Zrození nápadu
Co vás společně s Petrem Cíglerem nasměrovalo k výzkumu, který představoval základní kámen pro vznik Adalid Sciences?
Pracovala jsem na projektu, ve kterém bylo zapotřebí generovat geneticky upravené myši. Bylo to ještě před zavedením metody CRISPR, ale TALENové nukleázy, které jsme s kolegy tehdy používali, byly oproti původním řešením poměrně efektivní. Zároveň se v literatuře stále více objevovaly práce pracující s myšlenkou terapeutické mRNA, jejíž výhodou je, že ji stačí dopravit do cytosolu a až přeložený protein, například aktivní nukleáza, se dostává na místo účinku, tedy do jádra. Minimalizuje se přitom riziko nesprávně provedeného sestřihu. Napadlo mě, že by stálo za to najít způsob, jak efektivně a bezpečně dopravit mRNA kódující editující nukleázu do buňky. Dala by se tím v budoucnu léčit celá řada dosud neléčitelných onemocnění, připadalo mi to fascinující.
Jaký byl začátek tohoto výzkumu?
Oslovila jsem s touto myšlenkou Petra Cíglera, mého kolegu, kamaráda a skvělého chemika, a on se spoluprací souhlasil. V první fázi projektu, kterým jsme oba spíše vyplňovali volné chvíle v laboratoři, s námi kromě jednoho postdoka a jedné studentky pracoval i František Sedlák, náš nynější společník v Adalid Sciences. Osvojili jsme si nejprve systémy známé z literatury, ale brzy jsme si uvědomili, že je nutné přijít s vlastním, originálním řešením. A tak se v Petrově hlavě zrodil nápad – první lipidoid s adamantanovým jádrem. Složili jsme s ním nanočástice a on fungoval naprosto skvěle, vlastně lépe, než nám dosud známá řešení! Vývoj projektu dále urychlilo i období covidu, které ukázalo důležitost mRNA vakcín.
Adalid Sciences: Inovace v genové terapii
Kteří aktéři na poli genové terapie v zahraničí se také zabývají efektivní metodou transportu mRNA?
Pionýrem v oblasti genové medicíny byla například firma Arbutus. Patentová rodina této společnosti vyústila v licencování velkým firmám typu Moderna nebo Genevant. Všichni tito velcí hráči od Pfizeru přes Modernu po GlaxoSmithKline mají již svou „jednotku“, která se genovou medicínou zabývá. Adalid Sciences se primárně zaměřuje na transportní systém a této oblasti se dále věnuje kromě zmíněné společnosti Arbutus i společnost Precision NanoSystems, která aktuálně přešla pod Cytivu. Kromě toho se této oblasti věnují i menší firmy zejména pak ve Spojených státech. V tak velké konkurenci je tedy obtížné přijít s inovací, ochránit ji a nezasahovat do patentové ochrany ostatních hráčů. Věříme, že naše patenty jsou dostatečně silné na to, abychom mezi ostatními konkurenty obstáli.
Jaký je původ pojmenování vašich lipidických částic XMAN, které dokážou bezpečně dopravit do buněk nukleové kyseliny od jejich základních stavebních kamenů až po dlouhé řetězce?
Název jsme používali v akademickém prostředí. Jeden člen našeho týmu byl zároveň fanouškem komiksových postav X-Men. Důvodem bylo, že kromě toho, že tyto komiksové postavy mají pozměněný genový fond, má jedna z kladných hlavních postav Wolverine také vyztuženou kostru adamantiem (pozn. fiktivní kov). Součástí našich částic je pak právě i adamantan. Pozměněný název XMAN tak odkazoval zejména na kladný charakter těchto superhrdinů, kteří disponují všemi zmíněnými vlastnostmi, a dobře tak vystihují naše částice (smích).
Již od prvního kontaktu se skupinou BTL věříme v budoucí úspěchy.
V nedávné době společnost Adalid Sciences také získala investici v řádu stovek milionů korun od skupiny BTL. Doposud se však BTL zaměřovalo zejména na fyzioterapii, kardiologii a estetickou medicínu. Jak si vysvětlujete, že se skupina BTL rozhodla investovat nově i do genové medicíny? Vnímáte tuto investici také jako příslib vašeho budoucího úspěchu?
