„Je to další krok na cestě k dostupnějšímu vodíku,“ říkají Peter Kúš a Tomáš Hrbek, členové vědeckého týmu z katedry fyziky povrchů a plazmatu MFF UK, který vyvinul unikátní technologii pro zvětšení povrchu proton-vodivé membrány. V září 2021 za vynález a jeho využití v elektrolýze vody získali prestižní ocenění f-cell Award ve Stuttgartu.

Michael Svatoň vystudoval medicínu, již během studia ho ale zlákala genetika a vědecká práce. Nyní dokončuje doktorské studium ve vědecko-diagnostické laboratoři Childhood Leukaemia Investigation Prague (CLIP) na 2. lékařské fakultě UK a svou výzkumnou prací již významně přispěl k objasnění dvou typů anémií, které vedlo k fungující léčbě a zlepšení zdravotního stavu pacientů.

S Josefem Fontanou a Michalem Pohludkou z Charles University Innovations Prague a.s. jsme hovořili o cílech a ambicích této společnosti, transferu na Univerzitě Karlově a v České republice a také o povědomí akademiků o možnostech komercionalizace. Přečtěte si exkluzivní rozhovor pro portál Vědavýzkum.cz.

Patrick Van Damme je nejen jedním z předních expertů na tropické zemědělství a etnobotaniku, ale je také jedním z mála zahraničních vědců, kteří stojí v čele českého akademického pracoviště. Jaké jsou jeho zkušenosti z vedení fakulty? Portál Vědavýzkum.cz přináší další díl rozhovorů se zahraničními vědci, kteří působí v ČR.

Vědkyně Petra Szeszula, alumna Univerzity Karlovy, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.

Teresa Baron, britská odbornice na bioetiku, již dva roky působí na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Proč se rozhodla zrovna pro Českou republiku a jaké překážky musela v tuzemsku překonat? Portál Vědavýzkum.cz přináší další díl rozhovorů se zahraničními vědci a vědkyněmi, kteří bádají v ČR.

Podle Jaromíra Zahrádky, ředitele investičního fondu i&i Biotech, je to s investicemi do vědy jako s pověstnou slepicí a vejcem. Pokud chybí investice, nevznikají nové projekty. A bez zajímavých projektů není možné získat zájem investorů. Jak tedy takové dilema vyřešit? Na tuto i další otázky odpovídá v novém rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz právě Jaromír Zahrádka. 

Více než tisícovka mladých vědců měla za posledních dvacet let možnost si během netradiční konference Interdisciplinary meeting of young life scientists otestovat své sociální dovednosti. Úspěšný vědec totiž nepotřebuje mít pouze expertní znalosti; musí také umět mluvit a jednat s lidmi, říká k již 21. ročníku akce její zakladatel Martin Fusek.

Roman Pašek řídí Deep Tech skupinu v poradenské společnosti AMIRES. Ta vědcům pomáhá s výzkumnými projekty, včetně oblasti marketingu a dalších podpůrných oblastí. S naší redakcí si Roman Pašek povídal nejen o činnostech AMIRESu, ale i o tom, jak by měla vypadat úspěšná projektová žádost.

Co trápí český systém výzkumu, vývoje a inovací? Jaké změny se v této oblasti plánují? A v jaké fázi se nachází reforma doktorského studia? Na otázky portálu Vědavýzkum.cz odpovídala Radka Wildová, náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).