Jihoafrickým přírodovědcům může za výkon profese bez registrace hrozit až rok vězení. Gentská univerzita omezila pracovní režim akademika, který obvinil Jasona Ardaye z plagiátorství. A japonští vědci vyvíjejí lék, který by mohl umožnit regeneraci lidských zubů. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v srpnu.
Gentská univerzita omezila pracovní režim akademika, který obvinil Jasona Ardaye z plagiátorství
Nathan Cofnas, postdoktorandský výzkumník z Gentské univerzity v Belgii, se dostal do centra pozornosti poté, co podle časopisu Times Higher Education veřejně obvinil britského sociologa Jasona Ardaye z plagiátorství u disertační práce a dalších akademických pochybení. V návaznosti na tato obvinění se objevily také otázky týkající se pasáží v Ardayových odborných článcích, jeho akademických kvalifikací či uváděných vazeb na některé univerzity. Samotné zahájení prověřování však ještě neznamenalo, že byla jednotlivá obvinění prokázána.
Nařčený Arday působil na Univerzitě v Cambridge jako profesor sociologie vzdělávání. Při svém jmenování v roce 2023 se ve 37 letech stal nejmladším černošským profesorem v historii univerzity. University of Cambridge dne 5. srpna oznámila, že získala nové informace o jeho akademických kvalifikacích a čestných funkcích a zahajuje jejich prověřování. Instituce zároveň obdržela několik podnětů týkajících se možného akademického pochybení. Arday o několik hodin později s okamžitou platností rezignoval.
V otevřeném dopise uvedl, že „neustálá obvinění, spekulace a veřejné komentáře“ měly zásadní dopad na něj i jeho blízké. Zdůraznil, že rezignace nemá být vykládána jako přijetí tvrzení, která se kolem něj objevila. Arday přitom dříve připustil, že se ve své práci dopustil „chyb“, odmítal však označení za lháře nebo podvodníka. Liverpool John Moores University jeho disertační práci prověřila a rozhodla, že doktorát zůstává v platnosti.
V návaznosti nato byl Arday dne 14. srpna nalezen mrtvý ve svém domě v Londýně. Policie uvedla, že úmrtí bylo neočekávané, přičemž příčina a okolnosti úmrtí dosud nejsou definitivně uzavřeny.
Gentská univerzita po Ardayově smrti informovala, že veřejná vyjádření Nathana Cofnase nebere na lehkou váhu. „Přikládáme velký význam akademické svobodě a otevřené akademické debatě, i když jsou názory kontroverzní. Tato svoboda však není neomezená,“ uvedla instituce s tím, že akademická svoboda je spojena s odpovědností a může být omezena kvůli ochraně práv druhých.
Následně dne 20. srpna Gentská univerzita nejprve podle Times Higher Education Cofnase preventivně suspendovala a zahájila vůči němu předběžné disciplinární šetření. Týden nato mu na tři měsíce nařídila práci na dálku, pozastavila jeho výuku a omezila výzkum vykonávaný v rámci pracovního poměru na témata, pro která byl přijat. Univerzita dále zdůraznila, že šetření pokračuje, a jeho výsledek proto zatím nelze předjímat.
Rusko chce prostřednictvím nové vědecké infrastruktury prolomit mezinárodní izolaci
Rusko v srpnu oznámilo dokončení výstavby Sibiřského kruhového zdroje fotonů (Siberian Circular Photon Source – SKIF) v Kolcovu u Novosibirsku. Jedná se o první ruský synchrotronový zdroj čtvrté generace. Podle časopisu Science chce Rusko pomocí SKIF a dalších velkých výzkumných zařízení obnovit mezinárodní vědecké vazby, které byly výrazně omezeny po invazi na Ukrajinu. Nové partnery hledá především v Číně, Indii a dalších zemích, které podle Science označuje za „přátelské“. Význam domácí infrastruktury pro ruské výzkumníky vzrostl po roce 2022, kdy sankce a přerušení řady institucionálních vztahů omezily spolupráci s evropskými a americkými partnery.
SKIF, jehož plný provoz je plánován na rok 2027, stál podle Science přibližně 600 milionů dolarů. Zařízení pak má sloužit například materiálovým vědám, fyzice, chemii, biologii či vývoji léčiv. Podle vyjádření pro Science Gleba Bourenkova z Evropské laboratoře molekulární biologie by SKIF mohl patřit mezi pět nejpokročilejších zařízení svého druhu.
