Příběh strojaře Antonína Martínka připomíná americký, v jeho případě kanadský sen. Díky své zarputilosti i kusu štěstí vycestoval absolvent tehdejší Vysoké školy strojní a textilní v Liberci (dnes TUL) z roku 1962 za železnou oponu, učil na univerzitách ve Velké Británii i v Kanadě a jeho znalosti mu umožnily stanout v čele známé Conestoga Polytechniky v kanadském Kitcheneru.

Anna Elbarky Hubatová-Vacková působí na Vysoké škole chemicko-technologické Praha, kde se zabývá udržitelnou produkcí potravin. Své poznatky, které sbírá na stážích po Evropě, však aplikuje nejen ve svém výzkumu, ale i na rodinné farmě. Jaké jsou její zkušenosti s programem EIT Food?

Nejvýraznější český podnikatel v oboru elektronových mikroskopů Jaroslav Klíma společně se svými společníky prodal firmu Tescan americkému fondu Carlyle. V rozhovoru pro Export.cz ale odmítá, že by to signalizovalo úpadek Brna jako významného globálního centra, v němž se vyrábí každý třetí elektronový mikroskop na světě.

Hana Kopřivová z výzkumné skupiny profesora Kaisera na CEITEC VUT pracuje se vzorky kůže lidí, jejichž zdraví ohrožuje rakovina. Ve svém projektu analyzuje pomocí čtyř technik různé typy tumorů a snaží se vytvořit algoritmus, který by byl schopen rozpoznat oblast tumoru na základě získaných dat.

Jedinou jistotou našich životů je jeho konec. Přesto se tématu umírání vyhýbáme, snažíme se jej odložit. Jak říká psycholog, ředitel Centra paliativní péče a odborný asistent na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Martin Loučka, paliativní péče je o dobrém životě, co nejdéle to jde, těžké nemoci navzdory.

Po staletí využívaný plamen začínají ve sklářství nahrazovat lasery v nejrůznějších technologických místech výroby. Vlastimil Hotař, vedoucí Katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci se k využití laseru ve sklářství vyjádřil v rozhovoru, jež se vracel k 16. mezinárodní konferenci Sklářské stroje.

Genetička Halina Šimková strávila 14 let ve forenzní laboratoři a dnes se věnuje zejména popularizaci vědy. S redaktorkou portálu Vědavýzkum.cz si povídaly nejenom o předávání myšlenek veřejnosti a studentům, ale i o budoucnosti genetiky a strachu z neznáma, který je spojen s objevováním.

Starořečtinu se začala učit už jako teenagerka. Zanedlouho se vrhla i na řečtinu moderní – to když přes dopisovací klub poznala svého budoucího manžela. Pavla Drápelová Gkantzios ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR vystudovala klasickou archeologii a východoevropská studia na Karlově univerzitě v Praze a byzantskou archeologii na Athénské univerzitě, kde také získala doktorský titul.

Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, strávil téměř sedm let na vědeckých stážích v Rakousku a Belgii. Měl nakročeno k slibné vědecké kariéře. Od letošního dubna ale působí jako ředitel iniciativy Czexpats in Science. V interview pro magazín Univerzity Karlovy Forum Matouš Glanc vysvětluje, kdo jsou vlastně Czexpats.

Brněnský vědec Tomáš Kazda před časem marně usiloval o to, aby v Česku vznikl startup, který by uvedl do života přelomovou technologii lithium-sirných baterií. „Usilovali jsme o uplatnění výsledků našeho výzkumu, které se nám podařilo patentovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Český patent se nakonec rozhodla využít norská firma.