Věda kolem světa: Polští vědci se bouří, v Japonsku přichází do laboratoře roboti

Polští vědci a studenti protestují – požadují navýšení financování vědy na 3 % HDP

Tisíce vědců, studentů a akademických pracovníků demonstrovaly dne 27. května před budovou polského parlamentu ve Varšavě za výrazné navýšení financování vědy. Zmíněnému protestu předcházela kampaň na sociálních sítích „3 % pro vědu, 100 % pro Polsko“. Ta podle portálu Science Business během několika týdnů získala podporu předních akademických institucí, včetně Konference rektorů akademických škol v Polsku a prezidia Polské akademie věd, a více než 23 tisíc signatářů veřejné petice. 

Hlavním požadavkem protestujících je pak zvýšení národních výdajů na výzkum a vývoj na 3 % HDP do roku 2030. V roce 2024 dosahovaly v Polsku 1,41 % HDP, což je pod průměrem Evropské unie (2,24 %). Akademická obec v této souvislosti zároveň upozorňuje na nízké mzdy, nedostatečné doktorandské stipendium a rostoucí odliv talentovaných výzkumníků do zahraničí nebo mimo akademickou sféru. 

Takovým příkladem je podle Science Business i akademik Grzegorz Spólnik, který po patnácti letech práce v oblasti hmotnostní spektrometrie v Polské akademii věd akademickou kariéru opustil. „Můj příjem byl podobný jako u lidí pracujících v supermarketu. Dalším důvodem je fakt, že rovnováha mezi pracovním a osobním životem ve vědě prakticky neexistuje,“ uvedl pro Science Business.

Organizátoři rovněž podle časopisu Times Higher Education požadují posílení financování základního výzkumu a navýšení rozpočtu polského Národního vědeckého centra, aby se nezhoršovala úspěšnost grantových soutěží. Podle zástupců akademické obce však nejde pouze o nedostatek financí. Kritizují také absenci dlouhodobé strategie rozvoje vědy, nedostatečnou institucionální podporu a problémy v systému hodnocení výzkumných organizací.

„Největším problémem je úplná absence jasné dlouhodobé strategie rozvoje vědy a výzkumu ze strany současné vlády. Vše končí u prohlášení a slibů, které nejsou následovány konkrétními kroky,“ uvedla pro Science Business Katarzyna Marzec, profesorka z Farmaceutické fakulty Jagellonské univerzity.

Pokud vláda nepřijme konkrétní opatření, organizátoři nevylučují další protestní akce na podzim. 

NSF pozastavila nové granty pro Harvard, Princeton či Yale

Americká National Science Foundation (NSF), která každoročně rozděluje přibližně 8,8 miliardy dolarů na podporu základního výzkumu, podle zprávy časopisu Nature ze dne 27. května pozastavila schvalování nových grantů pro čtyři prestižní americké univerzity – Harvard University, Princeton University, Yale University a Duke University. Vyplývá to z interních dokumentů získaných časopisem Nature. 

Podle záznamů NSF byla 9. dubna u těchto institucí zavedena poznámka „Future Awards to Organization on Hold“ („Udílení budoucích grantů této instituci je pozastaveno“), která fakticky zastavila udělování nových grantů. Zatímco běžné grantové návrhy jsou v agentuře zpracovávány v průměru během deseti dnů, projekty z dotčených univerzit čekaly podle interních údajů v průměru 91 dní. Celkem tak bylo podle Nature zadrženo nejméně 33 grantových návrhů. 

Důvody omezení nejsou známé. NSF podle Nature odmítla situaci komentovat. Někteří právní experti však upozorňují, že krok může být problematický i z právního hlediska. 

V minulém roce administrativa prezidenta Donalda Trumpa zmrazila nebo ukončila financování několika amerických institucí s odkazem na údajné porušování federálních antidiskriminačních pravidel, například nedostatečnou ochranu studentů před antisemitismem. Některé univerzity uzavřely s administrativou dohody vedoucí k obnovení financování. Harvard, kterému NSF zrušila přibližně 75 % výzkumných grantů, se obrátil na soud. Federální soudce loni rozhodl, že ukončení grantů bylo nezákonné, a zakázal federálním agenturám podnikat podobné kroky vůči Harvardu v budoucnu.

