Vytisknout tuto stránku

Petr Konvalinka: Podpora výzkumu ve společenských vědách je pro TA ČR velmi důležitá

11. 2. 2021
Petr Konvalinka: Podpora výzkumu ve společenských vědách je pro TA ČR velmi důležitá

V rozhovoru s předsedou Technologické agentury ČR se mimo jiné dozvíte, co agentura plánuje do budoucna, jak ji ovlivnila stále aktuální pandemie koronaviru či jak to bude v následujících letech s podporou společenského, humanitního a uměleckého výzkumu.

Petr Konvalinka

Jak hodnotíte minulý rok v TA ČR? Co se povedlo a co naopak ne?

Minulý rok byl pro všechny z nás velkou zkouškou, byl plný výzev a změn. Ukázalo se, jak obrovský přínos má věda, a to jak ta základní, tak i ta aplikovaná. Společnost by měla smeknout nejen před zdravotníky, policisty, vojáky, hasiči, učiteli a dobrovolníky, ale také před vědci, kteří prokázali, jak jsou potřební pro naši společnost a jak jejich mravenčí dlouhodobá práce může pomoci v krizových situacích. Protože celý svůj profesní život působím v akademickém prostředí, chtěl bych vyzdvihnout vysokou erudovanost a flexibilitu českých výzkumníků.

Přes všechna opatření a omezený osobní kontakt se Technologické agentuře ČR (TA ČR) v loňském roce podařilo vyhlásit 8 veřejných soutěží v národních programech a 7 mezinárodních výzev, prostřednictvím ERA-NET cofundů. Administrovali jsme 1514 projektů v realizaci, což je o 171 více než v roce 2019. Naši zaměstnanci zajistili o 40 % více hodnocení návrhů projektů než v předcházejícím roce. Těší mě i kontinuální zjednodušování administrativy pro řešitele projektů. Připravili jsme kromě jiného novou zadávací dokumentaci, která odráží nejen naše vlastní, ale i zahraniční zkušenosti a také připomínky a pohled žadatelů. Jejich prvotní zpětná vazba je pozitivní a oceňují přehlednost i lepší srozumitelnost.

Dle vašich slov se zdá, že vás pandemie nijak zvlášť neovlivnila. Jak se TA ČR přímo zapojila do řešení pandemie? 

TA ČR se také snažila pomoci společnosti v přetěžké situaci pandemie COVID-19. Nabídli jsme řešitelům již podpořených projektů rozšířit aktivity o výzkumná témata související s COVID-19. Celkem jsme takto státní podporu navýšili o 100 milionů korun. Na eliminaci negativních společenských dopadů pandemie jsme zaměřili mimořádnou veřejnou soutěž programu ÉTA. Na ní bylo vyčleněno dalších 100 milionů korun. V programu mezinárodní spolupráce DELTA 2 jsme oslovili všechny své zahraniční partnery, aby zvážili možnost zaměření tohoto společného programu na výzkum spojený s pandemií. Pozitivně se vyslovilo sedm partnerů, mezi nimi korejský KIAT či brazilská EMBRAPII.

V minulém roce jsme splnili všechny cíle, které měla TA ČR stanoveny svojí koncepcí a nad rámec toho, díky nezměrnému úsilí našich zaměstnanců, se nám podařilo administrovat více projektů, cíleně podpořit důležité výsledky výzkumu (např. 3D maska CIIRC ČVUT, pipetovací robot, nanoroušky, metodika testování COVID-19 a další) a usnadnit výzkumníkům jejich práci. Za to vše bych chtěl velmi poděkovat Dovolím si říct, že výše zmíněné dokazuje, že náš provoz nebyl nijak výrazně ohrožen, a že TA ČR v roce 2020 fungovala velmi dobře a efektivně.

A jaký si myslíte, že bude mít pandemie dopad na vědu v Česku?

Záleží, z jakého úhlu pohledu se na tuto otázku podíváme. Každá krize má jistý pozitivní dopad, vědu nevyjímaje, tím, že akceleruje a urychluje tempo vývoje. Má samozřejmě mnoho negativních dopadů, kromě jiného i šetření výdajů ve všech oblastech fungování společnosti. V případě prostředků na podporu vědy to může znamenat jistou stagnaci výše podpory v několika následujících letech.

Jak jste spokojen s výší rozpočtu TA ČR?

Bohužel v letošním roce máme méně finančních prostředků, než bychom potřebovali k uspokojení obrovského počtu velmi dobře hodnocených projektů ve všech veřejných soutěžích. Po období, kdy úspěšnost ve veřejných soutěžích byla na úrovni téměř 30 % se vzhledem k navýšení počtu návrhů projektů a nižšímu rozpočtu snížila úspěšnost na 20 % i méně. Doufám, že to může určitým způsobem vykompenzovat Národní plán obnovy. Nicméně bude velmi záležet na konkrétních podmínkách. A samozřejmě také velmi pomůže další programové období Strukturálních fondů EU a operační programy, které začnou zhruba za rok nabíhat.

Chystáte v tomto roce nějaké novinky?

