Věda kolem světa: Británie míří zpět k Erasmu+, seriál Stranger Things popularizuje teorii mnoha světů

Spojené království se připravuje na návrat do programu Erasmus+

Po dlouhém období po brexitu se Spojené království a Evropská unie dohodly na podmínkách, které umožní zemi znovu se zapojit do programu mobility Erasmus+. Návrat do programu je plánován od akademického roku 2027/2028.

Spojené království sice po brexitu zavedlo jako náhradu za Erasmus+ program Turing Scheme, ale podle portálu Times Higher Education ho vysokoškolské prostředí vnímalo kriticky. Poskytovatelé vysokoškolského vzdělávání poukazovali zejména na složitou administrativu, zpoždění ve financování a omezený rozsah programu. Budoucnost tohoto programu je nejistá, britská vláda však přislíbila, že poskytne jasné informace o „doprovodných britských programech, aby poskytovatelé mohli s jistotou plánovat“.

V prvním roce zapojení – tedy v akademickém roce 2027/2028 – by se programu Erasmus+ mohlo zúčastnit více než 100 000 osob z řad vysokoškolských studentů a studentů dalšího vzdělávání. Podle britské vlády má program nově cílit také na skupiny, které se mezinárodních mobilit dosud účastnily méně, zejména studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí. Kromě tradičních studijních pobytů na univerzitách umožní Erasmus+ rovněž odborné stáže, pracovní pobyty a výjezdy pro školy, vzdělavatele či pracovníky ve sportu.

Britský příspěvek do programu má v akademickém roce 2027/2028 činit přibližně 570 milionů liber. Vláda zároveň uvedla, že si vyjednala výhodnější finanční podmínky než standardní režim, včetně zhruba třicetiprocentní slevy oproti základním pravidlům Dohody o obchodu a spolupráci mezi Spojeným královstvím a EU. Současná dohoda se však vztahuje pouze na akademický rok 2027/2028. Další podoba programu Erasmus+ má být teprve projednána v rámci jednání EU o následujícím víceletém finančním rámci na období 2028–2034.

„Opětovné zapojení do programu Erasmus umožní novým generacím studentů využívat kulturní výměny, vzdělávací a osobnostní rozvojové příležitosti spojené se studiem v zahraničí a obohatí jak britské vysoké školství, tak vysoké školství našich evropských partnerů,“ uvedla pro portál Times Higher Education Vanessa Wilson, výkonná ředitelka organizace University Alliance.

Seriál Stranger Things popularizuje kontroverzní teorii mnoha světů

Úspěšný seriál Stranger Things, jehož pátá série aktuálně vychází, přivedl miliony diváků k myšlence paralelních vesmírů – konceptu, který však má pevné kořeny v moderní fyzice. Jak zmiňuje časopis Nature, tvůrci seriálu se inspirovali reálnými teoriemi kvantové mechaniky, zejména tzv. interpretací mnohovesmíru.

Základní inspirací je teorie amerického fyzika Hugha Everetta, který v 50. letech 20. století navrhl alternativní výklad kvantové mechaniky. Podle něj se vesmír při každém kvantovém měření „větví“ do více verzí reality, v nichž existují všechny možné výsledky současně. Tento přístup se snaží vysvětlit tzv. problém měření – tedy skutečnost, že kvantové systémy mohou existovat v několika stavech zároveň, dokud nejsou pozorovány.

Seriál kromě paralelních světů odkazuje i na další fyzikální principy, například elektromagnetismus či Planckovu konstantu. Přestože je „Upside Down“ čistě fikčním světem a demogorgoni i dvanáctileté děti s psychokinetickými schopnostmi jsou výhradně výtvory tvůrčí imaginace, scénáře podle fyziků zjednodušeně pracují s reálnými pojmy. Ty jsou podle časopisu Science v akademické debatě živé již několik desetiletí.

Interpretace mnoha světů zůstává kontroverzní: část fyziků ji kritizuje jako neověřitelnou, jiní ji naopak považují za elegantní a konzistentní výklad kvantové reality. Podle průzkumu Nature patří dnes mezi tři nejrozšířenější interpretace kvantové mechaniky – a díky populární kultuře se s ní nyní seznamuje i široká veřejnost.

Biotech Act má dle Evropské komise urychlit schvalování klinických studií a posílit inovace ve zdravotnictví

Evropská komise v polovině prosince představila balíček opatření na podporu zdraví obyvatel EU a konkurenceschopnosti evropského zdravotnického sektoru. Jeho klíčovou součástí je i Biotech Act, který si klade za cíl akcelerovat přenos biotechnologických a medicínských inovací z výzkumu do praxe a zlepšit podmínky pro klinické zkoušky napříč členskými státy.

