Vytisknout tuto stránku

S Barborou Šumovou o práci ve vědeckých startupech

22. 8. 2020
S Barborou Šumovou o práci ve vědeckých startupech

V předchozím příspěvku Barbora Šumová, investiční manažerka biotechnologického inkubátoru i&i Prague, mluvila o situaci, kdy má vědec nápad a chce si založit vlastní startup. Dnes se zaměří na případ, kdy se výzkumník chce zapojit do nově vznikajícího nebo již existujícího startupu. 

Jak získat práci ve startupu, pokud ho sám nezakládám?

Pokud se někomu myšlenka práce ve startupu líbí, cestu si jistě najde. Existují specializované portály zaměřené na nabídky startupů. Dále je možné oslovit „inkubátory“, které podporují transfer akademického výzkumu do praxe – mimo jiné tedy zakládání startupů a akcelerace jejich růstu. i&i potenciální zájemce o práci rádo přesměruje na daný startup. Také bych se nebála oslovit případný startup napřímo. Startupy obvykle patří mezi velmi rychle rostoucí společnosti a hledání nových zaměstnanců je pro většinu z nich permanentní proces.

Čím jsou vědci vracející se ze zahraničí pro startupy atraktivní?

Čeští vědci se obvykle vrací ze zahraničí s velice hodnotnými profesními i personálním zkušenostmi, které mají motivaci uplatnit v domácím prostředí. Bohužel ne vždy je to na českých univerzitách a institucích realizovatelné a vědci narážejí na zpomalený akademický systém. To pro některé může být frustrující. Startupové prostředí pak může být pro tyto vědce ideální šancí, jak uplatnit získané zkušenosti, zůstat ve spojení s vědou a mít možnost nahlédnou a případně přejít do manažerských pozic. To vše v relativně krátkém čase. I já jsem měla podobnou zkušenost. Po několika doktorandských letech strávených na zahraničním výzkumném pracovišti jsem se vrátila plná entuziasmu a snahy o uplatnění získaných zkušeností na mateřské pracoviště a bohužel tak trochu narazila. Také jsem si již v té době byla vědoma toho, že mám i jiné schopnosti než ty nezbytně nutné pro vědeckou práci. Během posledního roku doktorského studia jsem tedy začala systematičtěji pracovat na mém dalším profesním kroku. Zabralo to trochu času, ale na své rozhodnutí, a tak trochu i odvahu opustit akademickou půdu, jsem hrdá.

Mají lidé se zkušeností z akademického prostředí nějaké specifické dovednosti, které jim dávají výhodu před konkurencí, ale často si je neuvědomují?

Zcela určitě, doktorandi či postdokové mají širokou škálu dovedností, kterou lze uplatnit v byznysu. Vedle projekt managementu mě napadá multitasking, kolaborativní řízení, finanční dohled, management mezinárodních projektů, tender management, dohled a školení pracovníků, datová analýza, prezentační schopnosti… Většina těchto zkušeností je přenositelná do startupového prostředí. Nejsem si jistá, zdali vám tyto vlastnosti dávají extra výhodu před konkurencí, ale jistě je dobré je v CV a při pohovoru zmínit. Alespoň já jsme to tak udělala. Pro startupy z oblasti biotech je ideální pracovník schopný vědec s dobrými manažerskými schopnostmi a zájmem o byznysové prostředí startupů. Tito lidé se ale těžko hledají a jsou zároveň i velmi cenní.

Jedna z nevýhod akademického prostředí je krátkodobost a nestabilita práce. Je práce ve startupu stabilnější nebo má podobnou míru nejistoty?

Krátkodobost a nestabilita v akademickém prostředí jsou dle mého názoru relativní pojmy. Ale ano, vědecké pozice jsou v akademickém prostředí ve většině případů závislé na úspěšném získání grantové podpory. Ta je často omezena na dobu tří až pěti let. Pokud se vědci nepovede během této doby přijít s významnými vědeckými objevy, které lze publikovat v renomovaném časopise, šance na získání dalšího financování se zmenšuje. I když bych řekla, že zde hraje určitou roli i štěstí.

