Vytisknout tuto stránku

Dana Driscoll: Akademické psaní je více než interpunkce a gramatika

13. 10. 2022
Dana Driscoll: Akademické psaní je více než interpunkce a gramatika

Profesorka angličtiny na Indiana University of Pennsylvania ve Spojených státech Dana Driscoll vyučuje v doktorském programu Kompozice a aplikovaná lingvistika publikační metody vědecké práce. V září tohoto roku vedla čtyři workshopy na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Proč je podle ní výuka akademického psaní tolik důležitá?

Driscoll

Měla jste možnost vést workshopy na VŠB-TUO. Vidíte nějakou podobnost s vaší institucí?

Ano, sice nejsme technická univerzita, ale některé programy jsou stejné jako u vás – např. máme studijní programy zaměřené na geologii. I naše regiony jsou si podobné. Indiana University of Pennsylvania působí v regionu, který má historii uhelných dolů, oceláren a těžkého průmyslu stejně jako Ostrava. Potýkáme se s podobnými ekologickými výzvami, řešíme podobné otázky, např. jak podpořit zdravý průmysl.

Jaká je vaše odbornost?

Mám doktorát z rétoriky a také jsem absolvovala obor aplikovaná lingvistika. Zabývám se tím, jak lidé píší v průběhu svého života – psaním během studia na univerzitě i mimo něj. V poslední době jsem pracovala na řadě studií, věnujících se vzniku odbornosti v oblasti psaní na pracovišti. Na jaře si beru několik měsíců tvůrčího volna, protože na základě těchto dat dokončuji knihu na téma Writing for Publication. Po celou dobu své kariéry se zaměřuji na to, jak nejlépe vyučovat psaní, jak nejúčinněji podporovat akademické pracovníky ve výuce psaní, jak poskytovat studentům příležitosti, aby pochopili, jak je psaní důležité.

Jeden z dalších projektů, na kterém v současné době pracuji, je celonárodní studie v USA o „self-sponsored writing“ (soukromě motivovaném psaní, pozn. autora). Je to druh psaní, které lidé provozují mimo akademickou půdu, pro zábavu. Opravdu nás zajímalo, jak lidé, přemýšlející o vnitřně motivovaném psaní, uvažují, jak se rozhodují. Zjistili jsme však, že mnohdy nelze oddělit psaní pro zábavu a psaní spojené se studiem či prací. Projektů, na kterých v současnosti pracuji, je však mnohem více.

Co z vaší praxe pomáhá studentům s psaním disertační práce?

O studentech doktorského studia víme, že když píší disertační práci, cítí se izolovaně. Často mají problémy pokročit, protože je nikdo nenaučil takovým věcem, jako jsou dobrý time management či stanovení cílů, a usilovně se o to snaží sami. Proto provozujeme tzv. „Writing Groups“. Studenti se scházejí pravidelně ve skupině šesti až sedmi lidí, kterou vede pokročilý lektor z řad postgraduálních studentů. Jednou za týden až dva dostávají účastníci tzv. minilekce – věnují se psaní a vzájemnému hodnocení svých prací. Právě jsme dokončili hodnocení těchto skupin a podařilo se nám zdokumentovat rozdíly, které tato praxe přináší. Výsledky budeme v nejbližší době publikovat v časopise Writing Center Journal.

Proč je důležité vyučovat a podporovat psaní i na technické univerzitě?

Je pro to mnoho důvodů. Myslím, že první je společenský. V posledních letech pozorujeme ve stále větší míře neschopnost vědců a lidí pracujících v technických oborech komunikovat s širokou veřejností. Myslím, že se to děje v celém západním světě. Ztěžuje to řešení skutečných společenských problémů, jako jsou řekněme globální pandemie nebo klimatické změny, tedy zásadní problémy, které zažíváme.

Takže lidé, kteří se v budoucnu budou pohybovat v technických oborech, naši současní studenti, se opravdu musí naučit komunikovat se svými spoluobčany, se světem kolem sebe. Protože když to nedokážeme, znamená to, že nezáleží na tom, kolik skvělých znalostí máme v daném oboru, protože tyto znalosti nebudou využity k řešení společenských problémů.

Druhým důvodem je, že ve stále globálnějším pracovním prostředí je učení se efektivní komunikaci, zejména přeshraniční, opravdu důležité. Je to součást toho, jak dosahujeme svých cílů jako profesionálové. I zaměstnavatelé volají po komunikačních dovednostech absolventů a jde o čtení, psaní i veřejné vystupování.

