Co bylo impulsem ke vzniku CATRIN?
Těch impulsů bylo několik. Hlavním důvodem byla jedinečná šance vytvořit vědecky silnou instituci. Na univerzitě jsme vybudovali tři výzkumná centra, která se ukázala být vysoce výkonná a plně udržitelná. Postupem času se ukázalo, že mezi těmito výzkumnými centry je intenzivní spolupráce. Proto začalo být žádoucí je sjednotit pod jednu řídicí strukturu, která bude ryze vědecky orientovaná.
Další důvod byla organizace center. Centra se začala odlišovat od svých mateřských fakult, a to ve výzkumné rovině, internacionalizaci nebo strukturou financování. Byla potřeba se intenzivněji přeorientovat na světové grantové programy a koordinovaně se věnovat otázce udržitelnosti po roce 2022, kdy končí financování výzkumných center z rámcových programů. Integrací zvyšujeme šanci na udržitelnost a další rozvoj výzkumu, který uskutečňujeme.
Co Vás vedlo k tomu, že jste se z prorektora pro strategii vědy a výzkumu na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP) rozhodl stát ředitelem CATRIN?
Proces integrace nebyl sice přímo součástí úseku prorektora pro strategii vědy a výzkumu, nicméně se ho citelně dotýkal. Pozice ředitele vysokoškolského ústavu CATRIN je vlastně plynulým pokračováním některých aktivit, které byly započaty za mého působení prorektora.
Také jsem měl čistě osobní důvod. Cítil jsem potřebu, aby byl proces integrace CATRIN dokončen. Takto k němu mohu přispět a s trochou nadsázky lze říct, že raději lituji věcí, které udělám než věcí, které neudělám.
Proč si myslíte, že tuto pozici jste získal právě vy? Co bude Váš přínos pro CATRIN?
Mojí rolí je nastartovat CATRIN a dokončit proces integrace, tedy dořešit zajištění přístrojového či prostorového vybavení, výzkumných projektů a personální agendy. Chci nastavit ústav tak, aby mohl hladce fungovat a navázat na činnost výzkumných center. Myslím si, že díky mému působení v managementu univerzity k tomu mám velkou škálu znalostí a informací, které teď mohu zužitkovat.
CATRIN má tři části, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), Centrum regionu Haná (CRH) a Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM). V čem tkví jejich provázanost a co se mění vznikem CATRIN?
Provázanost všech tří výzkumných center se například ukázala hned zpočátku pandemie. ÚMTM sehrál velkou roli, především díky jeho řediteli Marianu Hajdúchovi, při vytváření kapacit na PCR testování. Na budování testovacích týmů se podíleli i pracovníci z CRH. RCPTM zase zužitkovalo dlouhodobý výzkum v oblasti nanočástic. Vyvinuli v rekordním čase magnetické kuličky, které se používaly pro izolaci virální RNA. Bylo to v době, kdy byl trh s komerčními kity pro PCR paralyzovaný a bylo potřeba najít urychleně náhradní řešení. Nicméně, stejně jako tato synergická spolupráce i mnoho jiných společných projektů výzkumných center vznikalo ad hoc, mnohdy čirou náhodou. My chceme jejich jednotným řízením dosáhnout vyšší míry koordinovanosti a systematického prohloubení spolupráce.
Jde tedy o propojení těchto tří částí, nebo se daří spolupráci vytvářet i venku?
CATRIN je otevřená struktura. To znamená, že máme ambice spolupracovat s dalšími týmy uvnitř univerzity, ale i s ostatními univerzitami a výzkumnými institucemi v tuzemsku i zahraničí. Naším cílem je postupně budovat centrum, které bude vysoce multidisciplinární. Chceme řešit velké vědecké výzvy. Netýká se to jenom lékařských a přírodních věd, snažíme se navázat spolupráci i s vědci z humanitních a společenskovědních oborů.
Bývalý rektor UP Jaroslav Miller se vyjádřil, že díky CATRIN může vzniknout v Olomouci jedno z nejsilnějších vědeckých center ve střední Evropě. Máte strategii, jak toho chcete dosáhnout?
