Evropská komise má zveřejnit pracovní programy programu Horizont Evropa na roky 2026 a 2027 až na konci letošního roku, ale první návrhy kolující v Bruselu obsahují spoustu podrobností o výzkumných prioritách a pravděpodobných výzvách k předkládání návrhů. Portál Science Business o nich přináší informace.
Klastr 1: Zdraví
Řešení důsledků změny klimatu na lidské zdraví v posledních dvou letech programu Horizont Evropa získává na síle, a to díky většímu počtu výzev k předkládání návrhů, které se zabývají způsoby, jak podpořit adaptaci na změnu klimatu a vybudovat systémy zdravotní péče odolné vůči změně klimatu.
Komise rovněž klade důraz na rozvoj digitálních zdravotních řešení a technologií, včetně umělé inteligence, pro témata od prediktivních biomarkerů progrese onemocnění až po biomedicínský výzkum a regulační testování, a zároveň pověřuje výzkumníky zkoumáním škodlivých dopadů jejich používání na duševní zdraví dětí a mladých dospělých.
Ve srovnání s rokem 2025 nabízí návrh pracovního programu na období 2026–2027 pro klastr 1 vědcům více příležitostí k identifikaci oblastí pro zlepšení rovného přístupu ke kvalitní zdravotní péči, jako je například zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení.
Klastr 2: Kultura, kreativita a inkluzivní společnost
Druhý klastr se opět zaměřuje na rostoucí počet hrozeb pro evropské demokracie, od technologického pokroku až po dezinformace a nepravdivé informace. Vzhledem k tomu, že se geopolitická krajina mění a po celém světě rostou autokratická hnutí, chce Komise, aby se výzkumníci zaměřili na další témata, jako je genderově podmíněné násilí páchané na ženách a LGBTIQ osobách aktivních v politice a rizika plynoucí z používání digitálních technologií pro integritu voleb.
To také znamená zaměřit se na nezávislost a udržitelnost médií tváří v tvář rostoucí popularitě sociálních médií a silnému ekonomickému tlaku, aby se zajistilo, že demokratická debata bude dobře informovaná.
Pokud jde o kulturu a kreativitu, umělá inteligence hraje stále důležitější roli v rámci úsilí EU o stimulaci disruptivních inovací a v konečném důsledku i své konkurenceschopnosti. Sociální a ekonomická transformace zůstává jedním z hlavních zaměření pracovního programu, přičemž několik dalších výzev je věnováno dětské chudobě a dovednostem v učení.
Klastr 3: Civilní bezpečnost pro společnost
Výzvy k předkládání návrhů týkající se organizované trestné činnosti, teroristických útoků, obchodu s drogami a narušení kybernetické bezpečnosti jsou ústředním bodem klastru 3. V posledních dvou letech Komise zdůrazňuje potřebu vývoje nových a vznikajících technologií pro posílení civilní bezpečnosti a monitorování jejich využívání k trestným účelům.
Výzkumníci jsou žádáni, aby zdokonalili kapacity pro vydávání, ověřování a správu možných budoucích typů digitálních cestovních dokladů pro osoby cestující mimo EU. Komise zároveň chce, aby pomohli předcházet a bojovat proti zneužívání kvantových technologií, cloudových technologií nebo nových biometrických údajů, a aby se zabývali otázkami souvisejícími s přístupem k datům.
V souladu s úsilím EU o stimulaci produktivity založené na inovacích nabízí pracovní program na období 2026–2027 finanční prostředky na vytvoření špičkových nástrojů, vybavení a technologií určených pro reakci na katastrofy a mimořádné události.
Podobný tlak existuje i na zlepšení civilní připravenosti a krizového řízení prostřednictvím rozvoje podpůrných systémů.
Klastr 4: Digitální technologie, průmysl a vesmír
Stejně jako v roce 2025 je kladen důraz na cirkularitu výrobních materiálů a chemikálií. Výzkumníci musí také podporovat Dohodu o čistém průmyslu a dekarbonizaci energeticky náročných odvětví. Za tímto účelem se od nich vyžaduje, aby se zabývali vývojem inovativních technologií a nástrojů pro průzkum, těžbu a zpracování kritických surovin.
Stejně jako v mnoha dalších oblastech je využití umělé inteligence ve výrobě předmětem několika výzev k podávání návrhů.
Pokud jde o vesmír, pozornost se i nadále zaměřuje na posílení evropských aktiv a poskytnutí konkurenční výhody na světových trzích. Nicméně, výzvy ke spolupráci s evropskou službou pozorování Země Copernicus se již neobjevují, ať už jde o monitorování emisí uhlíku, nebo o odhadování dopadu požárů na vegetaci.
Chybí zatím návrh pracovního programu pro digitální výzvy pro tento klastr.
Klastr 5: Klima, energie a mobilita
Na výzkumníky má být vznesen požadavek, aby pracovali na lepším pochopení interakcí mezi klimatem, lidskými a přírodními systémy a rizik a extrémů souvisejících s klimatem, s cílem posílit připravenost občanů.
V souladu s digitální a zelenou transformací EU by se návrhy měly zabývat potřebou snížit závislost Evropy na surovinách ze třetích zemí, pomoci s výstavbou baterií nové generace, zvýšit flexibilitu a odolnost energetických systémů a snížit spotřebu energie v sektoru nemovitostí a dopravy.
Očekává se, že oficiální verze programu bude zahrnovat pilotní výzvu na podporu Dohody o čistém průmyslu.
Klastr 6: Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí
Klastr 6 bude i nadále financovat výzkumníky usilující o zlepšení globálních znalostí o tom, co způsobuje úbytek biodiverzity na souši a v hlubokomořských ekosystémech. Návrhy plánů zahrnují například výzvu věnovanou pomoci podnikům, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, začlenit aspekty biodiverzity do rozhodování.
Práce na ekologicky šetrných systémech produkce potravin se bude zaměřovat na zvýšení odolnosti plodin vůči nově se objevujícím škůdcům rostlin, invazním nepůvodním druhům, degradaci ekosystémů a globalizaci a klimatickým rizikům, mimo jiné nově vznikajícím a budoucím rizikům pro zdraví rostlin.
Do popředí se dostává i potřeba lépe posuzovat rizika pro ochranu přírody a potřeba posílení nástrojů pro odhadování rizik spojených s kontaminanty, jako jsou perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky a mikroplasty.
Nová agenda EU pro konkurenceschopnost je konečně patrná v tématech týkajících se využívání umělé inteligence a dalších inovativních řešení na podporu zemědělského a lesnického sektoru a venkovské ekonomiky.
Rozšíření účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru
Program Widening se snaží zmenšit rozdíly ve výzkumu a inovacích mezi bohatšími a chudšími členskými státy EU a v současné době jej přezkoumává Komise. Uniklé plány na zbývající roky programu Horizont Evropa rozpracovávají nové iniciativy, jako je výzva Teaming Synergies k rozvoji tematických klastrů a společných strategií mezi centry excelence Teaming a pilotní projekt pro řízení výzkumu a administrativní podporu.
Domníváme se, že je důležité vést veřejný záznam o tom, jak se program Horizont Evropa vyvíjí v po sobě jdoucích kolech přípravy mezi Komisí a členskými státy. Jedná se o politický proces, který Komise zatím odmítá zprůhlednit. Za tímto účelem Science Business zveřejňuje kompletní historii procesu přípravy v naší databázi Horizon Papers. Další návrhy pracovních programů můžete anonymně sdílet na adrese news@sciencebusiness.net.
Text vznikl překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autorka: Juliette Portala
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
