Jak skloubit povinnosti vědce a pedagoga? Zvládá laboratorní sterilitu chaotický člověk? Co a jak prakticky učit studenty (nejen) biologie? Dá se v dnešní době jíst zdravě a co znamená „kupovat kvalitní potraviny”? Odpovídá doktor biologie a ekologie Jakub Toman z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové.

Zrcadla ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu jsou klíčovou součástí několika detektorů kosmického záření rozmístěných po celém světě. Petr Schovánek stál u samotného začátku řady významných mezinárodních projektů v této oblasti a nadále hledá cesty, jak zrcadlové systémy vylepšit, zjednodušit a zlevnit jejich výrobu při zachování parametrů.

Téměř 200 účastníků měla letošní Prague-Weizmann Summer School in Drug Discovery and Development, která se konala v Izraeli. Co studentům přináší a jaké zde získávají praktické zkušenosti? A co může Česko v oblasti výzkumu, vývoje a inovací odkoukat od Izraele? Zeptali jsme se zakladatele letní školy a ředitele IOCB Tech, Martina Fuska.

Před šesti lety Pavel Csank z pověření Moravskoslezského kraje a města Ostravy spoluzakládal Moravskoslezské inovační centrum (MSIC). Dnes se tato organizace úspěšně podílí na podpoře výzkumu, vývoje a inovací v regionu. Již potřetí letos v Ostravě chystají konferenci Business2Science.

Ke studiu fyziky přivedla Petra Lišku záliba ve sci-fi, a i když dnes přiznává, že v oblíbených seriálech vidí řadu pavědeckých nesmyslů, na oblíbený žánr nezanevřel. Snad ještě víc ho ale začala fascinovat skutečná tajemství přírody. V rámci svého doktorátu se věnuje výzkumu takzvaných perovskitů – nanomateriálů, které mají potenciál přinést průlom například ve fotovoltaice.

„Výjezdy, ať už na stáže nebo konference, jsou pro vědce nesmírně důležité. Nejen kvůli informacím, díky internetu si je už dnes ostatně z velké části můžeme předem nastudovat doma. Ale především pro navázání osobních kontaktů,“ říká profesor Petr Solich z katedry analytické chemie Farmaceutické fakulty UK.

Jak se změnila struktura energetického výzkumu v ČR za posledních 10 let? Je nynější veřejná podpora výzkumu v ČR nastavena optimálně? Může energetická krize ovlivnit výzkum v ČR i celé Evropě a vnímání záměrů a cílů European Green Dealu? Přečtěte si nový rozhovor z dílny Technologického centra Praha s Alešem Laciokem, koordinátorem výzkumu a vývoje ve skupině ČEZ.

Michaela Fencková se nedávno po 10 letech strávených v Nizozemsku vrátila zpět do Českých Budějovic, kde studuje neurovývojové poruchy a zakládá svou výzkumnou skupinu. V letošním roce byla oceněna cenou L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě. Proč experimenty provádí zrovna na octomilkách a v čem vidí hlavní smysl podporování žen ve vědě?

Během poslední dekády se o odpadech začalo uvažovat jako o relevantním surovinovém zdroji a současně jako o předmětu seriózního výzkumu. Tím se zabývají i vědci z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně včetně Stanislava Obruči, který hovořil o plánovaném multidisciplinárním výzkumu zaměřeném na zhodnocení odpadních surovin.

VŠCHT Praha se nově podílí na činnosti sedmi Národních center kompetence, jejichž cílem je podpora aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jedním z nich je NCK REkombinantní TEchnologie pro MEDicínu, zaměřené na dosažení aplikačního potenciálu v oblasti přípravy rekombinantních léčiv pomocí integrace špičkových výzkumných center a vytvoření výzkumné platformy pro rozvoj českého biotechnologického a farmaceutického průmyslu.