VDI monitor tzv. Ventricular Dyssynchrony Imaging, využívající ultra-vysokofrekvenční EKG záznam, může fungovat trojím způsobem. Buď jako diagnostika před implantací kardiostimulátoru, díky níž lze určit, zda je pacient vhodný pro tento typ zákroku, nebo se dá použít jako pomocník při nastavení samotného kardiostimulátoru. Největší využití má ale přístroj přímo při zákroku pro určení vhodné pozice elektrody kardiostimulátoru v srdci. Když lékař vidí vysokofrekvenční mapy, které monitor umí vytvořit v reálném čase, pomůže mu to dosáhnout lepšího přehledu o tom, jak stimulátor zafungoval a může už během operace stanovit optimální konfiguraci elektrod. Vysokofrekvenční mapy odhalí nejen to, která část srdce se při zavádění kardiostimulátoru aktivuje dřív a která později, ale díky nim jsme schopni také zjistit, jak velké vzájemné zpoždění je. Když je srdce zdravé, tak celý objem obou komor se aktivuje téměř v jednom okamžiku. Když je ale nějaký problém, například je pacient po infarktu, tak nějaká část srdce se aktivuje dřív a jiná později, a to je VDI monitor schopen zjistit.
Na vývoji se podílejí Ústav přístrojové techniky AV ČR, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze a soukromá společnost Cardion s.r.o.
Na otázky CeTTAV odpovídá Pavel Jurák vedoucí vědecké skupiny, ÚPT AV ČR.
Jste přímým účastníkem tohoto příběhu transferu, jak byste ho glosoval? Co Vás naučil?
Bez trpělivosti a přesvědčení, že to funguje, to prostě nejde. Důležité je, aby při spolupráci panovala důvěra a schopnost naslouchat požadavkům druhé strany. Pak lze účinně propojit nové technologie s praktickým využitím.
Často se setkáváme s názorem, že mezi byznysovou a akademickou sférou zeje stále velká propast, chybí společný jazyk a často i vůle porozumět si. V případě Vaší vědecké práce to působí přesně opačně. Jaký máte recept na bezkolizní spolupráci vědy a byznysu?
Chyby lze hledat na obou stranách. Akademická sféra často neposkytuje témata vhodná pro praxi a neuvědomuje si rozdíl mezi ověřením principu a komerčním produktem. Soukromá sféra zase často nevěří v perspektivu konkrétního výzkumu a nedokáže odhadnout jeho potenciál. Je třeba si ale uvědomit, že je zcela běžné, že něco nevyjde. Naopak, úspěšná spolupráce završená finálním produktem není běžnou záležitostí. Nestačí tedy nápad, klíčové je propojení výzkumného pracoviště, aplikačního pracoviště a financování. Pokud všechno klapne (i lidsky), pak to může vyjít.
Jaká úskalí má transfer výsledků výzkumné činnosti v oboru, ve kterém pracujete?
Největším úskalím je nutnost certifikace zdravotnického prostředku. Bez této certifikace nelze produkt nabízet pro klinické využití. Nejnovější evropská legislativa je v tomto směru velmi striktní a omezující především pro menší výrobce.
Velkou výhodou testování technologie VDI je skutečnost, že jednotlivé instalace probíhají na základě aktivní spolupráce s lékaři, kteří představují špičky ve svém oboru a projevují neobyčejný zájem o novou technologii.
VDI monitor je v současnosti ve fází experimentálního zařízení s CE certifikací (lze bezpečně připojit na pacienta) a je ověřován na klinických pracovištích. Počet těchto pracovišť se dynamicky rozrůstá. V současnosti je tato technologie testována ve čtyřech nemocnicích v ČR, dále v Holandsku a Velké Británii. Další instalace jsou připraveny v USA a ČR.
Co Vás čeká v nejbližším období?
Testujeme nové metody, které doplní další informaci do VDI monitoru. Je to docela zajímavé. A také se těšíme na spolupráci s dalšími kardiologickými centry. Navázali jsme též kontakt s dalším výrobcem akvizičních systémů v Holandsku a testujeme možnost rozšířit technickou základnu VDI monitoru.
Děkujeme za rozhovor.
Zdroj: CeTTAV
