„Nejvíc mě baví, že v rámci doktorského studia řeším velmi aktuální problém,“ říká Kryštof Mrózek, jeden z mladých vědců Masarykovy univerzity. Na Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty MU zkoumá možnosti, které by usnadnily provozování satelitů na velmi nízké oběžné dráze.

Jednou z věcí, kterými přispěla Západočeská univerzita v Plzni českému vysokému školství, je systém IS/STAG. Před třiceti lety pomohl univerzitě s přechodem na kreditní systém studia. Přečtěte si rozhovor s jedním z jeho tvůrců Zdeňkem Ryjáčkem.

Olga Mazurová je příkladem mladých nadějí, o které nyní hromadně přichází východní Ukrajina, a také příkladem toho, že věda dokáže spojovat body geograficky velice vzdálené, jako jsou Dnipro, Darmstadt, Japonsko a Liberec.

Na portálu Vědavýzkum.cz pokračujeme v sérii rozhovorů s českými prorektory pro vědu a výzkum. Ekonom Daniel Stavárek je sice prorektorem pro vědu a internacionalizaci Slezské univerzity v Opavě teprve tři měsíce, ve vedoucích pozicích ale působí již řadu let. Pro portál se rozhovořil o aktuální rozpočtové situaci i o dělení českých vysokých škol.

Rozhodoval se mezi kariérou basketbalisty a umělce, nakonec však Romana Pleskota uhranuly rostlinné buňky. Dění ve zdánlivě nehybných květinkách je totiž podle něj dynamičtější a napínavější, než košíková. A navíc je to pastva pro oči.

Vystudoval Matfyz na Univerzitě Karlově, doktorát získal v Cambridge, postdokem byl na Oxfordu a po působení v management consultingu spoluzaložil úspěšnou firmu DIANA Biotechnologies. Stalo se tak právě před pěti lety. A podle jeho slov to firemní výzkum v Česku má bez zacílené podpory stále těžké.

Odpadní vody ze zdravotnických zařízení obsahují vysoké koncentrace farmaceutických látek a metabolitů, které negativně ovlivňují životní prostředí a lidské zdraví. Jak z vody odstranit tyto nebezpečné látky? O možném technologickém řešení tohoto problému hovořil Karel Havlíček z Oddělení technologie životního prostředí CXI TUL.

„Mám radost z toho, že můžu naplnit ideu Nadace Experientia, vrátit zkušenosti ze zahraničí zpět české vědě a přinést zajímavá témata,” říká mladý vědec Ondřej Kováč. Je úplně prvním stipendistou, kterému se po návratu ze zahraniční stáže (Innsbruck University) podařilo zároveň získat i start-up grant Nadace Experientia. 

Původem Rakušan Michael Wrzaczek po 16 letech ve Finsku a 3 letech v Biologickém centru Akademie věd ČR odpovídá na otázky, jaké je to být cizincem v českém vědeckém ústavu nebo jaké výzvy přinesla jeho pozice ředitele Ústavu molekulární biologie rostlin. Popisuje také, jak se liší vedení výzkumné skupiny s vedením celé instituce.

Dělat rozhovor s Michalem Kolářem je potěšením pro každého autora. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK s víceletou zkušeností z německého vědeckého prostoru se neschovává za fráze. Nebojí se ukázat na věci, které nefungují. Umí vysvětlit složité věci ze světa fyzikální chemie pomocí zajímavých analogií. A zároveň si po pár minutách v jeho přítomnosti uvědomíte, že má dar nakazit vás svou chutí chápat a znát.