Evropské univerzity nejsou jednotné v otázce vyloučení Izraele z programu Horizont Evropa. Rumunská univerzita řeší zpronevěru v rámci Erasmus programu. Univerzity podle předložených dat zaostávají v psychologické podpoře zaměstnanců. Afrika má svou první vesmírnou agenturu. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za červen.
Evropské univerzity nejsou jednotné v otázce vyloučení Izraele z programu Horizont Evropa
Interní zpráva EU, kterou během června rozšířil zpravodajský server EUobserver, uvádí důkazy o vážných porušeních lidských práv, včetně válečných zločinů, blokád humanitární pomoci a útoků na civilisty v Gaze ze strany Izraele. Přesto otázka vyloučení Izraele z programu Horizont Evropa, který spravuje rozpočet ve výši 93 miliard eur, zůstává otevřená.
K pozastavení platnosti dohody o přidružení je zapotřebí jednomyslný souhlas všech členských států EU. Názory na tuto otázku se však mezi evropskými institucemi a akademickou obcí liší.
Vedoucí představitelé belgického výzkumu podle portálu Science Business zdůrazňují, že Izrael porušil ustanovení o lidských právech zakotvená v asociační dohodě s EU. Belgické univerzity ve svém prohlášení uvedly, že „pozastavení asociační dohody s Izraelem je logickým důsledkem vlastních ustanovení smlouvy“.
Podobné stanovisko zaujala University of Amsterdam, která začátkem června vyzvala nizozemskou vládu, aby přiměla Izrael prostřednictvím „politických a diplomatických prostředků“ k ukončení násilí v Gaze a k umožnění většího přísunu humanitární pomoci.
Naopak vedení německých univerzit zastává názor, že EU by měla pokračovat v podpoře izraelských výzkumníků, kteří podle nich hájí hodnoty liberální demokracie a dialogu.
Ministři zahraničí EU dosud o možnosti pozastavení účasti Izraele v programu Horizont Evropa podle portálu Science Business nejednali. Diskuse k této otázce však může být na programu příštího zasedání ministrů, které je plánováno na 15. července.
Přečtěte si také
Aktuální konflikt na Blízkém východě si nevyžádal jen četné oběti z řad civilistů – zasažena je jak izraelská, tak palestinská věda, výzkum a školství. Během uplynulých měsíců se staly terčem útoků všechny univerzity v Gaze. Evropské výzkumné instituce vyžadují od Komise jasné stanovisko a poskytnutí pokynů ke spolupráci s Izraelem.
Rumunská univerzita řeší zpronevěru nejen v rámci Erasmus programu
Rumunská národní protikorupční agentura obvinila čtyři zaměstnance z Polytechnic University of Timișoara ze zpronevěry a podvodu. Jejich případ aktuálně postoupila k soudu. Kauza se datuje do roku 2020, kdy audit univerzity odhalil nesrovnalosti ve finančním hospodaření. Vyšetřování ukázalo, že z rozpočtů projektů Erasmus a Erasmus+ a z prostředků univerzity zmizely značné částky. Obvinění, dva zaměstnanci z oddělení mezinárodních vztahů a dva z účtárny, si údajně zpronevěrou a podvody přisvojili více než tři miliony eur.
Podle portálu Science Business skupina zaslala během několika projektů financovaných z programů Erasmus a Erasmus+ falešné dokumenty Národní agentuře pro projekty EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, která spravuje platby za vzdělávací programy financované Evropskou unií. Obvinění navíc vykazovali fiktivní cestovní výdaje na projekty mobility Erasmus, a dokonce žádali studenty, aby výměnou za hotovost souhlasili s falešnými cestovními plány.
Tímto způsobem podle státního zastupitelství zpronevěřili 659 337 eur. Dalších 2,5 milionu eur bylo přímo převedeno na jejich osobní účty z univerzitního rozpočtu.
Podobné případy zpronevěry se staly i jiných zemích. V roce 2023 byl například v Chorvatsku odhalen případ zahrnující děkana fakulty University of Zagreb a dalších 27 osob ze zmíněné instituce. Dotyční byli obviněni z dotačního podvodu a podvodů při veřejných zakázkách v hodnotě přes 2 miliony eur, z toho 1,7 milionu eur pocházelo z fondů EU.
Studie se zaměřila na mozkovou aktivitu při používání ChatGPT
Dne 10. června 2025 byla na preprintovém serveru arXiv zveřejněna studie, která se zaměřila na aktuálně palčivou otázku – tedy zda umělá inteligence ovlivňuje naše kognitivní schopnosti. Výzkum, vedený Nataliyí Kosmynou z MIT Media Lab v Cambridge, přitáhl, jak uvádí časopis Nature, značnou pozornost jak vědecké komunity, tak širší veřejnosti.
Studie zahrnovala 60 studentů ve věku 18 až 39 let z pěti univerzit. Účastníci dostali za úkol během 20 minut napsat esej na otázky podobné těm z amerických testů Scholastic Assessment Tests (SAT), například na téma „Měli bychom vždy přemýšlet, než promluvíme?“ Účastníci studie byli rozděleni do tří skupin: první skupina mohla využívat pouze ChatGPT jako zdroj informací, druhá skupina používala Google bez výsledků podporovaných AI a třetí skupina neměla přístup k internetu a spoléhala pouze na vlastní znalosti.