Dopady se již začínají projevovat. Mezi zablokovanými projekty jsou granty z oblasti matematiky, fyziky i kvantových technologií. Ohrožen je například také program VERENA vedený Yale University, který se zaměřuje na předvídání budoucích pandemických hrozeb. Projekt dosud neobdržel více než dva miliony dolarů z již schváleného víceletého grantu a podle vedoucího týmu Colina Carlsona hrozí propouštění zaměstnanců. 

Dne 28. května, tedy den po zveřejnění zmíněného článku časopisu Nature, však kancelář Office of Award Management odstranila ze své databáze zmíněnou poznámku „Future Awards to Organization on Hold“ u Duke University, Harvard University a Yale University. Podle zaměstnanců agentury byly následně uvolněny i některé granty pro výzkumníky z Harvardu a Duke University. Budoucnost financování však zůstává nejistá.

Čína urychluje vývoj mozkových implantátů s AI od klinických studií k praktickému využití

Čínské technologické společnosti zrychlují vývoj algoritmů pro rozhraní mozek–počítač (brain-computer interfaces, BCI), tedy rozhraní, která propojují mozkovou aktivitu s externími zařízeními. Tyto firmy stále častěji integrují do těchto systémů umělou inteligenci a velké jazykové modely, což umožňuje přesnější interpretaci nervových signálů a rozšiřuje možnosti využití technologie u lidí s ochrnutím či neurodegenerativními onemocněními. V Číně tak již podle časopisu Nature probíhají klinické studie na menším počtu pacientů a některá zařízení využívající AI by se mohla v blízké době dostat na trh.

Jedním z nejvýraznějších hráčů je podle časopisu Nature šanghajská společnost NeuroXess. V nedávné klinické studii dokázal osmadvacetiletý muž s poraněním míchy pomocí mozkového implantátu ovládat kurzor na obrazovce a zapínat či vypínat domácí spotřebiče pouze prostřednictvím myšlenek. Firma zároveň podle Nature vyvinula jazykový model schopný převádět mozkovou aktivitu do mandarínštiny rychlostí až 300 znaků za minutu, což převyšuje běžné tempo mluveného projevu. Podle spoluzakladatele a hlavního vědeckého pracovníka společnosti Tigera Taa systém úspěšně generoval slova a fráze také u pacientky s epilepsií. „Náš tým nyní připravuje odborné publikace popisující výsledky těchto studií,“ uvedl pro Nature Tao. 

Rozvoj technologie podporuje i čínská vláda, která chce do roku 2030 vybudovat dvě až tři společnosti světové úrovně zaměřené právě na BCI. V březnu letošního roku země schválila první komerční mozkový implantát na světě a již dříve přijala etické pokyny upravující klinické testování těchto zařízení. 

Významnou roli hraje také mezinárodní spolupráce. Pekingská společnost Maschine Robot společně s výzkumníky z MIT a Stanfordovy univerzity vyvíjí specializované modely umělé inteligence pro BCI technologie. Firma v současnosti dokončuje vývoj chytrého invalidního vozíku ovládaného mozkovou aktivitou, který má pomáhat pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou. „Protože se mozková aktivita každého člověka liší, je obtížné vytvořit dostatečně rozsáhlou databázi pro trénování modelů umělé inteligence,“ popsal případné limitace ve vývoji pro časopis Nature spoluzakladatel společnosti Tony Zhang.

Neobvyklé jazykové vzorce mohou podle nové studie pomoci odhalovat falešné vědecké články

Opakující se jazykové chyby a nezvyklé formulace by mohly představovat nový nástroj pro odhalování falešných vědeckých publikací. Ty jsou zároveň také často spojovány s takzvanými paper mills, tedy organizacemi, které vyrábějí a prodávají články výzkumníkům, kteří usilují o navýšení publikačního výkonu (více o těchto neetických praktikách v tomto článku). Na konferenci International Research Integrity Conference 2026 ve Vancouveru prezentoval svůj nový postup v této problematice metavědec James Heathers z organizace Medical Evidence Project.

