Strategie Raise, která byla představena na Evropském summitu o umělé inteligenci ve vědě na začátku listopadu tohoto roku, zahrnuje výzvy v hodnotě 107 milionů eur poskytnutých z programu Horizont Evropa. Objevují se však obavy ohledně rozsahu, rychlosti a flexibility.
Minulý týden EU zahájila svůj pokus stát se světovým lídrem ve vědě řízené umělou inteligencí na summitu v Kodani, kde oficiálně představila soubor opatření, která mají pomoci vědcům vytvářet nové digitální nástroje pro jejich výzkum.
Zahájením iniciativy Resource for Artificial Intelligence Science in Europe (Raise) dne 3. listopadu představitelé Evropské komise vyjádřili naději, že Evropa – která zaostala za USA a Čínou ve vývoji velkých jazykových modelů – by mohla převzít vedení v oblasti aplikace AI ve vědě.
Co je Raise?
Henna Virkkunen a komisařka Ekaterina Zaharieva oznámily, že Raise bude fungovat jako virtuální institut, který propojí klíčové schopnosti v oblasti AI, výpočetní kapacity, data a financování s cílem urychlit vědecké inovace.
Projekt je financován částkou 107 milionů eur v rámci pilotní fáze programu Horizont Evropa a jeho cílem je proměnit vědu napříč obory, jako jsou zdravotnictví, environmentální výzkum a předpovídání přírodních katastrof. Nabízí vyhrazený přístup k AI Gigafactory, strategickou podporu pro projekty financované EU a 75 milionů eur na vzdělávání a rozvoj talentů v oblasti AI.
Raise je způsob, jak chce EK splnit svůj závazek vytvořit „CERN pro AI“, který poprvé slíbila Ursula von der Leyen v červenci 2024 při kandidatuře na druhé funkční období. Na rozdíl od CERNu však Raise nebude mít jedno fyzické sídlo – bude rozprostřen po celé Evropě a propojí existující infrastruktury.
Evropská komise (EK) rovněž představila plán zdvojnásobit roční investice programu Horizont Evropa do umělé inteligence na více než 3 miliardy eur, včetně dvojnásobného navýšení financí určených pro využití AI ve vědě.
Význam technologie AI
Vědci sice využívají formy umělé inteligence, jako je strojové učení, už desítky let, avšak prudký nárůst zájmu a investic do velkých jazykových modelů a systémů, které je využívají (např. ChatGPT), zvýšil význam této technologie. Debata se nyní soustředí na to, jak mohou nástroje AI pomoci vědcům formulovat hypotézy, automatizovat experimenty nebo shrnovat odbornou literaturu, přesto zatím není jisté, nakolik budou skutečně revoluční.
Podle Marie Cristiny Russo z Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise má Raise umožnit, aby „biolog v Kodani, klimatolog ve Varšavě a samozřejmě i humanitní vědec v Římě měli přístup ke špičkové, rozsáhlé umělé inteligenci“. Cílem je předběhnout USA a Čínu: „Jsou silní v oblasti AI, ale nemají strategii a cílené kroky pro AI ve vědě,“ dodala.
Financování především
Jádrem Raise je série grantových výzev v hodnotě 107 milionů eur v rámci programu Horizont Evropa. V prvním čtvrtletí roku 2026 se očekává výzva v hodnotě 30 milionů eur zaměřená na vývoj základních modelů v oblastech, jako je materiálový výzkum a změna klimatu. Další 3 miliony eur je na rok 2025 vyčleněno na vytvoření sekretariátu pro koordinaci projektu.
V rámci pracovního programu Horizont Evropa 2026–2027 se plánuje:
- 28 milionů eur pro „sítě excelence“ v oblasti materiálové vědy, zemědělství a environmentální vědy,
- 30 milionů eur pro doktorandskou síť,
- 32 milionů eur pro automatizaci laboratoří.
Raise nevytvoří nový fyzický institut, ale má „propojovat existující vědce“ a posílit evropskou koordinaci v oblasti vědeckých datových sad.
