Martin Toul je doktorandem na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Pracuje v Loschmidtových laboratořích, kde se mu nedávno podařil přelomový objev, který by mohl zásadně zlepšit léčbu mozkové mrtvice.

Co je klíčové pro úspěch projektů v programu ERC Proof of Concept? A mají šanci uspět i projekty z oblasti sociálních a humanitních věd? V aktuálním čísle časopisu ECHO na tyto otázky odpovídala Tereza Stöckelová, česká socioložka, která čtyři roky hodnotila projekty v programu ERC Proof of Concept.

Pavel Doleček má zkušenosti z obou stran řízení vědy. Je bývalým náměstkem pro řízení vysokého školství, vědy a výzkumu. Dnes působí jako prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj na Univerzitě Karlově. Ptali jsme se ho, jaké jsou rozdíly mezi ministerstvem a univerzitou a kam by podle něj měl směřovat český systém výzkumu a vývoje.

Plánovaná novela vysokoškolského zákona by měla upravit i podobu doktorského studia v Česku. Na otázku, co nejdůležitějšího chystaná reforma přinese, jsme se ptali Šárky Lojdové, předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů.

„Okopírovat úspěchy Izraele ve vědě a technice dost dobře nejde, chybí nám jejich povaha, historie, kulturní zvyklosti i systém financování,“‎ říká Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při FSV UK, která mimo jiné získala výzkumnou podporu Primus a zkoumá vliv traumatické minulosti na zahraniční politiku států.

Dán Rune Steenberg je excelentní vědec zkoumající Ujgury a oblast Sin-ťiang z antropologického hlediska. Pandemie koronaviru sice zpočátku omezila jeho přítomnost v Olomouci, nyní ale pro portál Vědavýzkum.cz popisuje, jaké je to být cizincem v českém akademickém prostředí a s jakou největší překážkou se musí vypořádat.

Co se skrývá pod novou iniciativou s názvem Nový evropský Bauhaus a jak jsou na tom české sociální a humanitní vědy v evropských programech? I na tyto otázky odpovídala Klára Černá, expertka na oblast evropských projektů z Technologického centra AV ČR.

Čerstvý držitel ocenění Česká hlava kardiolog Pavel Osmančík v rozhovoru pro UK Forum mluvil o svých studiích Prague-17 a Prague-25, které se zaměřují na výzkum fibrilace síní, a také o tom, jak si Česko stojí na poli kardiologického výzkumu.

Rostlinný genetik Jaroslav Doležel, který se významně podílel na rozluštění genomu pšenice, se dlouhodobě zabývá tím, jak zajistit dostatek potravin pro svět v době klimatických změn, výkyvů počasí a sucha. Potravinovou krizi v rozvojových zemích navíc nyní prohloubila Putinova agrese na Ukrajině.

Ve sklenici vody dokáží vědci najít desítky cizorodých látek. Koncentrace každé z nich je sice minimální, problém ale je, že je jich ve vodě obsaženo tolik. Jiří Henych z Ústavu anorganické chemie AV ČR vyvinul prášek, který dokáže takové znečišťující látky neutralizovat a kromě pesticidů funguje i na syntetické bojové látky.