O vědecké kariéře v Brně ani neuvažoval. Působil v Americe, Rakousku, Švédsku. Nakonec ho uvěznil covid-19 v Brně. Kvůli uzavřeným hranicím nemohl zpátky do Skandinávie, a tak se vcelku náhodou dozvěděl o CEITEC. Zpětně to hodnotí jako zásah osudu. Brno je totiž pro vědeckou práci prý ta nejlepší destinace.

Tereza Kubicová je zakladatelkou festivalu Czech Space Week, který začíná již v sobotu 25. listopadu a potrvá až do 2. prosince. Jak vznikla myšlenka na festival? Jaký bude letošní, již šestý, ročník? A jak se vědci a vědkyně podílejí na programu?

Pamatujete hádanky z Popelky? Máme tady inovovanou verzi. Hádejte. Píše pohádky, ale spisovatel není. Dokáže naslouchat a usmiřovat, ale terapeut není. Přemýšlí o terorismu, ale terorista není. Kdo to je? Je to Michal Malacka, muž mnoha zájmů i profesí: právník, pedagog a prorektor Univerzity Palackého pro strategii a vnější vztahy.

Tomáš Bušina z České zemědělské univerzity v Praze se ve svém výzkumu zaměřuje na reintrodukční programy a prostorové chování zvířat. Monitoringu sýčka obecného a možnostem jeho ochrany se věnuje od roku 2020. Ještě na začátku minulého století byl sýček obecný naší nejběžnější sovou. Pak ho ale začala pronásledovat nepřízeň osudu.

„Moje práce mě dovedla k obrovské životní pokoře a poznání, že ráno vstanete a večer vše může být úplně jinak,“ říká kardioložka Zuzana Moťovská, která se ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady stará o pacienty s akutními kardiologickými stavy. Kromě toho se také věnuje výzkumu, za který v letošním roce obdržela Národní cenu vlády Česká hlava.

Ondřej Veselý se na Přírodovědecké fakultě UK věnuje výzkumu zeolitů. Za disertaci získal cenu od České chemické společnosti a před nedávnem se vrátil ze stáže v Japonsku, kam se příští rok vrací jako postdoktorand.

Součástí vědecké diplomacie je také podpora startupů a inovativních firem. Dle vyjádření prvního náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka pro magazín Export.cz je agentura CzechInvest primárně zaměřená na podporu konkrétních projektů a cílem ministerstva je přenášet zkušenosti ze startupového prostředí v zahraničí. Nedávno se Jiří Kozák v Singapuru mimo jiné zajímal o to, jak tam efektivně propojují startupy a velký byznys.

Marie Pangrácová je doktorandka na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jelikož je neslyšící, potýká se každý den ve své práci s množstvím překážek, které jen stěží dovedeme dohlédnout. I přes svůj hendikep má svou vědeckou dráhu slibně rozjetou. 

Open Science a její principy. To je téma, které zajímá mladou vědkyni Terézii Slaninákovou působící na Fakultě informatiky a Ústavu výpočetní techniky brněnské Masarykovy univerzity. Její původní zájem o informační technologie vzešel z čisté zvědavosti o téma strojového učení.

Podle Jany Šponarové, ředitelky pro datovou strategii a biokurátorství v nadnárodní firmě Immunai, má česká věda v zahraničí velmi dobré renomé a jsme tak žádanými partnery. Říká však také, že u nás chybí větší propojení byznysu a akademického prostředí.