facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jakub Brom: Na počátku byl vědecký zájem, brzy nás ale začali oslovovat potenciální zájemci

28. 10. 2020
Jakub Brom: Na počátku byl vědecký zájem, brzy nás ale začali oslovovat potenciální zájemci

Vědec Jakub Brom, spolu se svými kolegy na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích vytvořil software RemoteGuard, který odhaduje kvalitativní parametry vody ze satelitních snímků. V rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz jsme si povídali o vzniku a financování projektu, o spolupráci s dalšími subjekty i o plánované expanzi do zahraničí.

K čemu vámi vyvíjený software RemoteGuard konkrétně slouží?

Před několika lety jsme se společně s mými kolegy začali zabývat otázkou využití dálkového průzkumu Země pro účely sledování parametrů kvality vody. Již od roku 1984 jsou k dispozici družicové systémy, které toho jsou nějakým způsobem schopné. Část našeho týmu se zabývá hydrobiologií, a proto byla tato otázka nasnadě. Ve chvíli, kdy jsme časem měli k dispozici družicová data zdarma a změnila se jejich dostupnost, se nám vše začalo pomalu otevírat.

Na jakém principu váš software funguje?

Ve zkratce, využíváme satelitní data, ze kterých určujeme vlastnosti vody. Tyto systémy identifikují zejména barevný projev. Dobře se dají sledovat různé pigmenty, například chlorofyl, který nám může o nádržích prozradit spoustu informací. Časem bychom chtěli zkoumat i jiná barviva a řešit například problematiku sinic a dalších organismů vyskytujících se ve vodě.

Jak a kdy projekt vznikl? Můžete stručně přiblížit jeho historii?

Projekt vznikal ve dvou vlnách. Ta první, které jsem se účastnil spíše okrajově, byla kolem roku 2010, kdy jsme udělali první letecké snímkování Třeboňska a poté i přehradní nádrže Rozkoš. V té době jsme začali zkoumat právě chlorofyl, který se ukazoval velmi dobře. Nicméně protože se jednalo o velmi specifická data, která nejsou běžně k dispozici, tak vše zůstalo ve fázi zpracování metodiky, sepsání článků a dalších aktivit.

Co se změnilo, že výzkum nakonec nezůstal v šuplíku?

Postoupila technika a bylo již možné díky evropskému projektu Copernicus sledovat zemský povrch ve vysokém rozlišení. Jeden z těchto satelitů nám právě umožňuje sledovat i kvalitu vody. V roce 2015 už bylo možné využít i rozsáhlejší data, ta navíc dostáváme relativně často, při dobrém počasí až každé dva až tři dny. Před deseti lety to bylo třeba jen dvakrát za rok. Zásadně se změnila i dostupnost dat.

Tehdy tedy projekt začal nabývat dnešní podoby?

V roce 2016 se nám skrze naši kancelář transferu technologií podařilo získat prostředky z projektu TA ČR. Během dvou let (2017–2018) jsme, díky prostředkům z projektu, získali kalibrační data, což je jinak časově a finančně velmi náročná záležitost, a výstupem byl software. Na základě reakcí našich kolegů a zájmu partnerů z praxe jsme brzy viděli, že jde o velmi důležitou věc. Proto jsme se rozhodli vytvořit webový portál, ke kterému by se mohl každý připojit a získat data o téměř jakékoli nádrži na území České republiky, a to i zpětně do roku 2015. Hlavní myšlenkou tedy bylo umožnit přístup k přesným datům. Portál by měl být k dispozici od listopadu. Podrobnosti budou na webových stránkách univerzity.

Šlo tedy hlavně o váš nápad a zájemce o výsledek jste hledali dodatečně?

V tomto směru jsme měli zájem vědecký, na druhou stranu nás začali oslovovat i lidé z různých organizací, jmenovitě například Povodí Vltavy, s.p., že by o takový projekt měli zájem. Zadání jako takové jsme ale neměli.

Projekt tedy vzniknul z grantu z Technologické agentury. Jakým způsobem je financován nyní?

V projektu pokračujeme, protože jsme přesvědčeni o jeho přínosu. Nyní jej ale financujeme z provozních prostředků a věnujeme mu i svůj volný čas. U vývoje softwaru (v této fázi) je výhodné, že zde nevznikají téměř žádné výdaje, které by souvisely například s materiálem. V našem případě jde hlavně o čas, který je na to potřeba vynaložit.

Co vám tedy projekt přinesl? Bude z něj mít nějaké finanční zisky i váš tým nebo Jihočeská univerzita?

Prozatím budeme schopni ze zisku pokrýt provozní náklady. Naopak nepředpokládáme, že tímto způsobem zbohatneme, nicméně doufáme, že se nám časem podaří rozšířit působnost i mimo Českou republiku. Plánujeme expandovat na úroveň celé Evropy. Pokud to vyjde, mluvíme už zřejmě o kladných číslech projektu. Co se týče nefinančního přínosu, projekt nám určitě přinesl navázání kontaktů a spoluprací. V současné době připravujeme s podporou několika subjektů i další, navazující projekty, které by se zabývaly již zmíněnými sinicemi. Jeden z plánovaných projektů je mezinárodní.

 Děkujeme za rozhovor!

 

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Barbara Kytková


Brom photoJakub Brom

V současné době působí na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Do roku 2008 působil i jako odborný pracovník v obecně prospěšné společnosti ENKI v Třeboni, se kterou nadále spolupracuje. Je členem České botanické společnosti, The International Society for Agricultural Meteorology a České společnosti pro ekologii. Zabývá se krajinnou ekologií, fyziologickou ekologií rostlin se zaměřením na energetické toky v porostech a ekosystémech, mikroklimatologií porostů a dálkovým průzkumem Země.