Heathers analyzoval podle časopisu Science skupinu medicínských článků obsahujících totožné překlepy a gramatické chyby. Po vyhledání těchto formulací v databázi Google Scholar identifikoval přibližně 200 dalších publikací se stejnými jazykovými zvláštnostmi, podobnou strukturou i tematickým zaměřením. Podle Heatherse je nepravděpodobné, že by taková shoda vznikla náhodně, a může tedy naznačovat společný původ článků.

Mezi spornými částmi se vyskytoval například výraz „Kolmogorovor information complexity“, který chybně uvádí jméno matematika Andreje Kolmogorova, nebo fráze „after adjusted by common confounding factors“, která není gramaticky správně. V několika článcích se také objevoval nestandardní obrat „5 mL gel-containing biochemistry tubes“ („pětimililitrové biochemické zkumavky obsahující gel“), který podle metavědce zní, jako by ho „napsal mimozemšťan“.

Zjištění vzbudilo zájem odborníků na integritu výzkumu. Ti však upozorňují, že samotné jazykové chyby nelze považovat za důkaz vědeckého pochybení. Podobné vzorce mohou vznikat například používáním stejných překladových nástrojů nebo redakčních služeb. V kombinaci s dalšími indikátory by však mohly pomoci při identifikaci problematických publikací.

Výhodou navrhovaného přístupu je možnost automatizovaného vyhledávání podezřelých formulací pomocí běžných nástrojů pro kontrolu pravopisu a vyhledávačů. Každý označený článek by však následně musel projít podrobným odborným posouzením. Podle autorů může být metoda účinná zejména při odhalování starších typů podvodných publikací, jejichž tvorba nebyla založena na generativní AI.

Japonská laboratoř svěřuje experimenty robotům – do budoucna jich chce nasadit tisíce

Japonský Institute of Science Tokyo otevřel automatizovanou biologickou laboratoř Robotics Innovation Center, ve které experimenty provádí deset dvouramenných robotů vybavených AI. Zařízení se aktuálně řadí k nejpokročilejším projektům laboratorní automatizace současnosti a jeho tvůrci podle časopisu Nature plánují do poloviny století vybudovat „továrnu na výzkum“ s tisícovkami robotů dostupnou vědcům z celého světa.

Roboti v laboratoři dokážou samostatně manipulovat se vzorky, kultivovat buňky, obsluhovat laboratorní přístroje a v některých případech také rozhodovat o průběhu experimentů. Podle vedoucího projektu Genkiho Kandy však nejde pouze o automatizaci rutinních činností. „Roboti mohou činit rozhodnutí týkající se experimentů,“ uvedl pro časopis Nature. Jeden z využívaných systémů například během 111 dní navrhl a otestoval 144 různých podmínek pro kultivaci lidských kmenových buněk s cílem nalézt optimální postup. Jiný algoritmus dokázal na základě obrazových dat předpovídat růst buněk a určit nejlepší okamžik pro jejich odběr.

Výzkumníci zároveň zdůrazňují, že cílem není nahradit vědce. „Některé aspekty práce budou automatizovány, ale stále existuje řada činností, které automatizovat nedokážeme,“ upozorňuje chemik Andrew Cooper z University of Liverpool. Roboti podle něj mohou převzít opakující se laboratorní úkony, zatímco lidé se budou více soustředit na návrh experimentů, interpretaci výsledků a formulaci nových hypotéz.

Projekt může mít podle vedoucích centra význam zejména právě pro Japonsko, které se v současné době potýká s nedostatkem mladých výzkumníků a klesajícím zájmem o doktorandské studium. Překážkou však zůstávají vysoké náklady – každý robot použitý v laboratoři stál přibližně jeden milion dolarů. Tvůrci proto počítají s modelem sdílené infrastruktury, kterou by mohli využívat výzkumníci z různých institucí.