SKIF proto připravuje kontakty například s čínským zařízením High Energy Photon Source a zájem o výměnu zkušeností podle Science projevili také výzkumníci z brazilského synchrotronu Sirius. „SKIF by se mohl stát jedním z lákadel pro výzkumníky z Číny, Indie a dalších zemí,“ uvedl pro Science strukturní biolog Valentin Borščevskij z Moskevského fyzikálně-technického institutu.
Do konce roku 2026 chce Rusko podle informací Science také více zpřístupnit zahraničním výzkumníkům komplex NICA (urychlovač a srážeč) v Dubně a výzkumný reaktor PIK v Gatčině.
Posun je podle Science patrný také v publikační spolupráci. Čína se totiž stala nejčastějším zahraničním spoluautorem ruských vědců. Mezi lety 2021 a 2025 vzrostl roční počet společných rusko-čínských publikací o 22 % na přibližně 4 400.
Nové směřování však doprovází paradox. Zatímco Moskva usiluje o přilákání zahraničních vědců, ruské bezpečnostní složky získaly širší pravomoci monitorovat mezinárodní kontakty a publikace domácích výzkumníků. Několik významných vědců spolupracujících mimo jiné s čínskými kolegy navíc v posledních letech čelilo obvinění z vlastizrady.
Japonští vědci vyvíjejí lék, který by mohl umožnit regeneraci lidských zubů
Ztracené lidské zuby by v budoucnu nemusely nahrazovat pouze implantáty nebo zubní protézy. Japonský biotechnologický spin-off Toregem BioPharma, založený na výzkumu Kyoto University, vyvíjí experimentální léčivo TRG035 zaměřené na regeneraci vlastních zubů pacienta. Vývoj již postoupil do klinického testování a společnost se připravuje na jeho druhou fázi.
Základem léčby je humanizovaná protilátka proti proteinu USAG-1, který se podílí na regulaci vývoje zubů a omezuje působení kostních morfogenetických proteinů. Výzkum vedený Katsu Takahashim z Kyoto University zatím ukázal, že neutralizace USAG-1 může u zvířecích modelů stimulovat vývoj zubů.
„Věděli jsme, že potlačení USAG-1 podporuje růst zubů. Nevěděli jsme však, zda to bude dostačující,“ popsal Takahashi pro popularizační časopis Popular Mechanics dřívější fázi výzkumu. Experimenty na myších a fretkách následně přinesly výsledky, které umožnily posunout vývoj směrem ke klinickému testování u lidí.
Podle Toregem již TRG035 prošel první fází klinického hodnocení u lidí. První cílovou skupinou však nejsou lidé, kteří přišli o zub například následkem úrazu nebo zubního kazu, ale pacienti s vrozenou agenezí zubů, tedy stavem, při němž se některé zuby vůbec nevyvinou.
Ambice výzkumníků jsou však dalekosáhlejší. Podle spin-offu by protilátky proti USAG-1 mohly potenciálně stimulovat vývoj jakési „třetí dentice“ následující po stálém chrupu. Do budoucna proto Toregem zvažuje využití technologie také při ztrátě zubů ve vyšším věku. Takahashi již dříve uvedl, že jeho cílem je pomoci nejen lidem s vrozeně chybějícími zuby, ale nakonec také pacientům, kteří o zuby přišli během života.
Léčivo stále prochází klinickým vývojem a jeho účinnost u pacientů musí potvrdit další studie. Pokud však uspěje, podle Toregem by se TRG035 mohl stát první terapií svého druhu zaměřenou na skutečnou regeneraci zubů.
Přečtěte si také
Japonsko se přidružilo k programu Horizont Evropa. Čína sází na „startup univerzity“. Více než polovina největších AI startupů nikdy nepublikovala vědecký článek. A španělská věda se vyrovnává s odkazem frankistických čistek. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v červenci.
Jihoafrickým přírodovědcům může za výkon profese bez registrace hrozit až rok vězení
Jihoafrická republika připravuje zákon, podle něhož se budou někteří přírodovědci povinně registrovat u profesního regulačního orgánu. Za výkon přírodovědné profese bez registrace by jim v krajním případě mohl hrozit až rok vězení. Návrh přitom podle časopisu Nature vyvolává kritiku části akademické obce, která upozorňuje na nejasné vymezení povinnosti i možné dopady na autonomii univerzit.