Vizí mezinárodní skupiny BTL, která pokládá výzkum a technologie za prioritu, je zejména myšlenka, že jádro světového vývoje představuje věda. Zároveň je cílem této společnosti zvětšovat své portfolio. První kroky v oblasti biotechnologií podniklo BTL navázáním spolupráce se společností Bene Meat Technologies. V oblasti genové medicíny je však Adalid Sciences první společností, se kterou BTL navázala spolupráci. Poté, co jsme BTL oslovili, mezi námi vznikla ohromná synergie. Na BTL oceňuji zejména jejich důraz na inovace a tah na branku, těší mne, že jejich vize souzní s vizí Adalid Sciences, a již od prvního kontaktu s touto mezinárodní skupinou věříme v budoucí úspěchy.
Založení Adalidu/ Autor: Tomáš Běloň, ÚOCHB
Výzvy a budoucnost genové terapie
Jaká je budoucnost firmy Adalid Sciences? Plánujete dále rozšířit své portfolio?
Naším primárním cílem je aktuálně uspět v genové terapii a komercionalizovat naše produkty. Budoucnost však ukáže čas, klíčové pro náš úspěch je držet krok se zahraničím a přinášet další nápady. S tím souvisí neustálý rozvoj našeho portfolia.
Usilujeme o vybudování pravé farmaceutické společnosti a chceme přispět k vývoji výzkumu nejen ve střední Evropě.
Kolik lidí aktuálně pracuje pro Adalid Sciences?
Aktuálně je nás 19. Někteří kolegové jsou z Brazílie či z Japonska. Dále máme také kolegy ze Slovenska. Většina zaměstnanců jsou zkušení vědečtí pracovníci. Osobně mě velmi těší, že projektu věří vědci, kteří ho s námi rozvíjeli v akademickém prostředí, a většina z nich nyní pokračuje s námi v Adalidu. Je to skvělý tým, který odvedl za posledních pár měsíců obrovský kus práce a já jsem na ně velmi hrdá.
V jaké fázi je aktuálně testování vašich nanočástic?
Velkou výhodu našeho produktu jsou robustní in vivo data. V současné době pracujeme na jejich dalším rozvoji, protože víme, jak jsou důležitá pro naše potenciální partnery. Klientem Adalid bude typicky farmaceutická firma či biotech firma, která disponuje terapeutickou molekulou – nukleovou kyselinou – a potřebuje doručovací systém, který dodáme právě my. Pro každou nukleovou kyselinu se celý systém ještě ladí, aby byl pro dané použití co nejlepší. Pro aktuální účely testování používáme modelové nukleové kyseliny, a vytváříme tak silná preklinická data.
V konkurenčním prostředí se průlomové léky stanou časem cenově přístupnější.
Jak probíhá jednání s potenciálními komerčními partnery?
Většina komerční aktivity je mířena na zahraniční trh. Ačkoli nemůžu být konkrétní a vše je zatím v přípravné fázi, objevují se první vlaštovky. Kromě trhu ve Spojených státech je také v oblasti genové medicíny zajímavý trh v Asii. V souladu s naším plánem se ale nyní soustředíme primárně na rozvoj produktu a průzkum trhu.
Kromě bezpečnosti a účinnosti genové terapie zůstává velkou výzvou i její cenová dostupnost, což omezuje její širší využití. Jak v tomto směru budete postupovat?
Vývoj každého léku je mimořádně nákladný a zdlouhavý. U genové terapie to platí dvojnásob. S vysokými náklady jsou spojeny nejen technologie nezbytné pro přípravu finálního produktu, ale především pak fáze klinického testování a komplexní regulační proces, který je nutné absolvovat pro schválení každého léčiva. V oblasti genové terapie se navíc některá pravidla teprve ustavují, což činí komunikaci mezi výrobcem a regulačními agenturami naprosto zásadní. Tyto agentury zároveň přistupují ke schvalování s rostoucí opatrností, což ještě více zvyšuje cenu finálního produktu. Z historie však víme, že jakmile se technologie stanou dostupnějšími, přilákají více společností. V tomto zdravém konkurenčním prostředí se tak i tyto průlomové léky stanou časem cenově přístupnějšími.
