V roce 2027 by se na veřejné vysoké školy nemuselo dostat 9 až 10 tisíc uchazečů, tedy 10 % maturantů, kteří by o studium měli zájem a schopnosti, varuje analýza České konference rektorů. K maturitě totiž míří populačně silné ročníky. Univerzity varují, že bez odpovídajícího navýšení státního rozpočtu nebudou schopny dál zvyšovat počet přijímaných studentů. Rektoři proto vyzývají vládu, aby při dalším projednávání státního rozpočtu financování vysokých škol posílila, osobní dopis premiérovi napsal předseda České konference rektorů Milan Pospíšil.
Veřejné vysoké školy v posledních dvou letech výrazně zvyšují počty nově přijímaných studentů v reakci na demografický vývoj. V roce 2025 přijaly do prvních ročníků bakalářských a dlouhých magisterských programů téměř 60 tisíc studentů, přibližně o 15 tisíc více než o rok dříve. Letos na vysoké školy dle odhadů nastoupilo 63 500 až 64 000 nových studentů, tedy přibližně 74 % všech úspěšných prvomaturantů.
Rektoři však upozorňují, že další zvyšování kapacit není možné bez odpovídajícího růstu financování. Podle České konference rektorů by měly institucionální prostředky na vzdělávací činnost růst alespoň tak, aby financování přepočtené na jednoho studenta nekleslo pod úroveň posledních let.
Na problém nyní předsednictvo České konference rektorů upozornilo znovu v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na rok 2027. Podle rektorů se potřebné posílení financování vysokých škol do současné podoby návrhu rozpočtu nepromítlo v míře, která by odpovídala rostoucímu počtu studentů. Početně silné ročníky tak budou opět narážet na problém, který je provází celým jejich průchodem vzdělávací soustavou: chyběla pro ně místa ve školkách, na středních školách a nyní i na vysokých školách.
„Na vybraný studijní program se nemusí dostat mladý člověk, který pro studium má schopnosti a splňuje jeho nároky – jednoduše proto, že pro něj nebude místo,“ varuje vedení České konference rektorů.
Až deset tisíc uchazečů bez místa
Nejvýraznější dopad by podle rektorů mohl přijít už v příštím roce, kdy má demografická vlna vrcholit. Analýza České konference rektorů uvádí, že pokud by prostředky na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol zůstaly v roce 2027 fakticky na úrovni roku 2026, mohly by školy přijmout maximálně 59 tisíc nových studentů z řad maturantů.
Na veřejné vysoké školy by se tak podle odhadu ČKR nemuselo dostat přibližně 9 až 10 tisíc uchazečů, což odpovídá zhruba desetině maturitní populace. Česká konference rektorů tento odhad zveřejnila už na začátku srpna a ve svém aktuálním zářijovém stanovisku se k otázce rozpočtu veřejných vysokých škol znovu vrátila.
Podle rektorů přitom není možné řešit situaci pouhým zvyšováním počtu studentů bez posílení personálních a materiálních kapacit. Vedlo by to například k vyššímu počtu studentů na jednoho vyučujícího, omezení praktické výuky nebo horším možnostem individuálního vedení závěrečných prací. Univerzity proto deklarují, že v případě nedostatku prostředků chtějí přednostně chránit kvalitu studia současných studentů a případné úspory hledat nejprve ve vlastním provozu.
Česko zaostává ve financování i počtu vysokoškoláků
Rektoři argumentují také mezinárodním srovnáním. Podle údajů OECD citovaných Českou konferencí rektorů jsou vládní výdaje na jednoho studenta terciárního vzdělávání v Česku přibližně o 15 % nižší než průměr OECD.
Zároveň Česká republika podle ČKR zaostává za řadou evropských zemí v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. Nastupující populačně silné ročníky proto rektoři považují za příležitost tento rozdíl zmenšit.
Dostatek peněz má být podle nich důležitý také pro udržení zaměstnanců vysokých škol. Pokud by růst mezd na univerzitách zaostával za ostatními částmi veřejného i soukromého sektoru, mohou mít školy stále větší problémy získávat a udržet akademické i neakademické pracovníky. ČKR už v srpnu upozorňovala, že bez konkurenceschopného odměňování hrozí zejména odchod mladších akademických pracovníků.
Rektoři: Reformy chybějící peníze nenahradí
Vysoké školy podle prohlášení neodmítají změny uvnitř systému. Deklarují, že chtějí pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a trhu práce. Podle rektorů však reformy nemohou nahradit prostředky, které v systému dlouhodobě chybějí.
Upozorňují rovněž, že dlouhodobě nedostatečné veřejné financování může postupně otevřít otázku, kdo ponese rostoucí náklady vysokoškolského vzdělávání, pokud má v Česku zůstat zachován široce dostupný systém veřejných vysokých škol bez školného.
Česká konference rektorů proto vyzývá vládu, aby při dalším projednávání státního rozpočtu pro rok 2027 našla prostor pro posílení financování veřejných vysokých škol. Podle ní nejde pouze o rozpočty univerzit, ale také o to, zda budou schopny nabídnout dostatek studijních míst populačně silným ročníkům.
„Bylo by paradoxní, kdyby země, která potřebuje více vysokoškolsky vzdělaných lidí, právě nyní nedokázala vytvořit podmínky pro studium těch, kteří o ně mají zájem a mají pro něj předpoklady,“ uzavírají rektoři.
Zdroj: Tiskové zprávy a dopisy České konference rektorů (redakčně upraveno)
- Autor článku: ano
- Zdroj: Česká konference rektorů
