facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

David Zbíral: Chci pochopit, jak vzniká a funguje náboženství

16. 2. 2021
David Zbíral: Chci pochopit, jak vzniká a funguje náboženství

Masarykova univerzita přináší rozhovor s religionistou Davidem Zbíralem, který je jedním z vědců z MUNI, kteří koncem minulého roku získali ERC Consolidator grant. Jaký je cíl jeho výzkumu? A co pro něj znamená zisk prestižního grantu? Na tyto a další otázky odpovídá v následujícím rozhovoru.

Zbiral 790x395 3670061728

Religionista David Zbíral získal loni v říjnu Cenu rektora za významný tvůrčí počin za své dílo o katarském křesťanství, jehož potlačení bylo prvotním impulsem k ustavení papežské inkvizice. O dva měsíce později se stal držitelem prestižního grantu od Evropské výzkumné rady (ERC) a díky němu bude pokračovat ve studiu nekonformních náboženských hnutí evropského středověku od 13. do počátku 16. století v rámci projektu s názvem DISSINET.

Co vás přivedlo ke studiu středověkých náboženských hnutí?

Úplně na začátku zvídavost, snaha dovědět se víc o náboženských kulturách, kterým bylo v přehledových pracích věnováno jen několik řádků. Ukázalo se, že za skoro každou takovou zmínkou se skrývá klidně i celoživotní téma. Speciálně ke studiu heretických hnutí mě asi dovedla snaha porozumět možnostem a hranicím odlišnosti a odporu, protože nonkonformismus a zákrok proti němu je výborný lakmusový papírek těch nejzásadnějších mocenských vztahů v dané společnosti, které hodně vypovídají o její anatomii.

Můžete stručně popsat, jak tehdy situace v Evropě, co do různorodosti vyznání vypadala?

Papírově nebyla velká různorodost možná. Ale pod tímhle povrchním zdáním ve skutečnosti bujel velice pestrý náboženský život. V Evropě vedle křesťanů prakticky po celý středověk žili židé, muslimové a následovníci předkřesťanských polyteistických náboženství. A pochopitelně i křesťanství samotné bylo rozrůzněné geograficky i sociálně, měnilo se v čase a umožňovalo a rozpracovávalo různé styly religiozity. Existovaly různé řeholní řády, často s nějakými specifiky v náboženské praxi a zaměření. Existovala religiozita velmi intelektuální i naopak velmi materiální, opírající se o křesťanskou hmotnou kulturu. Existovali lidé, kteří pevně věřili v Boha, ale vůbec neměli rádi institucionální církev. A existovali dokonce i ojedinělí skeptici, kteří zesměšňovali v podstatě všechno, co většina současníků chápala jako základy křesťanství. Existovaly různé varianty křesťanství a různé styly religiozity. Možnost volby v každém případě byla.

Kde se vzala nekonformní hnutí, na něž se zaměřujete?

Velká diverzita představ, chování a životních strategií je přirozený stav, daný asi zákonitostmi samotné lidské mysli a sociální interakce. Všechny lidské společnosti jsou výrazně rozrůzněné, jen ne všechny si to stejně rády přiznávají. Ale od prosté odlišnosti je k nonkonformitě ještě jeden krok. Aby se zformoval nonkonformismus, někdo si musí tu odlišnost začít uvědomovat a poukazovat na ni – buď ten, kdo se liší od mainstreamu a nastavuje mu zrcadlo, nebo představitelé mainstreamu. Některá nesouhlasná hnutí vznikla prostě tak, že zůstala v oblasti víry nebo rituálu konzervativní, zatímco křesťanský mainstream se změnil. Jiná naopak přinesla nějaké inovace, které nebyly v dané době a situaci většinově přijatelné.

Jak na ně tehdejší společnost nahlížela – respektive proč vznikla inkvizice a jaký byl její účel?

Nahlížela na ně dost podobně, jako dnes nahlížíme na nové nebo naopak ultrakonzervativní náboženské směry. To v první řadě znamená, že existovala celá škála pohledů. Nonkonformní křesťané mohli působit příkladně nebo pyšně, zajímavě nebo směšně, mohli být vnímáni jako znamení konce času, sluhové ďábla nebo vlastně nevinné oběti oklamané nějakým lstivým arcikacířem. Pro církevní hodnostáře často představovali konkurenci v oblasti náboženské autority, a právě kolem toho vznikalo nejvíce konfliktů. Inkvizice hereze se zformovala, nebo spíš dotvořila, ve 30. letech 13. století jako úřední postup, který měl vnést do zacházení s herezí řád a měl zasáhnout sítě náboženského nonkonformismu účinněji než dřívější, spíše nárazové protikacířské akce, které ještě, na rozdíl od inkvizice, nevyužívaly úžasnou a znepokojivou byrokratickou moc písemných záznamů. Účelem inkvizice bylo vymýtit kacířství, což ovšem primárně neznamenalo upalování kacířů, spíš jejich přivedení k pokání. K popravě byli světské moci odevzdáváni hlavně ti, kdo se odmítli hereze zříct nebo se jí jednou zřekli a pak se k ní znovu vrátili.