Obecně si myslím, že akademická práce patří mezi ty stabilnější (alespoň v období 5 let grantového financování), která se tím pádem těžko opouští. Zvyk je přece jenom železná košile. Vědci si pak často díky minimálním zkušenostem s byznysovým prostředí mimo akademii nedokáží práci ve startupu představit. Především je znepokojuje jejich vysoká míra neúspěšnosti. Změna tedy vyžaduje značnou kuráž.

Jaké jsou hlavní výhody práce ve startupu ve srovnání s vědeckou prací?

Zdůraznila bych možnost rychlého profesního růstu. A je žádané mít unikátní nápady – inovace jsou ve startupech více než vítané. Plochá organizační struktura a menší počet zaměstnanců zajišťuje větší informovanost pracovníků. Vysoká systematičnost a složitá pravidla jsou naopak pro startup spíše přítěží, která brání pružnému reagování na aktuální situaci. Multidisciplinarita je spíše nutností. Nuda vás tedy ve startupu rozhodně nečeká. Práci ve startupu lze také brát jako vstupní bránu do světa byznysu. Jeden rok zkušeností s prací pro startup se případnému zájemci o pozici projektového manažera v CV zhodnotí mnohem více než několik let postdoktorandského výzkumu. Je to ale vše otázka osobních priorit, každému vyhovuje něco jiného a měl by si předem dobře promyslet, která práce a za jakých podmínek ho bude nejvíce naplňovat.

Je něco, na co bych se měla při pohovoru do startupu ptát?

Začala bych takto. Nebojte se ptát. Vyjádříte tím zájem a ochotu získávat nové informace. Startupová scéna je alespoň v Čechách v začátcích, proto není ostuda se doptávat. A i otázky typu, jaké mám možnosti personálního rozvoje, jsou ve startupech pozitivně vnímané. Ukazují na dynamičnost kandidáta, která je vždy vítaná.

O kolik si říci peněz, když mám Ph.D., ale téměř nulovou praxi mimo akademii?

Startupy se obvykle zakládají proto, aby se staly atraktivnější pro potenciální investory. Trvá tedy vždy nějakou dobu, než zajistí financování, které by umožnilo přiblížit se například platovým podmínkám v korporátu. Počáteční finance si proto ze začátku bedlivě hlídají. Finanční ohodnocení pracovníka s Ph.D. by tedy, alespoň v dobře vedeném startupu, nemělo být příliš nadhodnocené. Je však třeba podívat se na to z druhé stránky, organizace startupové společnosti je značně fluidní. Nové pozice se objevují často a možnost profesionálního růstu – a s tím spojené vyšší finanční ohodnocení – je tak u nadaných zaměstnanců poměrně snadná. Pro nadaného výzkumníka s minimální praxí v byznysu se tak například brzy může otevřít možnost ucházet se o manažerskou pozici. V malém startupu se tým navzájem dobře zná a dobrý CEO se nebojí své zaměstnance v profesionálním růstu podpořit.

 

Přečtěte si také předchozí rozhovor o zakládání vědeckých startupů.

 

Zdroj: Czexpats In Science


ŠumováBarbora Šumová

v současné době pracuje jako investiční manažerka v biotechnologickém inkubátoru i&i Prague a jako členka představenstva startupu LAM-X a.s. Ve své práci propojuje svět vědy a businessu. Dříve působila jako vědecká pracovnice na Revmatologickém ústavu. Inženýrský titul v oboru Laboratorní metody a příprava léčivých přípravků získala na VŠCHT v Praze. Poté pokračovala na Univerzitu Karlovu, kde získala titul Ph.D. v oboru imunologie. Několik let se věnovala výzkumu autoimunitních onemocnění na Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg v Německu.