Desátý rámcový program pro výzkum a inovace, hlavní nástroj financování výzkumu a inovací v EU, který má být zahájen v roce 2028, pravděpodobně nebude mít rozpočet 220 miliard eur, řekla Ekaterina Zaharieva, nová komisařka pro začínající podniky, výzkum a inovace v exkluzivním rozhovoru pro Science Business.
Navrhovaný rozpočtový rámec byl uveden loni ve zprávě expertní skupiny vedené bývalým portugalským ministerstvem vědy Manuelem Heitorem, stejně jako výzkumnými lobbistickými skupinami a europoslanci. Ti se domnívají, že výrazné zvýšení rozpočtu je nezbytné k dosažení ambicí EU zůstat konkurenceschopnou ve světě, kde ve Spojených státech a Číně dominují v technologiích, jako jsou polovodiče a umělá inteligence (AI).
„Samozřejmě budu pracovat na zvýšení rozpočtu pro příští rámcový program, o tom není pochyb, ale slibovat, že se rozpočet zdvojnásobí, není realistické,“ řekla Ekaterina Zaharieva. „Opravdu máme rozpočtová omezení.“
Navýšení na 220 miliard eur znamená více než zdvojnásobení současného rozpočtu pro Horizont Evropa, který je jen necelých 95 miliard eur, ale Zaharieva říká, že „není schopna se tomu zavázat“ a že by raději preferovala zjednodušení 10. rámcového programu před zahájením v roce 2028.
„Opravdu nechci začínat (...) rozpočtem,“ řekla komisařka pro výzkum. „Zaprvé reformy, zjednodušení, cílenější program, zachování a posílení autonomie toho, čeho jsme dosáhli – Evropské rady pro výzkum a Evropské rady pro inovace.“
Několik opatření již bylo naplánováno na roky 2026 a 2027, poslední dva roky programu Horizont Evropa. Pracovní programy, které stanovují možnosti financování pro poslední fázi Horizontu Evropa, by již měly zahrnovat méně normativní výzvy a dvoufázový proces podávání žádostí, který by výzkumným pracovníkům poskytl větší flexibilitu. V plánu je také další rozšíření výzev financovaných paušálem (flat rate).
V návaznosti na zjištění expertní skupiny vedené Heitorem Zaharieva poukázala na to, že úspěšnost mezi 8 % a 14 % znamená, že žadatelé ztrácejí čas a peníze na zdlouhavé a složité postupy podávání žádostí. Chce také zjednodušit text samotných pracovních programů, které jsou podle ní příliš dlouhé a normativní. „Nemůžeme ztrácet čas. Nechci čekat tři roky na reformu příštího rámcového programu.“
Podle Zaharievy bude zefektivnění Horizontu Evropa přínosem pro všechny členské státy, včetně těch ve střední a východní Evropě, které trpí rozdílem ve výkonnosti oproti západním protějškům. EU se tuto propast snaží zacelit už léta.
Členské státy, které se k EU připojily po roce 2004, se podle ní stále snaží přilákat zahraniční výzkumníky k práci na projektech Horizont. V některých z těchto zemí mohou dotyční výzkumníci dostat až o 40 % méně peněz, než v bohatších členských státech EU. Zaharieva naznačila, že otázka platů se vrátí do politického programu Komise během jednání o 10. rámcovém programu (10. FP).
Komisařka pro výzkum uvedla, že konkrétní návrh 10. FP bude připraven poté, co Komise předloží svůj návrh víceletého rozpočtu na období 2028–2035, který má být předložen 1. července 2025.
Konkurenceschopnost a geopolitika
EU se snaží postavit výzkum a inovace do středu úsilí o oživení své hospodářské konkurenceschopnosti. Kromě Heitorovy zprávy vysvítá z dokumentů, které v roce 2024 zveřejnili Mario Draghi a Enrico Letta, chmurný závěr: existuje rostoucí rozdíl v hrubém domácím produktu mezi EU a USA, který je způsoben zaostávajícím růstem produktivity v Evropě. To se do značné míry vysvětluje slabostí v technologickém sektoru EU (více o zprávách Draghiho, Heitora a Letty se dočtete v tomto článku od CZELO).
V nadcházejících desetiletích již růst nemá pocházet z rostoucí populace, a bude muset být poháněn zvýšenou produktivitou. A tak, aby ekonomika EU přežila, musí výrazně zvýšit veřejné i soukromé investice do výzkumu a inovací, aby vytvořila a rozšířila nové technologie a služby.
Nedlouho poté, co byly zveřejněny zprávy Letty a Draghiho, došla expertní skupina vedená Heitorem také k závěru, že orientace v Horizontu Evropa byla pro mnoho žadatelů příliš obtížná. Partnerství veřejného a soukromého sektoru bylo neefektivní a bylo nutné změnit fungování Evropské rady pro inovace (EIC), hlavního poskytovatele podpory pro inovativní společnosti.
Druhý pilíř Horizontu Evropa je hlavním nástrojem EU pro stimulaci soukromých investic v rámcovém programu a zahrnuje desítky partnerství veřejného a soukromého sektoru, které financují společný výzkum. Kritici však tvrdí, že jeho struktura je příliš rigidní, postrádá zaměření na budoucí technologie a klade velkou administrativní zátěž na partnery, čímž odrazuje průmysl.