Jedním z hlavních cílů návrhu je výrazné zkrácení a zlevnění schvalování klinických studií, mimo jiné prostřednictvím širšího využití AI. Podle vyjádření komisaře pro zdraví Olivéra Várhelyiho pro portál Science Business dnes schvalování klinických hodnocení v EU trvá v průměru více než 100 dní, zatímco například ve Spojeném království zhruba 60 dní. Nový rámec by měl podle Várhelyiho tento proces zkrátit na přibližně 47–50 dní a snížit náklady až o 80–90 %. Návrh zároveň počítá se zjednodušením postupů pro vícestátní klinické studie a s vytvořením regulačních „sandboxů“ pro AI a datově řízené terapie.

Komise podle portálu Science Business návrhem reaguje na skutečnost, že Evropa sice vyniká ve výzkumu a výstupech v oblasti biotechnologií, často však zaostává v jejich komercializaci a škálování.

Součástí balíčku je také vznik pilotního investičního nástroje pro zdravotnické biotechnologie ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, který by v letech 2026–2027 mohl mobilizovat až 10 miliard eur. Další opatření se týkají podpory bio-výroby, reformy pravidel pro zdravotnické prostředky, posílení role Evropské agentury pro léčivé přípravky a lepší koordinace regulace s ohledem na nové technologie, včetně AI.

Balíček zahrnuje rovněž iniciativu Safe Hearts Plan – první celoevropský výzkumný a inovační rámec zaměřený na kardiovaskulární onemocnění. Ten klade důraz na sdílené datové infrastruktury, predikci rizik pomocí AI a personalizovanou prevenci a léčbu.

Návrhy nyní míří k projednání do Evropského parlamentu a Rady EU. Zástupci průmyslu i akademické sféry je většinou vítají jako krok správným směrem, zároveň však upozorňují na nutnost zachovat vysoké standardy bezpečnosti pacientů a zajistit provázanost nových pravidel s existujícími předpisy EU.

Vědci v Chile se obávají škrtů v oblasti výzkumu za vlády nového prezidenta Josého Antonia Kasta

Vědecká komunita v Chile vyjadřuje obavy z možných změn ve financování a institucionálním zajištění výzkumu poté, co byl do čela země zvolen pravicový politik José Antonio Kast. Ten v prosincových volbách – konaných 14. prosince 2025 – zvítězil nad svou protikandidátkou Jeannette Jaru poměrem 58 % ku 42 % hlasů. Ve své kampani přitom opakovaně avizoval záměr výrazně omezit veřejné výdaje, včetně možné redukce, nebo dokonce zrušení ministerstva vědy.

Část chilských vědců se obává, že by nový prezident mohl následovat kroky argentinského prezidenta Javiera Mileie, jehož politika vůči vědě a vzdělávání vyvolala (nejen) v Argentině kontroverze.

Podle zástupců akademické sféry panuje nejistota zejména ohledně plánovaných rozpočtových škrtů. Kast přislíbil během prvních 100 dní ve funkci snížit státní výdaje o šest miliard dolarů, aniž by dosud představil konkrétní plán. Výzkumníci podle časopisu Science varují, že by investice do vědy a technologií mohly klesnout pod již nynější úroveň přibližně 0,41 % HDP, která je v mezinárodním srovnání nízká.

Další obavy se týkají možného podřízení ministerstva vědy resortu školství a důrazu na úzce pojatý aplikovaný výzkum. Kritici v této souvislosti upozorňují, že by takový přístup mohl oslabit základní výzkum a upozadit témata, jako jsou životní prostředí, vzdělávání, boj s chudobou či veřejné zdraví. Zaznívají rovněž varování před omezením akademické svobody a oslabením environmentální ochrany, které Kast během kampaně označoval za přeregulované.

Rozsah a tempo plánovaných změn však zatím zůstávají nejisté a pouze v rovině odhadů, mimo jiné i proto, že Kastova Republikánská strana nemá většinu v chilském Kongresu. Do úřadu by měl nový prezident nastoupit 11. března 2026.

Nizozemsko zvažuje vznik inovační agentury pro průlomové technologie po vzoru DARPA

Nizozemsko učinilo další krok k vytvoření nové národní agentury pro podporu průlomových inovací, inspirované americkým modelem DARPA. Vytvoření National Agency for Breakthrough Innovation (NABI) doporučuje rozsáhlá zpráva o budoucnosti nizozemského výzkumu a vývoje, kterou v polovině prosince představil bývalý ředitel společnosti ASML Peter Wennink.