Víme, že efektivní komunikace není jen o psaní, skrývá se pod ní mnoho dovedností...

Ano, mluvili jsme o tom na workshopu na vaší univerzitě. Polovina diskuse byla věnována tomu, jak psát pro odborné časopisy, a polovina tomu, jak být produktivním autorem. Tato diskuse zahrnovala otázky rozvíjení dovedností pro sebeřízení, řízení času a stanovování cílů.

Když se učíte, jak psát a řídit svůj čas, je to celý soubor dovedností. Učíte se, jak být profesionálem, stanovovat si cíle, plnit je, řídit svůj čas, chápat, jak komunikovat s ostatními. To jsou základní individuální dovednosti profesionálního pracovníka.

Na VŠB-TUO jste vedla sérii workshopů na téma „Writing to Learn“. Můžete vysvětlit, co se pod tím pojmem skrývá?

Writing to Learn v podstatě znamená, že když si sednete k psaní, a mluvím například o psaní odborného článku, grantu nebo výzkumné práce, myslíte si, že víte, co děláte. Pak začnete a uvědomíte si, kolik se toho musíte naučit. Takže se v podstatě učíte prostřednictvím aktu psaní, protože něco napsat, je nesrovnatelně složitější, než o tom jen přemýšlet.

V naší sérii workshopů, jak učit psaní, byla i další témata – psaní za účelem budování profesní odbornosti a porozumění oborovým metodám nebo rozvíjení smyslu pro profesní identitu a etiku.

Jaké jsou nejdůležitější lekce, které si můžeme z vašich zkušeností vzít, ať už v oblasti akademického psaní, či publikační praxe?

Pokud jde o akademické psaní, pro autory, kteří píší v angličtině, která není jejich rodným jazykem, je opravdu důležité, aby si uvědomili, že psaní je víc než jen interpunkce a gramatika. Máme tendenci věnovat těmto věcem příliš pozornosti. Jistě jsou důležité, protože mají vliv na to, jak vás ostatní vnímají, zda ve vás uvidí důvěryhodného experta.

Když ale začnete přemýšlet o textu, který máte napsat, důležitější jsou otázky, za jakým účelem píšete, čeho se snažíte dosáhnout, kdo bude text číst a jaká má publikum od vás očekávání. Očekávají od vás, že budete používat odborný jazyk? Bude text číst široká veřejnost? Možná nemají technické vzdělání. Jak má být text dlouhý a jakého má být žánru? Jaká jsou s tímto žánrem spojená očekávání? Měli byste používat dlouhé, nebo krátké věty? Jak má být text strukturován? V jakém kontextu píšete? Píšete z pozice experta, který se snaží vyhrát výběrové řízení? Píšete jako inženýrská firma dopis svému místnímu zastupiteli?

Opravdu se musíte zamyslet nad danou situací. Říká se tomu rétorická situace. Situace, ve které píšete a ze které vyplyne, co chcete napsat a jak. Nakonec text jazykově vyladíte. Jak jsem řekla, ne že by jazyk nebyl důležitý, ale myslím, že právě tím spousta nerodilých mluvčích začíná. Tvrdím, že tím se nezačíná, ale teprve končí. Pokud chcete opravdu kvalitní psaní, je tu celá řada dalších věcí, na které musíte myslet.

Jak moc je jiné psaní pro odborné časopisy?

Co se týče publikační praxe, myslím, že vše, co jsem právě řekla, platí i zde. Existují ale některé klíčové problémy, kterým čelí zejména nováčci. Vědět nejen jak to udělat, ale i proč to udělat, je opravdu důležité. Recenzenti časopisů a odborníci z praxe chtějí vidět, jak tato práce zapadá do širšího souboru znalostí, který všichni spoluvytváříme. To je první věc.

Myslím, že dalším významným rysem, kterým se odborné psaní opravdu liší, je prvek novosti. Je třeba si klást otázky: Jaké jsou hlavní přínosy studie? Jaké jsou důsledky? Jak buduji naši odbornou praxi a znalosti?

A poslední významnou věcí je čas na revize. Spousta hlubokého učení, přemýšlení a profesionalizace se děje, když si uděláte čas na opravu. Místo toho, abyste něco napsali na poslední chvíli, je nutné, abyste si vytvořili proces, který zahrnuje také čas na revizi. Revize činí rozdíl mezi tím, kdo je úspěšným autorem, a tím, kdo jím není.