Registraci má zajišťovat South African Council for Natural Scientific Professions (SACNASP) – státem podporovaný orgán fungující již od roku 2003. V současnosti eviduje přibližně 21 tisíc odborníků z 26 disciplín včetně matematiky, fyziky nebo geologických věd. Nová legislativa má dosavadní systém zpřesnit, a především posílit jeho vymahatelnost.
„Naším cílem není být strážci vstupu do profese, ale profesionalizovat přírodní vědy prostřednictvím registrace a regulace,“ uvedla pro časopis Nature výkonná ředitelka SACNASP Matshidiso Matabane. Podle ní má systém chránit nejen samotnou profesi, ale také veřejnost a životní prostředí před lidmi, kteří poskytují odborné služby bez odpovídající kvalifikace.
Návrh definuje výkon přírodovědné profese jako poskytování služby nebo odborného poradenství – a to placeného i bezplatného. Vyučující na uznávaných vzdělávacích institucích mají být z povinnosti vyňati. Není však jasné, zda se registrace bude vztahovat například na univerzitní vědce, kteří vedle výzkumu poskytují odborné konzultace jiným organizacím.
Právě zmíněná nejednoznačnost návrhu vyvolává podle Nature obavy. Nithaya Chetty, fyzik a děkan přírodovědecké fakulty University of the Witwatersrand, ve své výpovědi pro Nature označil systém za „způsob, jak vydělat peníze“ a varoval před rozsáhlými pravomocemi regulačního orgánu. Profesní členství navíc stojí 1 920 randů ročně a doprovází ho jednorázový registrační poplatek.
Ne všichni vědci však registraci odmítají. Bývalá prezidentka Africké akademie věd Lise Korsten podporuje větší odpovědnost odborníků poskytujících konzultace. Podvodní „experti“ jsou podle ní v Jihoafrické republice velkým problémem, a jde tak podle ní o ochranu veřejnosti.
Veřejné připomínkování návrhu již skončilo, datum jeho projednání v parlamentu ale zatím stanoveno nebylo.
Svalový implantát napodobuje část účinků cvičení – u myší zvyšoval svalovou hmotu i hustotu kostí
Vědci vyvinuli experimentální svalový implantát, který se nepřetržitě stahuje a napodobuje některé biologické účinky fyzické aktivity. U myší vedl k vyššímu podílu svalové hmoty, větší síle, hustším kostem a nižším známkám zánětu. Výsledky studie výzkumníků z Čínské akademie věd a dalších pekingských pracovišť publikované v časopise Nature Aging by mohly být do budoucna relevantní zejména pro pacienty, kteří kvůli věku, nemoci nebo dlouhodobému pobytu na lůžku nemohou pravidelně cvičit.
Výzkumníci vytvořili tzv. myografty z kmenových buněk odebraných ze stehenních svalů myší. Buňky vypěstovali v laboratoři a následně je transplantovali pod kůži. V místě aplikace vznikla svalová tkáň, která se nepřetržitě stahovala a vytvořila si vlastní cévní zásobení.
U dospělých myší vedl implantát ke zbytnění svalových vláken a změnám spojeným s nižším zánětem a menším ukládáním tuku. Starší hlodavci měli po několika týdnech více netukové hmoty, vyšší hustotu kostí a lepší výsledky v testech fyzické výkonnosti. Dokázali například uběhnout delší vzdálenost a vykazovali vyšší sílu úchopu.
Přínosy se však neomezovaly jen na svaly. U obézních myší implantát souvisel s nižší hladinou glukózy v krvi, menším nárůstem cholesterolu, nižšími triglyceridy, menším poškozením jater a vyšším energetickým výdejem. U starších zvířat vědci zaznamenali také lepší výsledky v některých testech kognitivních funkcí.
Podle spoluautora studie Shyh-Chang Nga mohou být za část účinků odpovědné myokiny – proteiny uvolňované při svalových kontrakcích, které se podílejí například na protizánětlivých účincích pohybu. „Lidé, kteří potřebují cvičit nejvíce, jsou často právě ti, kteří cvičit nemohou,“ uvedl pro časopis Nature.
Odborníci však upozorňují, že k použití u lidí vede ještě dlouhá cesta. Není například jasné, zda hlavní roli hrají samotné kontrakce, uvolňované myokiny, nebo oba mechanismy současně. U člověka by navíc mohlo být k dosažení podobného efektu zapotřebí více štěpů, což by znamenalo několik invazivních zákroků.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
