Japonsko se přidružilo k programu Horizont Evropa. Čína sází na „startup univerzity“. Více než polovina největších AI startupů nikdy nepublikovala vědecký článek. A španělská věda se vyrovnává s odkazem frankistických čistek. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v červenci.
Španělská věda se vyrovnává s odkazem frankistických čistek
Španělská národní výzkumná rada (CSIC) zveřejnila databázi mapující osudy více než 500 vědců, pedagogů, studentů a dalších zaměstnanců, kteří byli po španělské občanské válce během diktatury Francisca Franca perzekuováni nebo vyloučeni z akademického života. Projekt podle informací časopisu Science vznikl na základě zákona z roku 2022, jehož cílem je připomenout oběti občanské války a frankistického režimu.
Databáze zachycuje příběhy členů někdejší Rady pro podporu studií a vědeckého výzkumu (JAE), která byla předchůdkyní dnešní CSIC. Organizace vedená nositelem Nobelovy ceny Santiagem Ramónem y Cajalem významně přispěla k modernizaci španělské vědy. Po Francově nástupu k moci však byla zrušena a nahrazena novou institucí, jejímž úkolem bylo podporovat ideologii režimu. Zaměstnanci JAE byli prověřováni podle své politické, náboženské i intelektuální loajality a mnozí přišli o práci, odešli do exilu nebo skončili před vojenskými soudy.
Podle autorů projektu španělská věda v důsledku čistek přišla přibližně o 40 % členů JAE. Někteří odešli do exilu, jiní čelili vojenským soudům nebo zemřeli ve vězení. Další museli pokračovat v profesní dráze mimo akademickou sféru. Lidé přitom byli postihováni z nejrůznějších důvodů – od odmítání podpory frankistického režimu přes výzkum odporující katolickým dogmatům až po pořádání přednášek v zahraničí nebo porušování tehdejších společenských norem. Mezi provinění například patřilo i to, že ženy nosily kalhoty.
Databáze vznikla na základě studia třinácti veřejných i soukromých archivů a poprvé systematicky zpřístupňuje osudy stovek dosud málo známých osobností.
Podle vedení CSIC nejde pouze o historický výzkum, ale také o důležitý krok k vyrovnání se s minulostí. Projekt má připomenout, jak snadno se mohou vědecké instituce stát terčem autoritářských režimů, a upozornit na význam akademické svobody a institucionální nezávislosti pro fungování demokratické společnosti.
„Musíme si uvědomovat, co tyto totalitní procesy znamenají, a že žádná společnost není vůči jejich opakování imunní,“ uvedla pro časopis Science současná ředitelka CSIC Eloísa del Pino.
Japonsko se přidružilo k programu Horizont Evropa
Země vycházejícího slunce se oficiálně stala 23. přidruženou zemí programu Horizont Evropa. Dohoda umožňuje japonským výzkumníkům a institucím ucházet se o financování z druhého pilíře programu za stejných podmínek jako jejich evropští kolegové. Ten podporuje společné projekty univerzit, výzkumných institucí a podniků zaměřené na řešení průmyslových problémů i dalších společenských výzev, například v oblasti zdravotnictví nebo změny klimatu.
„Japonsko přidružením k programu Horizont Evropa posiluje rostoucí globální společenství, které věří, že otevřenost, excelence a mezinárodní spolupráce jsou klíčem k proměně výzkumu v inovace a inovací v prosperitu,“ uvedla ve svém prohlášení na konci července evropská komisařka pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva.
Doposud se japonští vědci mohli do projektů zapojovat pouze tehdy, pokud si financování zajistili z vlastních zdrojů. Nově mohou získávat granty přímo z rozpočtu EU, což má usnadnit vznik společných výzkumných konsorcií a posílit dlouhodobou spolupráci mezi Evropou a Japonskem.
V nejbližších dvou letech se však neočekává výrazný nárůst společných projektů. Podle textu dohody, který zveřejnilo japonské ministerstvo zahraničních věcí, zaplatí Japonsko v letech 2026–2027 celkem 13,7 milionu eur, což představuje přibližně 0,1 % celkového rozpočtu programu v daném období. To podle portálu Science Business naznačuje, že EU ani Japonsko nepředpokládají, že přidružení okamžitě povede k výraznému rozšíření spolupráce. Jakmile se však budou výzkumníci lépe propojovat a japonští žadatelé získají zkušenosti s administrativními pravidly programu, může se objem financování zvýšit.
