Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? O těchto otázkách diskutuje Jiří Krechl, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Ida Součková Olšová a Lenka Chvojková v rozhovoru mluví o novém projektu CZARMA. Ten cílí na podporu a sdílení zkušeností z administrace vědeckých projektů s cílem zajišťovat špičkový servis pro excelentní vědu. Rozhovor vyšel v časopisu ECHO, který vydává Technologické centrum AV ČR.

Posunout informační systémy reálně do 21. století, těžit z internacionalizace anebo podpořit ženy-vědkyně. To jsou některé z plánů rektorky Mileny Králíčkové, jež se 1. února 2022 ujala vedení největší univerzity v zemi – jako první žena od založení 7. dubna 1348.

Doktorandka Lucie Ráčková, působící ve výzkumné skupině Environmentální fyziologie, se na RECETOXu věnuje trajektorii akutního a chronického stresu v izolačních experimentech. Její výzkumné téma ji zavedlo až na vzdálenou Antarktidu.

Lingvista George Saad přišel do České republiky během koronavirové pandemie a jeho začátky v tuzemsku tak nebyly vůbec jednoduché. Jak se mu podařilo překonat překážky a co si myslí o životě v Česku? Portál Vědavýzkum.cz přináší další díl rozhovorů se zahraničními vědci, kteří působí v ČR.

Thomas Evangelidis je vědec, který se rozhodl podnikat a uplatnit tak výsledky vědeckého výzkumu v praxi. Založil společnost AI|ffinity, získal licenci na duševní vlastnictví Masarykovy univerzity a nyní pracuje na tom, aby licencované softwary pomáhaly objevovat nová léčiva rychleji a levněji. 

Společnost Leancat se stala prvním českým exportérem, který se zaměřuje na zařízení pro výrobu vodíku a následně elektřiny z něj. Jak v rozhovoru pro MED upřesňuje spolumajitel a výkonný šéf Leancatu profesor Vladimír Matolín, jeho firma nyní vyváží testovací stanice pro vodíkové palivové články a už má také ze zahraničí objednávky na elektrolyzéry, které slouží k výrobě vodíku z vody. Dalším krokem bude export palivových článků.

S Helenou Langšádlovou, ministryní pro vědu, výzkum a inovace, jsme si povídali o plánech v oblasti popularizace vědy, velkých výzkumných infrastruktur, byrokracie, ale i o potřebě efektivnějšího přerozdělování finančních prostředků v oblasti vědy a výzkumu.

Každý z nás může přispět drobnými kroky k tomu, abychom se chovali odpovědně vůči planetě a mysleli na budoucí generace. A univerzita nám k tomu dává skvělé příležitosti. V rozhovoru na to upozorňuje kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová.

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci opravdu to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž několik posledních let působil na Institutu budoucnosti lidstva v Oxfordu. Nyní díky interní univerzitní podpoře Primus založil vlastní výzkumnou skupinu v Praze; kromě jiného je také alumnus MFF UK.