Všechna tři výzkumná centra mají vysokou míru internacionalizace. Máme až 50 % zaměstnanců ze zahraničí. V tomto trendu chceme pokračovat. Zaměřujeme se na široké společenské problémy, ať už je to energetika, změna klimatu nebo případná rizika spojená s dalšími mimořádnými ohroženími jako byla pandemie.
Jak chcete nalákat schopné vědce z jiných pracovišť v Česku nebo ze zahraničí? Existuje na CATRIN podpora mladých vědců?
Ta strategie je dvojí. Za prvé budujeme instituci, která je svým výzkumem na špičkové úrovni. Máme tím větší šanci oslovit vědce i ze zahraničí, ať už juniorní nebo seniorní. Druhým aspektem je příprava prostředí, které může rozvíjet kariéru juniorních vědců. Momentálně pracujeme na systému kariérního řádu. Nabídneme možnosti vytvoření juniorní skupiny v rámci CATRIN především mladým talentovaným vědcům, kteří jsou schopní uspět v soutěžích o granty typu starting ERC či podobných. Budou mít možnosti svoji skupinu dále budovat a po příslušné evaluaci případně přejít na seniorní pozici.
Jsou nějaké důsledky pandemie Covid-19 na vědu, která vzniká na CATRIN?
Někteří naši zahraniční vědci bydlí přímo v Olomouci, nicméně část dojíždí. Pandemie to znemožnila a komunikace se přesunula do online formy. Na druhou stranu se ukázalo, že i tento způsob komunikace do značné míry funguje. Vedoucí skupin nebo klíčoví vědci jsou schopni řídit své týmy i na dálku. Jsem přesvědčen, že je to způsob, který bude využíván i v budoucnu.
Jak se projevila pandemie na financování vědy?
Odpověď přinese čas. Zdá se, že existuje poměrně jasná představa institucionálního financování do roku 2022. Obávám se však, že podoba následného vývoje je spíše otázkou toho, jak bude celý stát schopen financovat tento klíčový sektor. Nicméně, myslím si, že pandemie v tuto chvíli jasně ukázala, jak důležitá je role univerzit, výzkumných institucí a vědy obecně pro řešení podobných krizových situací.
Je excelentní věda otázkou peněz?
Nebudu zastírat, že finance jsou opravdu důležité. Rozhodně ale nejde vybudovat excelentní výzkumné pracoviště jenom přílivem peněz. Tento koncept už se mnohokrát bez úspěchu v České republice vyzkoušel. To, co věda potřebuje, je zjevně mnohem komplexnější. Kromě financí musíme mít jasně postavenou metodiku hodnocení vědy a výzkumu. Nesmíme se bát označit výzkumné týmy nebo organizace, které jsou excelentní. Mnohdy se setkávám s tím, že slovo excelentní je zapovězené. A naopak se nesmíme bát označit týmy, které jsou vyloženě slabé a potřebují na sobě pracovat, nebo které by dokonce bylo v krajním případě lepší zrušit. Důležitým předpokladem je nastavení zdravého klimatu, které bude uvnitř konkurenční.
Máme v České republice obecně dobré podmínky pro výzkum?
Podmínky se každopádně lepší. Nicméně si stále myslím, že potřebujeme změnit pohled na “českou vědu“. Neexistuje česká věda a zahraniční věda, věda je pouze jedna. Může být dobrá nebo špatná. V České republice stále existuje tento zakořeněný pohled české malosti a ten nás brzdí v rozvoji a v budování vědy na mezinárodní úrovni.
Jak jste spokojený s implementací Metodiky hodnocení 2017+?
Jako prorektor pro strategii vědy a výzkumu jsem byl zodpovědný za realizaci hodnocení univerzity v modulech 3 až 5. Pro univerzitu bylo velice cenné jak samotné sestavení sebeevaluační zprávy, tak i hodnocení mezinárodním evaluačním panelem. Panelisté byli profesionální, kritičtí a konstruktivní. Materiál, který jsme posléze dostali, je klíčovým dokumentem, z kterého bude management vědy a výzkumu na UP příštích pět let vycházet. Nicméně, metodika 2017+ se vyvíjí a bude se muset vyvíjet dál. Reprezentativita výsledků modulu 1 se bude ukazovat postupně s časem, jak budou přibývat vybrané výsledky. Také trochu chybí pohled na ohlas vědeckých prací, tedy jejich citovanost. Obecně je ale metodika 2017+ velice zdravý koncept.