Dohoda zároveň obsahuje mechanismus, který umožňuje rovněž Japonsku reagovat v případě, že by jeho výzkumníci získali výrazně více grantů, než se předpokládalo. Pokud by objem získaných prostředků v některém roce překročil očekávání o více než 80 %, může Tokio požádat o pozastavení účasti.
Podle Evropské komise představuje přidružení Japonska další krok v otevírání programu Horizont Evropa partnerům mimo Evropskou unii. Po Novém Zélandu, Kanadě a Jižní Koreji jde o doposud nejlidnatější přidruženou zemi programu Horizont Evropa.
Nový Nolanův film připomíná, že Odyssea není jen mýtus, ale i svědectví o antické vědě
Uvedení nového filmu Odyssea režiséra Christophera Nolana znovu obrací pozornost k jednomu z nejvýznamnějších děl světové literatury. Homérův epos však není pouze příběhem o dobrodružné cestě ithackého krále Odyssea. Časopis Nature ve svém novém článku představuje pohled současných badatelů, podle nichž epos nabízí také cenné svědectví o tom, jak lidé pozdní doby bronzové chápali přírodu, technologie, medicínu i lidskou psychiku.
Archeologické nálezy například potvrzují některé Homérovy popisy tehdejší metalurgie, námořní dopravy i obchodních sítí. Objev vraku obchodní lodi ze 14. století př. n. l. u tureckého Ulu Burunu doložil existenci rozsáhlého středomořského obchodu, který byl dlouho považován spíše za literární fikci. Další vykopávky v mykénském Nestorově paláci odpovídají detailům popsaným v eposu.
Výzkumníci se zabývají také zmínkami o rostlinách s léčivými či omamnými účinky. Helena Trojská používá látku zvanou nepenthe, která zahání smutek, zatímco čarodějnice Kirké podává Odysseovým druhům nápoj způsobující zapomnění a proměňující je ve vepře. Podle botaniků mohly nepenthe nebo tajemná bylina vycházet ze skutečných středomořských druhů využívaných ve starověké medicíně. Podle botanika Rafaela Moliny-Venegase mohla být součástí nepenthe například blín nebo mandragora. Obě rostliny obsahují látky blokující neurotransmiter acetylcholin a ve starověku byly běžně využívány jako anestetika a prostředky proti bolesti. Pozornost budí rovněž astronomické pasáže, které mohou odkazovat na úplné zatmění Slunce, nebo Homérovy popisy barev, jež podle odborníků odrážejí odlišný způsob vnímání světa, nikoli horší zrak starověkých Řeků, jak se někteří vědci předtím domnívali.
Vědci podle časopisu Nature rovněž upozorňují, že Odyssea zachycuje také psychické následky války. Vedle samotného Odysseova návratu je ilustruje i jeho cesta do podsvětí, kde se setkává s dušemi padlých. Ty existují v jakémsi mezistavu – nejsou ani živé, ani mrtvé. Achilleus dále například prohlašuje, že by raději žil na Zemi jako obyčejný otrok, než vládl mrtvým. Námořní archeolog Brendan Foley tuto pasáž podle časopisu Science považuje za pozoruhodnou metaforu posttraumatické stresové poruchy: „Nezáleží na tom, kdy člověk zažije válku. Ať už ve 21. století, nebo ve 21. století př. n. l., psychické následky jsou stejné.“
Čína sází na „startup univerzity“ – nový model propojuje vědu, průmysl i výuku
Vedle tradičních univerzit vzniká v Číně nová generace menších výzkumných institucí zaměřených především na přírodní vědy, technologie a mezioborový výzkum. Od roku 2012 vzniklo podle portálu Times Higher Education osm tzv. „startup univerzit“. Ty nabízejí alternativní model vysokoškolského vzdělávání založený na úzké spolupráci s průmyslem, intenzivním zapojení studentů do výzkumu a větší flexibilitě při tvorbě studijních programů.
Průkopníkem tohoto přístupu byla Southern University of Science and Technology (SUSTech) v Šen-čenu. Na ni navázaly například Shenzhen University of Advanced Technology (SUAT) nebo soukromá Westlake University, která přilákala řadu renomovaných vědců působících dříve na předních amerických univerzitách. Nové instituce lákají akademiky nejen konkurenceschopnými platy a grantovou podporou, ale také možností budovat moderní výzkumné prostředí s menšími institucionálními omezeními než na tradičních univerzitách.
