facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Paul Lewis: Věda a být tak trochu nerdy je dnes cool

10. 6. 2022
Paul Lewis: Věda a být tak trochu nerdy je dnes cool

Jakou nejčastější chybu dělají vědci-popularizátoři? Zažíváme zlaté časy komunikace vědy? A jaké jsou současné trendy v oblasti vědeckých filmů? Na tyto otázky odpovídal Paul Lewis, kanadský televizní producent a dokumentarista vědeckých pořadů, který byl také jedním z hostů na letošním ročníku Academia Film Olomouc.

20220608PaulLewisByJanHromadko

Jedním z hostů letošního festivalu Academia Film Olomouc (AFO) byl i Paul Lewis, kanadský televizní producent, dokumentarista a konzultant s více než třicetiletou praxí ve vysílání a produkci vědeckých pořadů. Jako prezident a generální ředitel společnosti Discovery v Kanadě se například podílel na vzniku nejambicióznějších a nejúspěšnějších faktografických televizních pořadů a digitálního obsahu na světě.

Jak vnímá současnou komunikaci vědy a obecně zájem o vědu? Věda je nyní všude kolem nás a je o ni obrovský zájem. Věda a být tak trochu nerdy je dnes cool! To je obrovský posun ve vnímání lidí od doby, kdy jsem vyrůstal já. Před patnácti lety, když jsme přišli s konceptem krátkých videí o vědě jako každodenní součást televizního programu Daily Planet, jsme byli první a jediní. Dnes jsou taková videa naprosto běžnou součástí internetu. Věda již není něco abstraktního nebo vzdáleného, je přímo součástí našich životů. Všechny ty nové technologie, které dnes denně používáme, začaly v laboratoři.“‎

Stavitelé mostů

Paul Lewis je ředitelem konference World Congress of Science and Factual Producers, která se letos koncem listopadu koná v Glasgow. „Hlavním cílem naší každoroční konference je pravidelné setkávání a propojování – stavění mostů mezi různými komunitami, od producentů, režisérů, finančních partnerů, moderátorů, novinářů, ale i samotných vědců a tvůrců nejrůznějšího digitálního obsahu, všech, kdo jsou zapojení do komunikace vědy prostřednictvím filmů a videí. Každý má jiné zájmy, zkušenosti, často patří ke zcela jiné generaci, ale to vzájemné setkávání je nesmírně důležité a inspirativní. I samotný program podporuje, aby se lidé měli možnost setkat, učit se navzájem a třeba i navázat delší spolupráce. Také se vždy snažíme zahrnout maximum konkrétních video ukázek.“‎ Na programu jsou tak tradiční tematické sekce a panelové diskuze, nebo představení největších novinek, ale třeba i „speed dating“‎ vědců a filmových producentů. „Vědci mají možnost nabídnout své nápady producentům, přesvědčit je, že to stojí za zfilmování.“‎

Konference se účastní zpravidla přes 700 účastníků. Posledního ročníku, který byl kvůli koronavirové pandemii online, se zapojilo na 1200 delegátů z celého světa. „Konference se vždy koná na jiném místě, protože chceme podpořit místní tvůrce a skutečně propojovat účastníky z celého světa,“ ‎říká její ředitel.

Kratší nebo velkolepé

Jaké jsou současné trendy? „Pozorujeme dva extrémy, roste obliba krátkých filmů a na druhé straně je poptávka po megalomanských show s velkým rozpočtem. A myslím, že bude čím dál těžší produkovat monotematické vědecké dokumenty, mnohem větší ohlas mají ‚hybridi‘ – dokumenty, které kombinují například biologii a historii nebo technologický pokrok a lidské chování. Také se dynamicky mění financování projektů a role distributorů. Producenti stále hledají, jak získávat nové diváky, především ty mladší. A také se do komunikace vědy dostává více žen, z toho mám obrovskou radost. Věda a filmový průmysl byly dlouhodobě doménou mužů, nyní se to konečně začíná měnit, což inspiruje a motivuje další ženy. A i diváci si více všímají a sledují, kdo je před a kdo je za kamerou,“‎ shrnuje Paul Lewis, který jak s oblibou říká, má sledování trendů a hledání talentů přímo v popisu práce.