Chcete vnést do zkoumání historických společenských jevů moderní výpočetní postupy. Jak to chcete udělat?

Na Centru pro digitální výzkum náboženství, které vedu a které je součástí Ústavu religionistiky Filozofické fakulty MU, se už nějakou dobu věnujeme využití přístupů, které by se daly asi nejlépe shrnout pod obecný pojem výpočetního modelování. V současné personální konstelaci centra se dost zaměřujeme právě na historické společnosti. Hodně se zabýváme síťovou analýzou, využitím geografických informačních systémů a výpočetní analýzou textů. To samo o sobě ještě není nic revolučního; všechny tyto postupy se v historickém výzkumu už využívají, i když v žádném případě netvoří mainstream. Možná jdeme trochu dál než určitá část center a projektů v hloubce jejich využívání, v sestavování výrazně mezioborových projektových týmů a v hledání nových cest zpracování historických dat. Konkrétně v DISSINETu máme několik skupin otázek, které se týkají sociálních, prostorových a diskurzivních, chcete-li jazykových, vzorců jednak středověkého náboženského nonkonformismu, jednak inkvizičních procesů a samotných našich pramenů, tedy inkvizičních záznamů. Inkviziční záznamy jsou rozsáhlý soubor textů s mnoha úrovněmi a doslova vybízejí ke zpracování, které nepůjde tradiční cestou vypisování pasáží relevantních k nějakému sledovanému tématu, ale bude se jimi zabývat o dost systematičtěji. Data se chystáme sbírat do databáze, která je založena na hodně komplexním datovém modelu, na kterém pracujeme přinejmenším poslední dva roky. Pro účely konkrétních výzkumů posléze budeme tvořit konkrétní projekce dat podle toho, co odpovídá na naše otázky, a samozřejmě také podle toho, s jakými daty daná metoda pracuje. Otázka pro mě vlastně ani tak není, jak nebo proč chceme analytické postupy odjinud než z historie využít, ale spíš proč se takovéto, řekněme, výpočetní interdisciplinární historii už dávno nevěnuje daleko více historiků jak náboženství, tak dalších aspektů lidských kultur. V kombinaci s vhodnými daty nám totiž dává obrovské a z většiny neprozkoumané možnosti.

Jaký je cíl vašeho projektu DISSINET? Máte představu, co byste mohl díky novým přístupům odhalit?

Když budu postupovat od nejkonkrétnějších cílů k nejobecnějším, tak na první úrovni chci analytickými postupy, které se v historických vědách teprve zabydlují, zodpovědět celou řadu otázek, které si bádání o herezi, inkvizici a inkvizičních záznamech klade už desítky let, ale na některé z nich prostě bez opory ve větším objemu strukturovaných dat relevantně odpovědět nejde. Obecněji vzato chci v podmínkách předmoderního světa lépe porozumět tomu, jak fungují nonkonformní sociální sítě a také jak vzniká a funguje věc, které říkáme náboženství, ten zajímavý konglomerát zvyků, mezilidských vztahů, rozhovorů, pocitů, představ, rituálů a forem chování. K tomu otevírá cestu sledování bohatě charakterizovaných interakcí mezi konkrétními lidmi, tu ale předmoderní prameny zachycují spíše vzácně; inkviziční záznamy jsou do určité míry výjimka z pravidla. Nakonec chci využitím dost aktuálních analytických technik a vztažením našich výsledků i k některým diskusím probíhajícím mimo historii prohlubovat propojení mezi historií a sociálními vědami.

Co pro vás znamená zisk ERC Consolidator grantu? Jak peníze využijete?

Je to velký úspěch, výsledek mnohaleté práce a také pomoci a podpory mnoha lidí a institucí. Díky týmu, který mi grant umožní sestavit, posunu svůj výzkum o několik desítek let kupředu oproti tomu, co bych zvládl sám, a vzniknou i věci, které člověk prostě sám nevymyslí. To mám na mezioborovém týmovém výzkumu asi nejradši. Pokud se týká financí, největší část prostředků poslouží k sestavení desetičlenného týmu, zahrnujícího badatele z různých oborů, ale počítáme i s publikačními poplatky, cestami, knihami, fotografickými reprodukcemi rukopisů a podobně. Dost prostředků vložíme do vývoje hodně komplexní databáze a rozhraní pro sběr dat. Tam jsme na stopě způsobu zpracování pramenů, který přesahuje náš projekt a který si myslím historikové, tedy ti z nich, kteří mají přátelštější vztah k počítačům, zamilují. Umožňuje totiž zaznamenávat vysoce strukturovaná data, a přitom zůstávat hodně blízko původním pramenům, ze kterých se o kulturách předmoderního světa dovídáme. Grant nám tedy umožní prošlapávat i nové cesty historického výzkumu obecně.

 

Za Masarykovu univerzitu se ptala Ema Wiesnerová

Zdroj: Masarykova univerzita


Přečtěte si článek, který se věnoval zisku prestižních ERC Consolidator grantů čtyřmi českými výzkumníky.