Podle Wenninkovy zprávy je nizozemský inovační systém efektivní v podpoře drobných inovací přinášejících postupné zlepšení, avšak nedostatečně zaměřený na skutečně průlomové technologie, jež by narušovaly zavedené modely. Navrhovaná agentura by se proto měla zaměřit na vysoce rizikový výzkum s potenciálně zásadním dopadem a fungovat nezávisle na vládě – s výraznou autonomií programových manažerů.

Nizozemsko by se tak podle portálu Science Business přidalo k evropskému trendu, v rámci kterého vznikají nové inovační instituce inspirované americkou Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA). Příkladem je Německo, jež v roce 2019 založilo agenturu Sprind či Spojené království, které v roce 2023 spustilo Advanced Research and Invention Agency. 

Podle návrhu by se NABI měla soustředit na čtyři strategické oblasti: digitalizaci a umělou inteligenci, bezpečnost a odolnost, energetiku a klimatické technologie a oblast life sciences a biotechnologií. Klíčovou roli by sehrávaly flexibilní nástroje financování a veřejné zakázky, které by pomáhaly novým technologiím přejít z fáze vývoje do praktického nasazení.

Ačkoli je zaměření agentury již dané, zatím však není jasné, v jaké podobě by agentura skutečně vznikla. Politické strany jednající o sestavení nové nizozemské vlády sice podporují vytvoření této instituce, podle vyjádření bývalého rektora Eindhoven University of Technology Roberta-Jana Smitse pro portál Science Business by ji však chtěly podřídit přímo ministerstvu obrany, nikoli koncipovat jako nezávislý subjekt. Smits dále upozornil, že klíčové bude nastavení legislativního rámce tak, aby agentura nebyla svázána nadměrnou byrokracií a kontrolními mechanismy.

Debata o NABI přichází v době, kdy Nizozemsko postupně ukončuje víceletý Národní růstový fond v hodnotě několika miliard eur. Podle zástupců akademické sféry tak vzniká mezera v nástrojích podpory inovací, kterou by nová agentura mohla částečně zaplnit. O tom, zda a jakým způsobem se NABI stane realitou, nyní rozhodnou nadcházející politická jednání a legislativní proces.

Zákaz sociálních sítí pro děti v Austrálii se pro tamní vědce stal „přirozeným experimentem“

Austrálie se stala první zemí na světě, která od 10. prosince plošně zakázala dětem mladším 16 let používat většinu sociálních sítí. Pro sociální a behaviorální vědce se podle časopisu Nature jedná o mimořádnou příležitost: nová regulace totiž vytváří „přirozený experiment“, na němž lze systematicky zkoumat dopady omezení digitálních platforem nejen na duševní zdraví, sociální vztahy, ale i občanské a politické zapojení mladých.

Zákaz se vztahuje na platformy, jako jsou Facebook, X, Reddit, YouTube, Threads či Snapchat. Technologické firmy měly v tomto směru rok na zavedení účinných opatření, která zabrání dětem v zakládání nebo udržování účtů; v opačném případě jim hrozí pokuty až 49,5 milionu australských dolarů (téměř 684 milionů korun). Australský premiér Anthony Albanese opatření zdůvodňuje obavami z negativního vlivu sociálních sítí na duševní zdraví dospívajících – včetně poruch spánku a vystavení škodlivému obsahu. Výzkumné poznatky jsou však podle odborníků nejednoznačné, což právě zvyšuje vědecký význam celé regulace.

Řada výzkumných týmů již podle Nature zahájila longitudinální studie sledující změny chování a psychické pohody dospívajících před a po zavedení zákazu. Výzkumníci porovnávají data o využívání digitálních technologií, sociálních kontaktech, rodinné dynamice či školním fungování a analyzují, zda lze pozorované změny připsat přímo zákazu, nebo souběžným opatřením v oblasti online bezpečnosti.

Další výzkumy se zaměřují na možné nezamýšlené důsledky regulace, například přesun mladých lidí na méně známé či méně regulované platformy, případně na snahy zákaz obcházet. Pro vědce je důležité také sledovat, zda omezení sociálních sítí nekomplikuje výzkum online prostředí, například v oblasti veřejného zdraví či regulace reklamy.

Dopady zákazu bude v následujících dvou letech vyhodnocovat panel odborníků pod vedením australské komisařky pro online bezpečnost Julie Inman Grant. Výsledky by měly přispět nejen k hodnocení australské politiky, ale i k širší mezinárodní debatě o tom, jak regulace digitálních platforem ovlivňuje mladou generaci.