Jaká byla vaše motivace přijít do České republiky dělat vědu?

Velmi mě zajímal výzkum, který v mém oboru probíhá na Univerzitě J. E. Purkyně. Byl jsem přizván k projektu Jana Machače a získal jsem tak úžasnou postdoktorandskou pozici. Ve svém výzkumu se zabývám povodněmi, územním plánováním, ale také deskovými hrami.

S jakými překážkami jste se setkali při příjezdu do cizí země?

Překážkou byl jazyk, ale s novými kolegy se mi podařilo naučit se ty nejdůležitější fráze, jako „ahoj“ a „jedno pivo prosím“. Ale teď vážně, trvalá překážka spočívá v tom, že mnoho oficiálních papírů je k dispozici pouze v češtině, což ztěžuje orientaci v některých částech mé práce jakožto postdoktoranda.

Co vám při překonávání těchto překážek nejvíce pomohlo?

Velmi mi v tomto směru pomohli kolegové, kteří mi byli ochotní poradit s každodenními problémy a také mě seznámili s českým jídlem, pitím a kulturou.

Co se vám na české vědě líbí a co si myslíte, že je třeba změnit, aby byla česká věda mezinárodně konkurenceschopná?

To je těžká otázka. V mém oboru probíhá hodně dobrého výzkumu, nejsem si jistý, jak to zlepšit, protože moje zkušenost tady byla ovlivněna pandemií COVID-19. Myslím si, že klíčovým prvkem v akademické sféře jsou samotní vědci. Potřebujete přilákat ty nejlepší vědce ve svém oboru a přimět je k výzkumu a výuce na českých univerzitách. V Nizozemsku se daří povzbuzovat tamní talenty a také lákat zahraniční pracovníky vytvářením mezinárodního pracovního prostředí. Pomoci v tomto může například angličtina jako pracovní jazyk na univerzitních odděleních. Zvaní mezinárodních výzkumných pracovníků na české univerzity, prezentace na mezinárodních konferencích a navazování formálních výzkumných spoluprací jsou skvělé způsoby, jak posílit mezinárodní spolupráci.

V Česku se dnes velmi diskutuje téma transferu znalostí a technologií. Jaké jsou vaše zkušenosti s touto problematikou?

V současné době je v mém výzkumu právě transfer znalostí velmi důležitý. Vyvíjíme a testujeme deskovou hru, jejímž cílem je vzdělávat studenty v oblasti zvládání povodňových rizik a urbanismu. Tato hra je také navržena tak, aby pomohla odborníkům a tvůrcům politik lépe porozumět různým přístupům k řízení povodňových rizik a důležitosti přístupů založených na spolupráci. Výsledky našeho projektu tedy přímo aplikujeme do praxe.

A co otázka popularizace? Jak podle vás efektivně popularizovat vědu?

Popularizační a komunikační činnost je v akademické sféře stále důležitější. Musíme jít dál než jen publikovat náš výzkum v akademických časopisech zaměřených na jiné akademické pracovníky. Osobně jsem se pokusil popularizovat svůj výzkum prostřednictvím rozhovorů, článků na blogu, a dokonce jsem vytvořil minutové video vysvětlující můj výzkum odolnosti proti povodním na kostičkách Lego.

Jakou radu byste dal výzkumníkům v rané fázi jejich kariéry?

Sám se považuji za výzkumníka v rané fázi, takže je pro mě trochu složité na tuto otázku odpovědět. Z vlastních zkušenosti jsem zjistil, že prezentace na mezinárodních konferencích a rozvíjení kontaktů s výzkumnými pracovníky z jiných univerzit mi opravdu pomohlo při hledání nových akademických pozic a rozvoji mezinárodní spolupráce při řešení naléhavých společenských problémů.

Jak pandemie koronaviru změnila vaši výzkumnou činnost?

Změnila ji dost. Původně jsme plánovali, že budu více pracovat fyzicky v České republice a že budeme testovat naši deskovou hru na konferencích v Praze i na mezinárodních konferencích ve Velké Británii, Německu a Litvě. Bohužel, některé z těchto konferencí byly zrušeny, takže jsme nebyli schopni sbírat tolik dat nebo angažovat veřejnost, jak jsme původně doufali. Naštěstí jsme se dokázali dobře adaptovat a hru přestěhovali do online prostředí.

Ať se daří i nadále. Děkujeme za rozhovor.

Zdroj: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Steven Forrest

Vystudoval King's College London a v doktorském studiu pokračoval na University of Groningen, kde také působí jako výzkumník. V současné době je postdoktorandem na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Zabývá se environmentálním a společenskovědním výzkumem v oblasti adaptace na klimatickou změnu, krizový management a odolnost krajiny proti povodním. Vedle akademie má pracovní zkušenosti z neziskového sektoru i soukromé sféry.