Během psaní byli účastníci připojeni k EEG zařízení, které monitorovalo aktivitu jejich mozku. Největší propojení mezi různými oblastmi mozku pak vykazovala skupina pracující bez jakékoliv digitální pomoci. Tito studenti si také lépe pamatovali obsah svých esejí, když byli následně dotazováni.
Skupina využívající Google vykazovala silnější aktivaci oblastí mozku spojených s vizuálním zpracováním a pamětí. Naopak účastníci, kteří psali s pomocí ChatGPT, vykazovali nejmenší propojení mezi oblastmi mozku.
Zajímavým zjištěním bylo, že když studenti, kteří původně využívali ChatGPT, přešli k psaní bez digitálních nástrojů, jejich mozková aktivita se zvýšila, ale nedosáhla úrovně těch, kteří psali bez digitální pomoci od začátku. Ještě překvapivější však bylo zjištění, že přechod ze psaní bez nástrojů na psaní s využitím ChatGPT vedl ke zvýšení mozkové konektivity.
Hlavní autorka studie Nataliya Kosmyna upozorňuje, že větší mozková aktivita nemusí vždy znamenat hlubší zapojení do úkolu. Může také signalizovat neefektivitu myšlení nebo kognitivní přetížení. Kosmyna zároveň zdůraznila, že závěry této studie nelze přeceňovat. Kvůli omezenému počtu účastníků a krátkému trvání výzkumu totiž nelze určit, jak dlouhodobé používání AI nástrojů ovlivňuje lidské myšlení.
„Tato studie neukazuje žádnou ‚hloupost‘ mozku ani ‚mozek na dovolené‘,“ uvedla Kosmyna pro časopis Nature a dodala, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se lépe porozumělo vlivu AI na lidskou mysl.
Přečtěte si také
Čína potají buduje obří teleskop, který by se mohl stát jedním z největších na světě. Nová studie odhalila rostoucí fenomén toxického chování v akademickém prostředí. „Scienticida“ prezidenta Mileiho přiměla argentinské vědce k masivním protestům. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za květen.
Univerzity podle předložených dat zaostávají v psychologické podpoře zaměstnanců
Letošní žebříček Times Higher Education Impact Rankings, zaměřený na plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, se poprvé věnoval samostatnému hodnocení duševní podpory pro studenty a zaměstnance univerzit. Analýza zahrnovala 1 788 institucí ze 119 zemí. Výsledky na základě předložených údajů od institucí ukázaly, že 62 % univerzit poskytuje psychologickou podporu studentům, ale pouze 41 % nabídlo podobnou podporu svým zaměstnancům.
Rozdíly byly výrazné. V Jižní Americe prokázalo 67 % univerzit dostupné služby pro studenty, zatímco podpora pro zaměstnance byla prokázána jen u 34 %. Evropa na tom byla o něco lépe, se 76 % univerzit nabízejících podporu studentům a 46 % zaměstnancům. Afrika vykázala nejnižší hodnoty, a to 37 % pro studenty a pouhých 21 % pro zaměstnance. Výjimečně pozitivní výsledky přinesla Kanada, kde podpora studentů i zaměstnanců dosáhla shodně 90 %. Situace ve Spojených státech se však vymyká tomuto trendu – univerzity zde totiž častěji poskytovaly podporu zaměstnancům (82 %) než studentům (79 %).
Chathurika Kannangar, docentka psychologie na University of Greater Manchester, však poukázala v analýze Times Higher Education na možnou příčinu těchto rozdílů. Podle ní je podpora zaměstnanců často zajišťována externími poskytovateli, například prostřednictvím programů pomoci zaměstnancům, zatímco služby pro studenty jsou obvykle poskytovány interně. To může také vysvětlit, proč mají univerzity více dostupných dat o péči o studenty než o zaměstnance.
Start první vesmírné agentury v Africe
Africká vesmírná agentura (African Space Agency – AfSA), první svého druhu na kontinentu, byla slavnostně otevřena letos v dubnu v Káhiře. Tato instituce, iniciovaná Africkou unií (AU), která sdružuje 55 členských států, se nyní soustředí na zajištění financování svých prvních projektů.
AfSA si klade za cíl zlepšit satelitní komunikaci, což je klíčové zejména pro propojení venkovských oblastí. Dále se zaměří na získávání a využívání dat z vesmíru pro sledování dopadů změn klimatu, zvládání přírodních katastrof a podporu zemědělství, stejně jako na zajištění zásobování vodou a potravinami.
Během zahajovací ceremonie, která proběhla 20. dubna, podepsala AfSA dohody o spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou, ruským Roskosmosem a Vesmírnou agenturou Spojených arabských emirátů. Svou podporu vyjádřily také delegace z Číny a Spojených států. Čína, která má dlouhodobé vztahy s africkými vesmírnými agenturami, získala mezi lety 2005 a 2013 přibližně pětinu zakázek na africké satelity v hodnotě 871,5 milionu dolarů.
AfSA však zatím není plně personálně obsazena a její rozpočet ani podrobný akční plán nejsou dosud potvrzeny. Hlavní financování by mělo pocházet z rozpočtu AU, který v roce 2024 činil 606 milionů dolarů, a doplnit jej mají externí zdroje, jako jsou rozvojové banky. Vesmírný inženýr Meshack Kinyua Ndiritu pro časopis Nature uvedl, že jednou z výzev bude sjednotit různé priority členských států, které se nacházejí na odlišných úrovních technologického a ekonomického rozvoje.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
