Alquist není jen jméno jedné z hlavních postav ze slavného utopického dramatu R.U.R. Karla Čapka, ve kterém se historicky poprvé objevilo slovo robot, ale i název chatbota z dílny Jana Šedivého a jeho týmu z ČVUT. S ním jsme hovořili nejen o oblastech, ve kterých má jak Alquist a umělá inteligence své místo, ale i například o ochraně osobních informací a humoru v kontextu umělé inteligence.

Svižný krok a bystré oči Františka Pochylého vás snadno zmatou, málokdo by hádal, že v prosinci oslavil osmdesátku. Přesto chodí denně na fakultu, věnuje se výuce i výzkumu a je neustále připraven absorbovat jakoukoliv zajímavou informaci nebo poznatek, na který narazí. Jak se během let proměnila práce odborníků na hydromechaniku? Existují náhody? Předčí počítače logaritmické pravítko?

„Pokud se nám podaří naplnit závazky Pařížské dohody a zastavit globální oteplování na úrovni 1,5 – 2 °C, věřím, že naši potomci v druhé polovině tohoto století uvidí pozitivní změny,“ říká pedagog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK a moderátor relace o počasí České televize Michal Žák.

S Martinem Manou z Českého statistického úřadu jsme nahlédli do zákulisí každoročních statistických šetření, které pomáhají utvářet naši představu o situaci v české vědě, výzkumu a inovacích. Z jakých zdrojů údaje pocházejí, co určuje výběr sledovaných ukazatelů a jaký má tato práce smysl a ohlas?

Jana Hoderová vystudovala učitelství na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, ke kterému si ve 4. ročníku přibrala Matematické inženýrství na někdejší Fakultě strojní VUT v Brně. Tehdy nový obor ji zaujal a už mu zůstala věrná. Jako asistentka na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT absolvovala doktorské studium a dnes zde mimo jiné působí jako tajemník pro oborové studium.

„Lidé si od pradávna kladli otázku, jaký je poměr obvodu kruhu ku jeho průměru, což je právě hodnota π. Třeba proto, aby věděli, kolik materiálu potřebují na stavbu studny,“ představuje nejvýznamnější matematickou konstantu, o níž se píše i v Bibli, děkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Mirko Rokyta. Dne 14. března se přitom slaví Mezinárodní den π. 

Na Univerzitě Palackého v Olomouci 1. února odstartoval prestižní evropský grant ERA Chair „Accelerator“. Jeho držitel Alexander Dömling opustil svou výzkumnou skupinu v Groningenu, aby v Olomouci zahájil novou (a možná poslední) etapu svého vědeckého života. V rozhovoru mluví o své kariéře, farmaceutickém průmyslu, ale především o své misi na Hané.

Ve svém výzkumu vytváří Rafael Omar Torres Mendieta nové materiály a kombinuje prvky. Vše za pomoci pulzních laserů. Od roku 2016 pracuje v Liberci na CXI, kde založil skupinu FEMTO-NANO. Jeho profesní vizí jsou špičkové aplikace nanomateriálů, například vývoj inteligentních kapalin nebo regenerace čisté vody ze znečištěných zdrojů.

První ročník Veletrhu vědy se uskutečnil v roce 2015. Protože se ukázalo, že se jedná o atraktivní a návštěvníky vyhledávanou akci, byl zařazen mezi pravidelné akce Akademie věd ČR. Jak se jeho program vyvíjel a jak bude vypadat programová nabídka letošního ročníku, který se uskuteční 8.-10. června 2023? Na otázky odpovídala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Jaký by měl být „mindset“ úspěšného uchazeče o ERC grant a excelentního vědce? V čem je doktorské studium na CERGE-EI, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, mimořádné a proč studovat právě ekonomii? Nejen o těchto tématech jsme hovořili s Filipem Matějkou, ekonomem působícím v akademickém sboru CERGE-EI, kterému se podařilo uspět v programech Evropské výzkumné rady hned dvakrát.