Na jaké oblasti v neustále se vyvíjející genové terapii se aktuálně nejvíce pracuje?
Jednou z nejvíce zkoumaných oblastí je aktivní cílení, tzv. targeting. Jinak řečeno, hodně úsilí se vynakládá na to, aby transportní systém donesl terapeutickou molekulu do předem daného místa účinku. Pracuje se i na samotném vylepšení terapeutických nukleových kyselin, zejména těch editačních, a to z hlediska zvýšení účinnosti a specificity. Zároveň se také pracuje na tom, aby částice nevyvolávaly silné imunitní reakce. V tom se liší od vakcín, u kterých se naopak čeká, že nabudí imunitní systém, aby vytvořil protilátky proti vnášenému antigenu. U genových terapií však tato reakce vítaná není.
O potenciálu naší metody transportu mRNA do buněk jsem od začátku nepochybovala.
Od vědeckého výzkumu ke komerčnímu úspěchu
Jak vzniká akademický spin-off? Kdy vám došlo, že se váš výzkum dá komerčně využít?
O využitelnosti a potenciálu jsem od začátku nepochybovala. Nebylo však jisté, zda se celá záležitost dovede do konce. Jsem tedy velmi vděčná za podporu kolegů, kteří projektu věřili, zejména pak Zdeňkovi Hostomskému a Janu Konvalikovi, řediteli ÚOCHB.
Po zmíněném navázání spolupráce s Petrem Cíglerem následovalo jednání s vedením IOCB-Tech, dceřiné společnosti ÚOCHB, které se uskutečnilo před koronavirovou pandemií. Ředitel transferové společnosti Martin Fusek nám vyšel vstříc, přestože náš projekt nebyl typickým projektem ÚOCHB, za což mu velmi děkuji.
Systém ÚOCHB je nastaven tak, že pokud svůj nápad obhájíte, přesvědčíte o jeho možném uplatnění a zároveň je možné jej patentovat, pak máte možnost vytvořit tzv. SWAT team. To se v našem případě stalo a naše snaha pak byla během následujících tří let dotáhnout projekt ke komercionalizaci – ať už prodání licence k našim patentům, nebo vzniku spin-offu. Během prvního roku jsme v rámci naší cesty zvolili druhou variantu. Věříme, že takto má projekt větší šanci na úspěch a přinese i větší výnos vlastníkovi klíčového IP (Intellectual property – duševní vlastnictví), kterým zůstává ÚOCHB.
Jaká je finanční podpora ze strany ÚOCHB při vzniku takového projektu?
Schválený rozpočet nám umožnil rozvinutí projektu. Díky této finanční podpoře jsme mohli přijmout nové lidi a připravit data tak, aby byla zajímavá pro potenciální investory. To by však z grantových podpor nebylo možné uskutečnit. Pro tyto účely fungují v rámci ÚOCHB zmíněné SWAT teamy, které ústav financuje z vlastních zdrojů, tím je de facto vrací do vědy a umožňuje vznik dalších projektů. Součástí dohody je také stálá participace ÚOCHB v pozici společníka v Adalid Sciences prostřednictvím dceřiné společnosti i&i. Z potenciálního úspěchu Adalid Sciences tak můžou těžit i další slibné projekty ÚOCHB.
Tento systém je velmi sofistikovaný a na Západě představuje běžnou praxi. Ve třetím roce již probíhala jednání s potenciálními investory a ve čtvrtém roce vznikl spin-off. Nutno podotknout, že dosavadního cíle by nebylo možné dosáhnout, nebýt celého týmu. Tedy mých kolegů, kteří se rozhodli s námi vkročit do neznáma a opustit svá pracovní místa v ÚOCHB. Za to jim patří obrovský dík.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
Klára Grantz Šašková je biochemička a vedoucí skupiny „Proteáz“ na Katedře genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na medicinální výzkum v oblasti regulace proteasomální degradace a studium viru hepatitidy B. Její práce je součástí Národního institutu virologie a bakteriologie, financovaného z projektu EXCELES.
V červnu tohoto roku spolu s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR založila společnost Adalid Sciences, kde působí jako ředitelka. Firma se věnuje výzkumu a vývoji lipidových nanočástic pro genové terapie.
