facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Michal Pazour: Potenciál dat není pro strategické rozhodování dostatečně využíván

19. 12. 2017
Michal Pazour: Potenciál dat není pro strategické rozhodování dostatečně využíván

S Michalem Pazourem, manažerem projektu VATES - Věda a technologie pro společnost, jsme mluvili o využití dat pro strategické rozhodování při tvorbě politiky výzkumu a vývoje. Spolu se svými kolegy se snaží propojovat data z různých informačních zdrojů a následně tato data v uživatelsky přívětivé formě vizualizovat.

Jak obecně hodnotíte dostupnost dat pro strategické rozhodování o výzkumu a vývoji v České republice? (např. s ohledem na problémy s IS VaVaI atd.)

Obecně bych řekl, že dat pro strategické rozhodování ve výzkumu a vývoji je v ČR nepřeberné množství a je jich čím dál více. Kromě tradičních strukturovaných dat sbíraných a vykazovaných Českým statistickým úřadem či dat z dalších oficiálních zdrojů (např. IS VaVaI), existuje celá řada méně strukturovaných či nestrukturovaných údajů o fungování systému výzkumu a vývoje a chování jednotlivých organizací. Mezi ně patří například výroční zprávy obsahující zajímavé ukazatele o vývoji hospodaření, abstrakty projektových žádostí či publikovaných článků, umožňující sledovat výzkumné zaměření jednotlivých organizací, citace publikací a patentů naznačující, jaký mají výzkumné výsledky dopad atp.

Když se podíváme na oficiální statistiky o výzkumu a vývoji, je skutečně potěšitelné, že data poskytovaná ČSÚ patří svojí kvalitou, pokrytím a včasnou dostupností k evropské špičce a je radost s těmito daty pracovat. Také Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI) je svým způsobem unikátním zdrojem dat pro strategické rozhodování a byla by nesmírná škoda, kdyby se jej nepodařilo udržet v kvalitě, na kterou jsme byli v předchozích letech fungování zvyklí. Současně myslím, že informační potenciál dat z IS VaVaI a dalších údajů od poskytovatelů podpory na výzkum a vývoj není pro strategické rozhodování stále dostatečně využíván. To stejné platí i pro méně strukturovaná data, o kterých jsem se zmiňoval.

Jak přispívá projekt Věda a technologie pro společnost (VATES) k dostupnosti dat?

V projektu VATES se mimo jiné snažíme propojovat data z různých informačních zdrojů a následně tato data v uživatelsky přívětivé formě vizualizovat. Pro účely propojování dat jsme si vytvořili interní datový server, kam ukládáme údaje z veřejně dostupných i vybraných placených databází. Pokud máme k těmto údajům jednoznačný identifikátor subjektu (zpravidla IČ), můžeme tato data propojit a vytvořit tak komplexnější profil jednotlivých subjektů aktivních ve výzkumu a vývoji. Takový datový server vytváří zajímavý nástroj pro různé analýzy.

Vedle toho se snažíme zpřístupnit existující údaje širšímu spektru uživatelů prostřednictvím interaktivních vizualizací. Ty umožňují zobrazit například spolupráce jednotlivých vysokých škol, výzkumných institucí a podniků na projektech či výsledcích VaV a vizuálně intuitivní formou tak prezentovat vazby uvnitř výzkumného systému. Jiná interaktivní vizualizace zase umožňuje sledovat, do jakých odvětví a konkrétních podniků směřovala podpora podnikového výzkumu v minulých letech. Všechny interaktivní vizualizace postupně tak, jak vznikají, zveřejňujeme na našem webu https://www.strast.cz/.

Jaká je v České republice „kultura“ práce s daty pro strategické rozhodování? Myslíte si, že se jí daří zlepšovat?

Myslím, že strategické rozhodování založené na předchozích analýzách (tzv. evidence-based policy) se stalo v ČR určitým standardem. Stejně tak začíná být kladen čím dál větší důraz na hodnocení přínosů předchozích programů a jiných opatření realizovaných politik, což mimochodem považuji za jeden z mála pozitivních vedlejších efektů Strukturálních fondů EU, které do ČR v posledních 10 – 15 letech plynou. Ve strategickém rozhodování na základě minulých údajů tedy problém nevidím. Jenže taková rozhodnutí zpravidla reagují na vývoj před několika lety, v lepším případě na vývoj současný. Proaktivní politiku je však potřeba uskutečňovat nejen v návaznosti na pochopení současného stavu a minulého vývoje, ale také na základě průzkumu a analýzy možného budoucího vývoje. A právě v tomto pohledu dopředu máme stále značné rezervy.

Proto se v projektu Věda a technologie pro společnost (VATES) zaměřujete také na metodu foresightu jako nástroje k tvorbě a implementaci strategií ve VaV. Dalo by se říci, že jste v ČR průkopníky této metody? A jaký je o ní zájem mezi vašimi klienty?

Foresight je právě nástrojem, který svým způsobem pomáhá prozkoumávat budoucnost. Není to žádná vědecká metoda, spíše se jedná o přístup k identifikaci a strukturované analýze různých variant budoucího vývoje. Takovou základní otázkou foresightu je „Co se stane, když ...?“ . Ke zodpovězení této otázky je zapotřebí pochopit celou řadu komplexních vztahů, k čemuž se využívají různé kvantitativní a kvalitativní metody.

Nemyslím, že jsme průkopníky foresightu v ČR. Nejspíš jsme byli první, kdo tento přístup využil jako nástroj pro strategické rozhodování v politice výzkumu a vývoje. Pracovišť, které foresight systematicky využívají v jiných oblastech, je však více. Před dvěma roky jsme proto iniciovali vznik Národní sítě pro foresight, která sdružuje tato pracoviště a společně usiluje o zavedení foresightu jako běžné součásti procesu strategického rozhodování ve veřejné správě. V této souvislosti je pozitivní, že zájem veřejné správy o uplatnění foresightu roste, a to jak na národní úrovni, kde byl využit například při přípravě strategie Česká republika 2030, tak i na regionální a municipální úrovni, kde byly v poslední době metody foresightu uplatněny například při přípravě strategie Brno 2050.

Jaké jsou (nejbližší) plány v rámci projektu VATES? Plánujete nějaké novinky?

Rozhodně se chceme nadále soustředit na rozvoj interního datového serveru, který je důležitým nástrojem pro různé analýzy. Pozitivní ohlasy na naše interaktivní vizualizace jsou pro nás rovněž silným impulsem a povzbuzením pro prezentaci zajímavých dat touto formou. Rozpracovánu máme interaktivní vizualizaci údajů o grantech Evropské výzkumné rady (ERC), která umožní sledovat aktivitu a úspěšnost zemí v jednotlivých letech a také nositele ERC grantů podle národnosti a místa řešení.

Velkou oblastí, které se budeme věnovat, je sledování technologických trendů a vyhodnocování jejich dopadů na společnost. Zde máme v plánu propojit naše zkušenosti ve foresightu s metodami technology assessmentu, který se věnuje právě posuzování pozitivních a negativních efektů nových technologií, a kde jsme získali zajímavé zkušenosti v předchozích mezinárodních projektech. Tato oblast je ve strategickém rozhodování v České republice stále poněkud nedoceněna, což bychom chtěli změnit.

Děkujeme za rozhovor!

 


FotoMP smallMichal Pazour vede oddělení strategických studií v Technologickém centru Akademie věd ČR. Profesně se specializuje na hodnocení, analýzu a formulaci výzkumné a inovační politiky. Koordinuje národní a mezinárodní projekty a studie zaměřené na evaluaci výzkumných a inovačních politik a na identifikaci příležitostí a nástrojů pro posílení národního inovačního systému. V letech 2015 – 2016 působil v expertní skupině Evropské komise pro uplatnění strategického foresightu jako nástroje pro tvorbu výzkumné a inovační politiky. V letech 2004 – 2007 pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, kde se podílel na formulaci strategických a programových dokumentů pro inovační politiku.