Experimentujte

Vědcům, které láká komunikace vědy radí, začít a zkoušet. „Vyberte si způsob a platformu, která vám nejlépe sedí a pusťte se do toho. Je dobré mít nějaký formální trénink, jak efektivně vyprávět příběhy – nabídka nejrůznějších workshopů a kurzů, jak komunikovat vědu, stále roste. To hlavní je ale o zkoušení, zlepšování a učení se z chyb. V tom jsou sociální sítě skvělé, zpětnou vazbu vám dají téměř okamžitě.“‎‎

Jaké jsou nejčastější chyby začínajících popularizátorů? „Vědci velmi často upřednostňují informace a fakta, zapomínají na příběh a formu sdělení. Přitom při komunikaci vědeckých témat je klíčový právě ten zajímavý a strhující příběh, do kterého jsou zabalená fakta a informace. Jde to trochu proti tomu, v čem jsou vědci trénovaní,“‎ říká Lewis a dodává, že pro úspěch je potřeba mít trochu štěstí, být autentický a vytvořit si vlastní styl. „Především vás to musí bavit a musí to na vás být vidět. Pro dobrou komunikaci vědy nemusíte být přímo vědec, ale musíte vědu milovat a chtít ji komunikovat. A platí to i naopak, pokud jste skvělý komunikátor a chcete, můžete se doučit vědu.“‎

Kanadský servis pro vědce i novináře

Paul Lewis je také členem správní rady Canadian Science Media Centre, které vzniklo v roce 2008. „Inspirací nám bylo Science Media centre ve Velké Británii, které novinářům zprostředkovává vědecky podložené informace. Oproti němu jsme ale mnohem menší, jak počtem lidí, tak i množstvím financí. Význam centra a jeho služeb je ale obrovský,“‎ říká o důležitosti servisu, které centrum poskytuje (nejen) kanadským novinářům.

„Obrací se na nás novináři s nejrůznějšími tématy, sami se snažíme předvídat otázky a být na ně připravení. Během covidu se stalo mnoho chyb, o tématu často mylně informovali ‚běžní‘ novináři, kteří správně neporozuměli datům nebo nevěděli, jak vzniká vědecké poznání. Ale není to jen covid, čelíme klimatické změně a dalším výzvám. Potřeba novinářů specializujících se na vědu obrovsky nabývá na významu,“‎ sdílí Lewis.

„Jako vědecký novinář musíte v první řadě mít důvěru lidí, budovat vzájemný vztah. Pokud budete mít informace, ale nebudete lidem sympatický nebo důvěryhodný, informace jim nepředáte. Právě důvěry a pocitu napojení zneužívají dezinformátoři. Vědecká novinařina také od vás vyžaduje obrovskou flexibilitu, neustále sledování rychle se měnícího prostředí, odhadování trendů a kritické hodnocení a ověřování nejnovějších poznatků. A jak covid ukázal, tyto informace mají obrovskou sílu, často je to i otázka života i smrti.“‎

Podle Lewise zároveň ale prožíváme zlaté časy komunikace vědy. „Nikdy dříve jsme neměli lepší prostředky, jak rychle a efektivně komunikovat. Mnoho vědců a vědkyň během covidové pandemie pochopilo, že mohou komunikovat a vysvětlovat vědu přímo, například prostřednictvím Twitteru a dalších sociálních sítí. A mnoho z nich to začalo bavit. Nyní zažíváme perfektní čas pro komunikaci vědy – stačí jen vytrvat a ukazovat lidem, že věda je naprosto nezbytnou součástí našich životů a že je cool.“‎

 

Autorka: Pavla Hubálková

Foto: Jan Hromádko, AFO


20220608PaulLewsiByJanHromadko2Paul Lewis

Je kanadský televizní producent, dokumentarista a konzultant s více než třicetiletou praxí ve vysílání a produkci vědeckých pořadů. Je ředitelem konference World Congress of Science and Factual Producers a členem správní rady Canadian Science Media Centre. Jako prezident a generální ředitel společnosti Discovery v Kanadě se podílel na vzniku nejambicióznějších a nejúspěšnějších faktografických televizních pořadů a digitálního obsahu na světě.