Společným rysem těchto škol je důraz na praktickou výuku a mezioborové vzdělávání. Studenti se zapojují do výzkumu již od prvního ročníku, část výuky probíhá v angličtině a univerzity úzce spolupracují s technologickými firmami v okolních inovačních centrech.
Prorektor SUAT Zhao Wei pro Times Higher Education uvedl, že klasický model čínských univerzit naráží na své limity zejména při reagování na potřeby průmyslu: „Je pro ně velmi obtížné otevírat nové mezioborové programy nebo rychle zaměřit výuku na oblasti, které místní průmysl aktuálně potřebuje.“
Na SUAT se studenti bakalářských programů zapojují do výzkumu již od prvního ročníku. Jeden den v týdnu je vyhrazen výhradně práci v laboratořích.
„Výuka probíhá od pondělí do čtvrtka. Každý pátek tráví studenti v laboratořích a věnují se výzkumu,“ uvedl Zhao Wei.
Podle představitelů těchto univerzit již v době rozvoje AI nestačí pouze předávat znalosti. Stejně důležité je rozvíjet schopnost formulovat výzkumné otázky, řešit komplexní problémy a spolupracovat napříč obory.
Podle vyjádření odborníků pak nové instituce neusilují o nahrazení tradičních univerzit, jako jsou Tsinghua University nebo Peking University. Jejich cílem je ukázat, že vedle zavedeného modelu existují i jiné způsoby organizace vysokoškolského vzdělávání a vědeckého výzkumu. Současně mají podpořit rozvoj regionů mimo tradiční akademická centra Pekingu a Šanghaje a posílit jejich inovační potenciál.
Více než polovina největších AI startupů nikdy nepublikovala vědecký článek
Největší světové startupy zaměřené na umělou inteligenci často slibují, že jejich technologie zásadně promění vědu, zdravotnictví nebo vývoj nových léčiv. Nová studie zveřejněná na serveru bioRxiv však upozorňuje na překvapivý rozpor – více než polovina tzv. AI jednorožců, tedy soukromých společností s hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů, doposud nepublikovala jediný vědecký článek ani preprint, v němž by hrála hlavní výzkumnou roli.
Výzkumný tým vedený metaanalytikem Johnem Ioannidisem ze Stanford University analyzoval publikační aktivitu 317 AI startupů založených mezi lety 1998 a 2025. Vědci v něm zjistili, že v roce 2025 se tyto společnosti společně podílely pouze na jednom z tisíce odborných článků z oblasti umělé inteligence. Vědecký dopad je navíc soustředěn do malé skupiny firem – pouhých pět procent společností získalo více než 90 % všech citací. Samotná OpenAI, která v roce 2022 zpřístupněním chatovacího rozhraní ChatGPT spustila AI revoluci, připadá na téměř 40 % citací zahrnutých do analýzy.
„V oboru, který údajně zásadně mění vědu a má obrovský vědecký potenciál, je absence vědecké dokumentace velmi zvláštním paradoxem,“ uvedl pro časopis Science Ioannidis. Podle něj jde bez veřejně dostupných publikací jen obtížně posoudit, zda jsou tvrzení firem skutečně správná, ověřená a reprodukovatelná. Omezené zveřejňování výsledků podle autorů zároveň komplikuje nezávislé hodnocení širších dopadů umělé inteligence, například z hlediska bezpečnosti nebo energetické náročnosti.
Ne všichni odborníci však situaci hodnotí kriticky. Mohamed Abdalla z University of Alberta upozorňuje, že hlavním cílem soukromých firem není produkovat vědecké publikace: „Úkolem firmy není rozvíjet vědu. Úkolem firmy je vydělávat peníze.“ Řada AI společností proto podle něj dává přednost rychlému zveřejňování nových modelů prostřednictvím technických zpráv nebo firemních blogů před zdlouhavým procesem recenzního řízení.
Studie zároveň ukazuje rozdílné strategie amerických a čínských společností. Zatímco přední americké laboratoře stále častěji utajují technické detaily svých nejvýkonnějších modelů, čínské AI startupy publikují odborné práce častěji a častěji zpřístupňují své modely či jejich parametry komunitě výzkumníků. Autoři studie proto upozorňují, že vedle rychlosti vývoje bude pro budoucnost umělé inteligence stále důležitější také otázka transparentnosti a otevřenosti výzkumu – tedy hodnot, na nichž moderní věda tradičně stojí.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
