Švýcarsko spouští nová výzkumná centra. Zaměří se na kvanta, klima i vesmír

Nová šestice Národních výzkumných priorit (NFS) je výsledkem výběrového řízení, které na konci roku 2023 vyhlásil Schweizerischer Nationalfonds (SNF). Fond posoudil více než 75 návrhů v několika kolech za účasti mezinárodních expertů. Nové programy se rozběhnou na jaře 2026. Pokrývají mimo jiné medicínu, klimatickou problematiku, kvantové technologie a částicovou fyziku. V první fázi let 2026–2029 půjde na nové programy z federálního rozpočtu 98,7 milionu švýcarských franků (108 mil. eur), další minimálně stejně vysoké prostředky přidají zapojené univerzity a výzkumné ústavy.

Obdobně jako v předchozích pěti vlnách, v nichž bylo založeno celkem 42 špičkových výzkumných pracovišť (prozatím funguje 14 z nich), je každé centrum ukotveno na jedné nebo několika vysokých školách, typicky na univerzitách v Basileji, Bernu, Lausanne a Curychu, na technických vysokých školách ETH Zürich a EPF Lausanne (EPFL) či ve výzkumných institucích typu Paul Scherrer Institut (PSI). Kromě „domovských“ institucí se zapojují i další univerzity a partneři z veřejného i soukromého sektoru. Cílem je koncentrovat špičkové kapacity, budovat nové struktury a zlepšovat mezinárodní pozici švýcarského výzkumu. Programy zároveň mají povinné komponenty v oblasti výchovy mladých vědců, podpory žen ve vědě, otevřené vědy a transferu znalostí a technologií do praxe.

Mezi nová centra patří:

Children & Cancer

Program zaměřený na optimalizaci léčby dětských onkologických pacientů. Cílem je zlepšit diagnostiku, terapii i dlouhodobé výsledky léčby. Domovskými institucemi jsou Univerzita Curych a Univerzita Lausanne. Na období 2026–2029 je z federálního rozpočtu vyčleněno 16,99 milionu CHF (18,5 mil. eur).

CLIM+

Tento program se soustředí na interdisciplinární výzkum klimatických extrémů a hledání inovativních řešení, jak se společnost může přizpůsobit probíhající změně klimatu. Program je ukotven na ETH Zürich a Univerzitě v Bernu, federální příspěvek v následujících třech letech činí 16,88 milionu CHF (18,5 mil. eur).

Genesis

Genesis má zkoumat, jak vznikl život na Zemi a zda existuje i jinde ve vesmíru. Program propojí expertizu ETH Zürich a Univerzity Lausanne a v první fázi získá 16,99 milionu CHF (18,5 mil. eur).

Muoniverse

Zaměření tohoto centra je interdisciplinární základní i aplikovaný výzkum myonů – elementárních částic důležitých například v částicové fyzice a přesných měřeních. Domovskými institucemi jsou PSI a Univerzita Curych. Na roky 2026–2029 je určeno 14,26 milionu CHF (15,5 mil. eur).

Precision

Precision se má stát komplexním programem v oblasti precizních měření, se zvláštním důrazem na fyzikální veličiny čas a frekvence. Tyto technologie jsou zásadní například pro navigační systémy, telekomunikace nebo kvantové technologie. Program vznikne ve spolupráci ETH Zürich a Univerzity Basilej a obdrží 16,97 milionu CHF (18,5 mil. eur).

Separations

Jediný program s jedinou domovskou institucí, EPF Lausanne, se zaměří na vývoj nových separačních technologií v chemii a na efektivnější přenos těchto technologií do průmyslové praxe. Z federálního rozpočtu získá v letech 2026–2029 částku 16,59 milionu CHF (18 mil. eur).

Chybějí humanitní a sociální vědy

Mezi nově schválenými centry tentokrát není žádný program z oblasti humanitních a sociálních věd. Ministerstvo hospodářství, vzdělávání a výzkumu proto oznámilo, že vyčlení prostředky na další, dodatečný program a připraví samostatné výběrové řízení zaměřené právě na tyto obory, aby byla zajištěna oborová pestrost v rámci celé struktury NFS. Každý NFS může čerpat federální podporu až dvanáct let, obvykle ve třech čtyřletých fázích, přičemž další financování závisí na výsledcích průběžných hodnocení. Programy tak představují dlouhodobou investici, která kombinuje základní výzkum, vzdělávání nové generace vědců a konkrétní dopady do společnosti a ekonomiky.

Autor: Zdeněk Eliáš (Velvyslanectví ČR v Bernu)

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR