomu, aby se vše stihlo před koncem roku 2027, tak návrh zaslali Poslanecké sněmovně, aniž by předtím prošel mezirezortním připomínkovým řízením. Karel Havlíček tento postup v srpnovém rozhovoru obhajoval slovy: „To, že se něco změní za pochodu ve Sněmovně, přece není nic nedemokratického. Je to běžný systém ve Sněmovně.“

Záměr předkladatelů podporuje i Svaz průmyslu a dopravy ČR, který po novelizaci volal. „Svaz tuto novelu inicioval, posílal řadu svých návrhů na novelizaci, některé se úspěšně promítly do materiálu a nyní návrh považujeme za maximum možného. Materiál bude potřeba co nejrychleji schválit, což Svaz bude podporovat,“ uvedla instituce na svých webových stránkách.

S tím ale nesouhlasí autor původního zákona Marek Ženíšek. Podle něj totiž novela nepřináší úpravy, které by bylo nutné schválit ještě před nabytím účinnosti jeho zákona. „Návrh novely obsahuje změny, které by určitě počkaly, nijak nehoří a s účinností zákona nijak nesouvisí. Pokud vím, tak hlavní změnou je to, že z textu zákona by měl vypadnout transfer znalostí či zajištění trvalého místa v RVVI pro MŠMT a MPO a AV ČR. Já jsem se tomu bránil. Sami jsou poskytovatelé a tudíž ve střetu zájmů, pokud pak v RVVI rozhodují o penězích,“ odpověděl redakci na dotaz.

Ženíšek se domnívá, že původní záměr současné vlády počítal s ještě výraznějšími zásahy do Zákona o vědě a je rád, že k tomu nedošlo: „Na druhou stranu jsem rád, že snad sešlo z původního nápadu celý zákon úplně překopat jednou komplexní novelou, která by šla na ruku především některým rezortním výzkumným ústavům, asociaci výzkumných organizací a v podstatě také MPO. Byla by to cesta zpět,“ doplnil.

Přečtěte si také

Martin Svoboda: Česká pravidla k otevřenému přístupu k publikacím jsou polovičatá a vystavují instituce riziku

České vědecké instituce jsou v sevření protichůdných pravidel: někteří poskytovatelé po nich chtějí zpřístupnění článku v režimu Open Access s licencí CC-BY bez embarga, ovšem zákon jim na rozdíl od jiných evropských zemí oporu nepřináší. Instituce se tak vystavují riziku případných soudních sporů s vydavateli vědecké literatury. 

Potenciální rizika novely

Poté, co byl návrh v srpnu odeslán do Sněmovny, předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v návaznosti na záměr projednat novelu ve zrychleném režimu požádal vládu, aby k návrhu nejprve vydala stanovisko. Ta jej vypracovala a schválila na jednání 14. září jako usnesení vlády č. 585/2026. K novele sice vyjadřuje souhlasné stanovisko, zároveň ale varuje před možnými nedostatky v pěti bodech.

Návrh novely by například dal vědcům tzv. sekundární publikační právo, tedy právo bezprostředně zveřejnit své vědecké články financované z veřejných prostředků také nezávisle na vydavateli (např. v repozitáři) a umožnit jejich další využití, včetně komerčního. Podle vlády to ale může poškodit zájmy vydavatelů, kteří zajišťují recenzní řízení, editaci a vydání publikací. 

Vláda ve svém stanovisku také navrhuje změny v souvislosti s vytyčeným postavením zaměstnanců Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR), kteří by na základě novely nebyli státními zaměstnanci podle zákona o státní službě. Podle vlády by tato úprava byla v rozporu s novým zákonem o státních zaměstnancích, který by měl nabýt účinnosti 1. listopadu. Vláda proto navrhuje do novely začlenit i úpravu tohoto nového zákona. Vláda navíc navrhuje zvážení, zda je vůbec nutné zaměstnance agentur z režimu státních zaměstnanců vyjímat. Podobné mezery novely vláda popisuje i ve třetím bodě usnesení, podle kterého je v kolizi i s jinými nově schválenými zákony. 

Čtvrtý bod stanoviska se opět věnuje GA ČR a TA ČR, konkrétně tomu, že je novela definuje jako správní úřady, nikoliv ústřední správní úřady. Vláda upozorňuje, že není určeno, kdo by byl jejich nadřízeným orgánem a bez této úpravy by tak mohla vzniknout právní nejasnost. Zde je ale vhodné zmínit, že vláda paralelně připravuje návrh, na základě kterého by TA ČR převzala administraci rezortní účelové podpory a jejím nadřízeným orgánem by se stalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, budoucí Ministerstvo hospodářství.

Grantová agentura ČR se však k novele vyjádřila pozitivně: „Navrhované změny považujeme za odpovídající specifickému postavení GA ČR. Zařazení zaměstnanců agentury pod státní službu i získání postavení ústředního správního úřadu by znamenalo dodatečné administrativní a finanční náklady bez odpovídajícího přínosu," říká mluvčí GA ČR Vojtěch Janů. 

Přečtěte si také

Havlíčkův plán přesunout podporu výzkumu pod TA ČR naráží na odpor zdravotnického sektoru

Technologická agentura ČR by od roku 2028 mohla převzít administraci rezortní účelové podpory, včetně zdravotnického výzkumu, a část institucionální podpory. Agentura pro zdravotnický výzkum i Ministerstvo zdravotnictví plán odmítají. Varují před ztrátou odbornosti při hodnocení projektů i před legislativními komplikacemi, návrh podle nich navíc přichází bez předchozích konzultací. Ministerstvo průmyslu a obchodu naopak změnu zdůvodňuje snahou systém financování zjednodušit a zpřehlednit. Nepovede ale k přílišné koncentraci moci?

V posledním bodě stanovisko upozorňuje, že návrh ruší některé již schválené změny zákona o veřejných výzkumných institucích. Podle vlády by se tak při schválení novely v její současné podobě stalo, že by obsahovala zastaralé právní pojmy a vznikla by terminologická nejednotnost.

Novela tedy dospěla do paradoxní situace, kdy její předkladatelé z vlády navrhují, aby byla v Poslanecké sněmovně schválena ve zrychleném režimu, tedy hned v prvním čtení bez možnosti podat pozměňovací návrhy v druhém a třetím čtení, ovšem sama vláda přitom navrhuje materiál při sněmovním projednávání upravit. 

Předkladatelé novely navíc na zrychleném režimu trvají navzdory varováním, která ve vládním stanovisku zaznívají. „Vláda vydala k poslaneckému návrhu souhlasné stanovisko. Chceme jej předložit v této podobě s návrhem na schválení již v 1. čtení. Pokud by byl tisk přikázán do výborů, potom bychom zvažovali doporučení uvedené ve stanovisku vlády," odpověděl zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu na dotaz redakce.