Rozvoj talentů v Česku, podpora deep-tech inovací i budoucnost evropského výzkumu. TC Praha přináší ohlédnutí za konferencí SCI-PO 2026, nové poznatky z evaluace zdravotnického výzkumu a analýz programu Horizont Evropa i praktické informace pro výzkumníky a projektové manažery. Nechybí ani novinky z oblasti komercializace výzkumu a grantové podpory. Lidé rozhodují o budoucnosti výzkumu a inovací.
Konference SCI-PO 2026 hledala cesty, jak rozvíjet český talent
Sedmý ročník konference SCI-PO 2026 s názvem Lidé pro budoucnost výzkumu a inovací se zaměřil na to nejcennější v české vědě – lidský kapitál a jeho rozvoj. Prezentace předních odborníků nabídly hluboký vhled do celého životního cyklu vědecké kariéry – od včasné identifikace mladých talentů a fenoménu „ztracených Einsteinů“, přes strategie přilákání vědců ze zahraničí až po odstraňování systémových bariér, jako jsou nadměrná administrativní zátěž, netransparentnost nebo akademický inbreeding. Významný prostor byl věnován také ženám ve vědě jako dosud ne zcela využitému potenciálu, otázkám genderové rovnosti, slaďování profesního a rodinného života i dopadům umělé inteligence na budoucnost vzdělávání. Celý program uzavřela inspirativní vystoupení nastupující generace vědců, účastníků soutěží FameLab a Falling Walls Lab, která potvrdila, že česká věda má navzdory řadě strukturálních výzev mimořádně silný lidský potenciál. Kompletní program konference, prezentace řečníků i další informace jsou k dispozici na webu konference SCI-PO 2026.
Světová věda za české peníze. Nová evaluace přináší mezinárodní srovnání
Český zdravotnický výzkum dosahuje v mezinárodním srovnání mimořádně kvalitních výsledků, přestože jeho financování zůstává výrazně nižší než ve většině vyspělých evropských zemí. Ukazuje to interim evaluace programu NW, kterou Technologické centrum Praha zpracovalo pro Agenturu pro zdravotnický výzkum ČR. Analýza potvrzuje vysokou kvalitu českých vědeckých výstupů, silné zapojení univerzit, fakultních nemocnic i ústavů Akademie věd a upozorňuje na význam programu pro rozvoj zdravotnického aplikovaného výzkumu. Současně otevírá debatu o tom, zda lze model špičkové vědy při relativně nízkých investicích dlouhodobě udržet.
Jak proměnit deep-tech výzkum v investovatelný spin-off
Druhý informační den programu Commercialization Reactor in Czechia nabídl výzkumníkům i pracovníkům transferu technologií praktické zkušenosti s komercializací výzkumu a představil další kroky programu. Zájemci nyní mohou zahájit přípravu na zapojení do Commercialization Reactor, včetně komunikace s domovskými institucemi a přípravy podkladů pro účast. Registrace do programu je nezávazná a zdarma.
Diskuse se zástupci Evropské komise v Karolinu
Téměř 200 projektových manažerů se zúčastnilo odborného semináře Mastering Horizon Europe Projects: Simplification, Management and Controls, zaměřeného na aktuální otázky implementace projektů programu Horizont Evropa. Zástupci Evropské komise z DG RTD a Common Audit Service odpovídali na dotazy týkajících se zjednodušování pravidel, finančních auditů a reportování. Velký zájem vyvolala zejména problematika lump sum projektů a novinky ve Funding & Tenders Portalu pro nadcházející pracovní programy 2026–2027.
NOVÉ VIDEO: Struktura pracovního plánu v projektech lump sum
V projektech Horizontu Evropa s financováním lump sum může mít struktura pracovního plánu přímý dopad nejen na realizaci projektu, ale také na jeho průběžné financování. TC Praha proto připravilo nové video, které na praktickém příkladě demonstruje, od čeho se odvíjí výše zálohové platby, jak funguje financování v průběhu projektu, a kdy může rozdělení dlouhých pracovních balíčků pozitivně ovlivnit jeho cash flow.
Budoucnost grantové podpory a přípravy FP10
Červnové setkání národní informační sítě NINET (Česká národní informační síť pro rámcové programy EU) v TC Praha se zaměřilo na strategické směřování českého výzkumu i praktické aspekty grantové podpory. Za účasti expertů z MŠMT, kanceláře CZELO a Stálého zastoupení ČR při EU proběhla diskuse o aktuálních změnách v programu Horizont Evropa, přípravách budoucího rámcového programu FP10 a vývoji Evropského výzkumného prostoru. Zástupci univerzit a Akademie věd ČR sdíleli své zkušenosti s metodickým vedením projektů, přičemž zdůraznili nezbytnost osobního kontaktu s výzkumníky, rozvoj interních informačních portálů a rostoucí význam umělé inteligence v projektovém řízení.
Nové analýzy k programu Horizont Evropa
TC Praha vydalo dvě nové analýzy k programu HE. První se věnuje struktuře účasti tuzemských podniků v programu HE. Střední a velké podniky (tj. podniky s více než 50 zaměstnanci) se podílejí 3/5 na čistém příspěvku EU, který tuzemské podniky v programu HE nárokují. Těžištěm jejich účasti jsou Klastry 5 (Klima, energetika a doprava) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír). V ostatních prioritách a klastrech naopak většinu prostředků EU nárokují drobné a malé podniky (do 49 zaměstnanců).
Druhá studie ukazuje, že Česká republika dosud získala z programu Horizont Evropa téměř 710 milionů eur a podle objemu podpory i počtu účastí zaujímá 18. místo mezi 46 zapojenými zeměmi. Současně upozorňuje na výraznou koncentraci financování – téměř čtyři pětiny prostředků směřují do padesáti nejúspěšnějších institucí a více než tři čtvrtiny do Prahy a Jihomoravského kraje. Článek přináší také podrobné srovnání podle tematických oblastí, typů institucí i role českých koordinátorů projektů.
Novinky z programu Horizont Evropa v kostce
Národní kontakty (NCP) TC Praha připravily červnové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti Horizont Evropa. Pokud si přejete být v obraze o aktuálním dění, registrujte se k odběru Zpravodaje Horizont Evropa.
Zdroj: Technologické centrum Praha
- Autor článku: ne
- Zdroj: Technologické centrum Praha