Na naší univerzitě jsme v loňském roce spustili Ph. D. Akademii, která je souborem kurzů nejen na téma odborného psaní, komunikačních dovedností, statistiky, ale snažíme se učit různé další dovednosti. Existuje nějaká paralela s vaší univerzitou?

Myslím, že Ph. D. Akademie je úžasný nápad, protože nabízí možnost získat dovednosti, ve kterých akademičtí pracovníci nebyli nutně vyškoleni. Na mé instituci máme dvě podobné služby. Vedu Centrum akademického psaní, kde učíme postgraduální studenty jak psát. Většina naší doplňkové výuky probíhá prostřednictvím workshopů a tzv. Writing Groups. Zaměření, které máte v Ph. D. Akademii, máme vlastně i u nás.

Z důvodu nedostatku lektorů psaní jsme v roce 2020 vytvořili učitelský kurz Writing for Publication: Teacher Training, který pro nás vyučujete. Kurz vznikl ve spolupráci VŠB-TUO a Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR. V čem je tento kurz z vašeho pohledu jedinečný?

Většina lidí, kteří získají doktorát, je silně ponořena do svého vědeckého zaměření. Ale člověk s doktorátem, který přechází na pozici člena fakulty možná nikdy neabsolvoval kurz jak učit, natož jak učit psaní, což je opravdu specializovaná věc. Vím to, protože s takovými lidmi mluvím každý den. Tito lidé se pak ptají, jak mají vést disertační práce, jak pomoci studentům orientovat se v publikační činnosti. I když jsou sami v publikování velmi úspěšní, mnoho z toho, co udělali, je internalizováno. V podstatě to dělali jako většina z nás – metodou pokus a omyl.

V kurzu je spousta informací, ke kterým by postgraduální učitel neměl přístup, protože jsem si téměř jistá, že to nebylo součástí jeho vzdělání. Tento kurz vnímám jako způsob jak doplnit a rozšířit práci, kterou již učitelé dělají, a poskytnout jim velký soubor nových nástrojů, aby byli efektivnější a lépe pomáhali svým studentům. Myslím, že kurz je opravdu jedinečný, a jsem ráda, že jsem na něm mohla spolupracovat.

Nějaká myšlenka na závěr?

Chtěla bych říct, že se mi u vás líbilo – jak v České republice, tak i na této opravdu krásné univerzitě. Mám pocit, že jsem se toho naučila stejně tolik, jako jsem předala, což je vždycky úžasný pocit. Pocit, že si člověk může odnést zpátky spoustu skvělých nápadů a inovací, aby se sám mohl stát lepším akademikem, je skvělý. Děkuji za možnost přijet a strávit tady týden. Těším se na další spolupráci!

 

Autor: Alena Kašpárková, VŠB-TUO

Foto: Petr Havlíček


Dana Lynn Driscoll

Dana Lynn Driscoll je profesorkou angličtiny a ředitelkou Jones White Writing Center na Indiana University of Pennsylvania ve Spojených státech amerických. Vyučuje zde akademické psaní a vývoj učení a nabízí rozsáhlou podporu studentům bakalářského a magisterského studia v oblasti psaní napříč obory v rámci IUP Writing Center. V současné době je spolueditorkou řady otevřených učebnic Writing Spaces (která se každoročně dostane k milionům studentů) a během svého působení na Purdue University také vedla světoznámou Purdue Online Writing Lab (OWL), jeden z největších a nejstarších webových zdrojů, které se týkají psaní.V září 2022 vedla na VŠB-TUO sérii workshopů právě o akademickém psaní. 


Centrum akademického psaní Ústavu pro jazyk český (ÚJČ) AV ČR, v.v.i. a VŠB-Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) vytvořily ucelenou metodika na výuku publikačních dovedností. Tato metodika je postavena na filozofii Writing-in-the-Disciplines, tj. učí vědecké a publikační principy a strategie a zároveň respektuje specifika vědeckých oborů, jejichž konvence vědecké komunikace se mnohdy výrazně liší. Metodika vychází z anglosaských přístupů k výuce vědeckého psaní a obsahuje kurzy pro studenty doktorského studia, workshopy pro školitele, metodickou příručku a kurz pro budoucí lektory Writing for Publication: Teacher Training. Více informací naleznete zdezde.