Ano, chystáme. Máme připravenou Koncepci TA ČR na roky 2021–2025, která reflektuje nejen dříve plánované změny, ale reaguje také na krizové situace a zadávání veřejných soutěží flexibilněji, efektivněji a rychleji. Máme v úmyslu se dále zaměřit na zjednodušení pravidel a administrativy při řešení projektů TA ČR. Připravili jsme nové Všeobecné podmínky pro řešitele a také jsme sjednotili Zadávací dokumentaci pro programy TA ČR. Doufáme, že se naši příjemci budou ještě lépe orientovat v administrativě při řešení projektů.

Letos skončil program ZÉTA zaměřený na mladé výzkumníky. Chystáte jej v dalších letech nahradit jiným programem?

Program neskončil vloni, končí v příštím roce. Bohužel, vzhledem k nedostatku finančních prostředků, jsme nemohli vypsat plánovanou veřejnou soutěž, která měla být poslední ve schváleném programu. Plánujeme veřejné soutěže zaměřené na mladé výzkumníky vypisovat od roku 2023 v rámci nově navrhovaného programu Technologické agentury s názvem SIGMA.

Den TACR den S 24

Chystá se pokračování programu ÉTA nebo jiná podpora aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách?

Na podporu společenského, humanitního a uměleckého výzkumu nezapomínáme, je pro TA ČR velmi důležitý a jsme jedním z mála poskytovatelů, kteří tuto oblast výzkumu podporují. Chceme jej podporovat i v dalších letech. Jak jsem již uvedl, novinkou je příprava nového programu TA ČR, který ponese název, tradičně podle písmene řecké abecedy, SIGMA. Koncipovali jsme jej tak, aby se celý proces vyhlašování veřejných soutěží zefektivnil, zrychlil a zjednodušil, a tím byla umožněna tolik žádaná multioborovost a flexibilita při realizaci tohoto programu.

V čem je program jiný než předešlá schémata?

Novost programu SIGMA spočívá v tom, že má nastaveny pouze základní parametry a další tematické a technické záležitosti budou modifikovány dle aktuálních potřeb při přípravě a vyhlašování veřejných soutěží. Tento způsob značně zpružní a urychlí celý proces podpory aplikovaného výzkumu a inovací. Program SIGMA v průběhu svého trvání (2022-2029, s možností prodloužení do roku 2035) tak postupně převezme podporu oblastí většiny vlastních programů TA ČR, které budou dle jejich doby trvání v následném období končit. Do programu SIGMA by postupně měla přejít náplň současných programů ZETA, ETA, GAMA, DELTA a nástrojů unijních programů typu ERA-NET COFUND.

A co současné programy?

Současné programy NÁRODNÍ CENTRA KOMPETENCE, THÉTA, BETA, KAPPA jsou programy s velkou mírou zapojení a ingerence jiných organizačních složek státu podobně jako resortní programy TREND, DOPRAVA 2020+ a PROSTŘEDÍ PRO ŽIVOT. Proto tyto typy programů budou stát nadále samostatně a nebudou do programu SIGMA začleněny.

Plánujete do budoucna navýšení některého z programů kvůli tomu, že současná alokace není dostatečná pro přijetí všech kvalitních projektů, které se do soutěže přihlásí?

My bychom rádi plánovali, ale bohužel finanční situace takové navýšení, které by uspokojilo přání příjemců dotace na aplikovaný výzkum a také naše, neumožňuje. Rozpočet TA ČR je pro rok 2021 i pro rok 2022 navrhován ve stejné výši 5 miliard korun. To jsou možnosti státního rozpočtu. Přitom absorpční kapacita kvalitních projektů ve veřejných soutěžích TA ČR je podle mého názoru na úrovni 7 až 8 miliard ročně. Doufejme, že se k této úrovni budeme dostávat v dalších letech díky Národnímu plánu obnovy a také Operačním programům.

 

Za portál Vědavýzkum.cz se ptal Aleš Vlk

Foto: TA ČR


Petr Konvalinka

V roce 2002 byl jmenován docentem v oboru Teorie stavebních konstrukcí a materiálů. O šest let později byl jmenován profesorem ve stejném oboru. Od roku 2014 je členem Inženýrské akademie ČR. Od roku 1984 pracoval Petr Konvalinka na ČVUT jako akademický pracovník, přednášel předměty stavební mechaniky a soustavně se zabýval výzkumnou a experimentální činností. Byl řešitelem a spoluřešitelem významných projektů základního i aplikovaného výzkumu (Centrum excelence GA ČR, projekty MPO, MŠMT, MV, GA ČR a TA ČR). V letech 2014 – 2018 působil ve funkci rektora ČVUT, s účinností od 26. září 2018 byl jmenován Vládou ČR do funkce předsedy Technologické agentury ČR. Během své kariéry se Petr Konvalinka zabýval výzkumnou činností zejména v oblasti experimentální a numerické mechaniky, analýzy materiálových a konstrukčních vlastností stavebních materiálů, v oblasti destrukcí stavebních konstrukcí, a také v oblasti statických a dynamických zatěžovacích zkoušek mostů a inženýrských konstrukcí.