Byl jste prorektorem pro strategii vědy a výzkumu na UP, jak hodnotíte tamní výsledky hodnocení 2017+?
Naše univerzita v posledních letech ukázala, že rozhodně patří mezi výzkumné univerzity. Máme právem být na co hrdí. Kromě výzkumných směrů, na kterých participuje CATRIN, může být univerzita pyšná na celou škálu výsledků napříč všemi fakultami. Ať už to jsou výsledky z našich mateřských fakult, dále Fakulty tělesné kultury, Cyrilometodějské teologické fakulty nebo je to věda na Filozofické fakultě UP. Jako prorektor jsem si všiml, že právě například na Filozofické fakultě se daří postupně prohlubovat orientaci na kvalitní vědu a výzkum. Humanitní směry se naučily hodnotit svoji práci mnohem efektivněji a podporovat ty týmy, které jsou excelentní, což jim pomáhá zlepšovat svůj výzkum. Obecně si myslím, že celá univerzita se v tomto posouvá, nicméně stále máme co zlepšovat.
Jak se vám daří v transferu technologií a ve spolupráci s aplikační sférou? Spolupracujete s podniky v regionu?
Výzkumná centra se v rámci svých managementů již dříve věnovala transferu technologií ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem UP. CATRIN samozřejmě bude i nadále této oblasti věnovat velkou pozornost. Založili jsme Technology Transfer Office, který má za úkol cíleně provádět technologický skauting v jednotlivých výzkumných týmech a identifikovat technologie, které jsou vhodné k transferu. Proces transferu technologií je ale obecně dlouhodobá záležitost. Řadu let trvá, než se přejde od základního či aplikovaného výzkumu k jasně definované a transferovatelné technologii, která navíc uspěje na trhu. V současné době se nám již první takové technologie objevují - například spolupráce se společností Brazzale Moravia se přerodila ve vznik spin-off firmy Laktofirm orientující se na separaci syrovátkových proteinů z mléčného média. Ve směru biotechnologického výzkumu spolupracujeme se společností ECO Finance group provozující technologicky moderní Farmu Smržice nebo s akciovou společností Úsovsko. Pochopitelně podobných příkladů spolupráce s podniky v regionu existuje více.
Na co jste ve své kariéře nejvíce pyšný?
Našemu týmu se podařilo vyvinout metody pro simulace dynamiky nukleových kyselin, které dnes standardně používá značná část vědecké komunity věnující se simulacím nukleových kyselin po celém světě pod označením OL3 nebo OL15, kde OL pochopitelně znamená Olomouc.
Máte nějaké své vědecké či mentorské vzory? Jak vás inspirují?
Z center můžu jmenovat celou řadu skvělých lidí. Například chemika Pavla Hobzu, fyzikálního chemika Radka Zbořila a také mého školitele, fyzikálního chemika Michala Otyepku. To jsou pánové, u kterých se snoubí jak manažerská role, tak role skvělého vědce. Čistě z pohledu vědy obdivuji biochemika Jiřího Šponera z Biofyzikálního ústavu AV ČR, který zároveň působí i u nás v CATRIN. Všichni jsou to úžasní vědci, ale hlavně z lidského hlediska jsou to i velice inspirativní a vzácné osobnosti a jsem velice rád, že s nimi mohu spolupracovat.
Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Eva Doležalová
Pavel Banáš
absolvoval Přírodovědeckou fakultu UP. Jeho výzkum se zabývá molekulárně dynamickými simulacemi nukleových kyselin. Od roku 2019 byl prorektorem pro strategii vědy a výzkumu, věnoval se především tvorbě metodiky hodnocení vědy a výzkumu na Univerzitě Palackého. V současné chvíli působí jako ředitel CATRIN.