Aby se stav napravil, Heitorova zpráva doporučila, aby EU zřídila dvě nové rady, jednu pro průmyslovou konkurenceschopnost a druhou pro společenské výzvy, které by přilákaly soukromý sektor do programu. Heitor uvedl, že tyto dvě nové rady by také pomohly Komisi reformovat velká partnerství veřejného a soukromého sektoru a tematické mise, které v současnosti provozují útvary Komise s podporou členských států.
Zaharieva uvedla, že analyzovala všechny tyto návrhy a její tým společně s generálním ředitelstvím Komise pro výzkum a inovace nyní pracuje na návrhu struktury 10. rámcového programu. Připouští, že druhý pilíř je třeba reformovat, protože je „příliš komplikovaný“ a jednodušší struktura by byla pro společnosti přitažlivější, ale „nechce vytvářet další výzkumné orgány“.
Pokud jde o vytvoření agentury typu Arpa z EIC, které by podle Draghiho zprávy mohlo poskytnout programovým manažerům větší flexibilitu a odborníkům více prostoru a peněz na provádění radikálních inovací, vyjádřila svou podporu. Tato flexibilita by Evropě umožnila udržet si svou výhodnou pozici při zakládání nových podniků; tedy pokud budou následovat očekávané přínosy.
Pozn. red.: Prohlášení k investicím do výzkumu a inovací vydala také prezidentka Evropské výzkumné rady (ERC) Maria Leptin spolu s Jeanem Tirolem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii. EU musí podle nich urychleně podniknout kroky k vyřešení velké mezery v hospodářském růstu ve srovnání s USA a Čínou. EU „uvízla v pasti středních technologií". Střední technologie se vyznačují mírnou intenzitou výzkumu a vývoje, jako je automobilový průmysl, na rozdíl od USA, kde více dominují biotechnologie, farmacie, informační komunikační technologie a elektronika.
Překážky pro startupy
EU je průkopníkem, pokud jde o vytváření startupů, ale jejich rozšíření na globální hráče se snadněji řekne, než udělá, řekla Zaharieva. „Říkám tomu únik inovací: vzděláváme tady lidi, máme vynikající vzdělání, obrovský talent v EU, skvělé inovátory, skvělé výzkumníky, kteří mají nápad, vytvoří startup, ale pak nejsme schopni zajistit rychlý kapitál, který potřebují k rozšíření.“
Podle komisařky si 54 % společností v Evropě stěžuje na byrokracii a přehnané regulace, zatímco 24 % nemá přístup ke kapitálu. Plány na zjednodušení pravidel a usnadnění přístupu k rizikovému kapitálu by tedy měly jít ruku v ruce.
Cíl 3 % HDP
Kromě snah Komise o posílení inovací v 27členném bloku Zaharieva také poukázala na to, že všechny členské státy by se měly pokusit posílit svou výzkumnou výkonnost zajištěním vhodných veřejných a soukromých investic, pobídek a reforem.
Na otázku, zda by EU mohla vyčlenit 3 % svého HDP na oblast výzkumu a vývoje, což je cíl stanovený před více než dvěma desetiletími, Zaharieva odpověděla, že je „naprosto dosažitelný“. V roce 2023 dosáhl podíl EU vynaložený na výzkum a vývoj na HDP 2,2 %.
Problémem však nejsou ani tak veřejné výdaje, jako spíše investice hráčů ze soukromého sektoru. „Jedním z cílů, které bychom měli mít, je navštívit členské státy, mluvit s vládami a přemýšlet o tom, co mohou udělat, aby motivovaly soukromý sektor. Naše konkurenceschopnost je otázkou bezpečnosti. Jde o zachování našeho demokratického řádu,“ dodala. „Bez investic do výzkumu a inovací nebudeme konkurenceschopní . Je to tak jednoduché.“
Globální výzvy
Přestože považuje spolupráci za „největší přidanou hodnotu“ Horizontu Evropa, komisařka uvedla, že EU musí být realističtější, pokud jde o bezpečnostní hrozby, kterým čelí, a strategičtější, pokud jde o zachování evropských inovací.
Izrael je jednou ze zemí mimo EU, jejichž výzkumní pracovníci se mohou účastnit projektů Horizont Evropa. Nyní někteří akademici žádají o pozastavení jejího přidružení a tvrdí, že EU nepřímo financuje vojenské technologie používané proti civilistům v Gaze.
Ředitelství Komise pro výzkum prověřilo všechny projekty s účastí izraelských univerzit a vědců. „Neexistuje žádný důkaz, že by porušovali pravidla smlouvy,“ řekla Zaharieva. Dodala, že nebude podporovat vyloučení na základě národnosti.
Na otázku ohledně znovuzvolení Donalda Trumpa a budoucí transatlantické vědecké spolupráce řekla, že USA jsou spojencem. „Máme stejné cíle a stejné zájmy, takže si myslím, že ve výzkumu a inovacích je to opravdu stejné."
Autoři: Florin Zubașcu a Juliette Portala
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