Mimo tyto výzvy bude také 600 milionů eur z programu Horizont Evropa přesměrováno na financování evropských „gigatováren“ – rozsáhlých center zaměřených na čipy pro AI, které mají poskytnout potřebný hardware pro trénování nových modelů (o jednu AI gigatovárnu vyjádřila zájem i Česká republika).
Kritika: příliš malé a pomalé
Ačkoli účastníci konference plánované výzvy uvítali, někteří varují, že Raise působí jako nesourodý soubor grantů bez jasné strategie či dostatečného rozsahu.
„Poslechl jsem si tři samostatné panely o Raise (...) a stále nemám tušení, co to konkrétně znamená,“ uvedl Nathan Benaich, spoluautor State of AI Report. Podle něj jsou investice EU do AI „trvale 10–100krát menší, než by měly být“. Na konferenci také poznamenal, že „evropští politici nehrají, aby vyhráli, ani aby neprohráli – hrají, aby nepřišli o práci“, čímž si vysloužil potlesk.
Thomas Jørgensen z Evropské univerzitní asociace doplnil, že Raise je zatím „proces spíše, než struktura“ a že konkrétní potřeby, ať už jde o data, výpočetní výkon nebo talenty, se liší podle oboru.
Podpora a výzvy
Na druhé straně někteří považují Raise za „vizionářský dokument“. „Je to poměrně vizionářský plán, jak posunout AI a vědu v Evropě,“ řekl Kurt Deketelaere z Ligy evropských výzkumných univerzit. Podle něj však bude klíčové „včasné a dlouhodobé financování“.
Podobně Jan Palmowski z The Guild of European Research-Intensive Universities podpořil Raise, ale upozornil, že pro plnou implementaci bude nutné „mnohem ambicióznější financování“.
Kritika rychlosti a flexibility
Někteří účastníci varovali, že Horizont Evropa je příliš pomalý a nepružný na tak naléhavé téma. Většina výzev v rámci Raise bude zveřejněna až v programu 2026–2027, takže projekty reálně začnou až v letech 2028–2029.
„Chybí mi rychlost,“ uvedl Thomas Riisgaard Hansen z Digital Research Centre Denmark, který si přál, aby Raise mělo formu „Apple keynote“ s dostupnými prostředky „už zítra“.
Podle Anny Kreshuk z Evropské laboratoře molekulární biologie je problémem i nepružnost: projekty Horizontu Evropa, které běží nyní, byly definovány ještě před vznikem ChatGPT, takže nelze snadno reagovat na změny ve vývoji vědy. Komisařka Zaharieva proto avizovala, že chce program reformovat tak, aby vědci mohli měnit směr výzkumu v průběhu projektu.
Dlouhodobé ambice a opatrnost
V delším horizontu chce Komise Raise rozšířit v příštím rámcovém programu EU pro výzkum (od roku 2028). Ten by měl zahrnovat i „moonshot“ projekt na vývoj „AI nové generace“. Ten má jít „za hranice velkých jazykových modelů“ a zkoumat fyzikálně či vědecky založené formy AI.
Ačkoli se AI může uplatnit např. v detekci rakoviny, „musíme si být vědomi, že AI může také produkovat falešné informace či halucinace, které mohou zkreslovat vědu a podkopat veřejnou důvěru,“ uvedl Mikkel Leihardt z Dánské agentury pro vysokoškolské vzdělávání a vědu.
„AI nemůže a neměla by nahradit vědeckou zvědavost,“ zdůraznila dánská ministryně vědy Christina Egelund.
Podle průzkumu nakladatelství Elsevier z 4. listopadu mezi více než 3 000 výzkumníky po celém světě využívá 58 % z nich nějakou formu AI ve své práci (oproti 37 % loni). Vědci oceňují zejména úsporu času při hledání a shrnování výzkumů, ale většina by AI nepoužila pro tvorbu hypotéz či návrh experimentů. 39 % označilo AI za „nespolehlivou“, zatímco 22 % ji považuje za „důvěryhodnou“.
Zdroj: Science Business, ERA Portal Austria
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
